Článek
Fareit se pokouší ukrást hesla ke konkrétním programům. Získané údaje následně přepošle útočníkům na vzdálený server. Tento záškodník ohrožuje například prohlížeče Chrome, Firefox, Opera, Internet Explorer nebo programy Adobe Suite či přístup k FTP službám.
Odhalit jej v systému přitom nemusí být vůbec jednoduché. Poté, co trojský kůň odcizí citlivé údaje uživatele, sám se z počítače vymaže. Právě to velmi znesnadňuje detekci. Uživatelé vlastně nemusí ani vědět, že se jejich hesla dostala do nepovolaných rukou.
Trojské koně stále častěji napadají i mobily
Podobných špionážních virů existuje více, nicméně Fareit je mezi nimi nejrozšířenější. V lednu stál za čtvrtinou všech útoků takovýchto zákeřných virů, které slídí v napadeném systému po informacích.
Není divu, že trojského koně zachytili výzkumníci také v tuzemsku, i zde patřil k těm nejčastěji detekovaným malwarům. V letošním roce jeho výskyt nicméně oslabil. „To ale nebude patrně trvalé,“ předpověděl Miroslav Dvořák, technický ředitel české pobočky Esetu.
Hackerem se může stát kdokoliv
Problém je podle něj v tom, že Fareita si může koupit prakticky kdokoliv – tedy i člověk bez hlubších počítačových znalostí – a útočit s ním.
„Kódy ke spywaru je možné zakoupit na černém trhu a bezprostředně využít k útoku. Navíc data, která takto útočníci získají, lze snadno zpeněžit,“ konstatoval Dvořák.
„V Česku se s těmito útoky setkáváme řadu měsíců. Nejsilnější byly loni v září, kdy stály za čtvrtinou útoků, v letošním roce je to pak okolo desetiny,“ uzavřel bezpečnostní expert.
