Odpad z kuchyně? Nikoliv. Plnohodnotné jídlo!

Zdá se, že využití celé rostliny v kuchyni má mnoho výhod. V první řadě nebudete tolik plýtvat, takže ušetříte peníze za suroviny, a navíc získáte víc živin. „Italská spotřebitelská organizace Altroconsumo radí používat vše od listů a natě přes stonky až po jádra. Výsledky laboratorních testů mluví za vše: například listy celeru jsou mnohem bohatší na polyfenoly než stonky,“ uvádí Lucie Přinesdomová z organizace dTest. Polyfenoly přitom patří k nejúčinnějším přírodním látkám, které bojují s volnými radikály.

Celer není zdaleka jediným příkladem, kde se vyhazuje nejzdravější část a konzumuje se často jen ta méně prospěšná. „V jablečné slupce je polyfenolů více než v dužině. Zelená část pórku obsahuje více vitaminu C než bílá poblíž kořenů,“ pokračuje Lucie Přinesdomová s tím, že například dužina dýně obsahuje o 27 % méně vitaminu C než kůra a výrazně méně vlákniny. Listy květáku jsou zase bohatší na vlákninu než zdužnatělé květenství, které se v kuchyni používá nejčastěji.

Nejběžnější zelenina v české kuchyni je kořenová: mrkev, petržel, celer... Její odřezky a slupky se dají jednoduše použít na vývar. A dokonce ho není nutné dělat hned, ale odsunout přípravu na později – zbytky kořenové zeleniny lze bez problémů zamrazit. Vhod přijdou slupky z mrkve, petržele, bulvového i řapíkatého celeru, stejně tak stonky fenyklu a zelené části pórku. Klidně k zelenině přidejte i odřezky hub nebo zbytky bylinek (třeba stonky tymiánu a rozmarýnu).

Podobně jako u slaného vývaru ze zbytků zeleniny je možné použít i slupky a odřezky z ovoce. Slupky z jablek či hrušek povařte a vývar popíjejte jako čaj nebo vychlazený jako limonádu. Ze slupek se vyrábí i jablečný ocet.

Na dochucení polévek se skvěle hodí pesto z čerstvé natě kořenové zeleniny. U mrkvové je jen třeba pohlídat, jestli není hořká. „K očištěné a nahrubo nasekané nati přidejte česnek, olivový olej, ocet a sůl. Rozmixujte a buď hned použijte, nebo rozdělte na menší dávky a zmrazte. Budete překvapení, jak tohle jednoduché pesto v polévkách funguje. Svou vůní rozjasní i fádnější luštěninové nebo zeleninové polévky,“ uvádí známý bloger pan Cuketka. Při přípravě se vám bude hodit recept na pesto z mladých kopřiv.

Listy brokolice, ředkví či kedlubnů stačí umýt, nakrájet a připravit stejně, jako se dělá klasický špenát či zelí. Inspirujte se u špenátu z mangoldu či šruchy a kedlubnového zelí.

Očištěná dýňová semínka ve slupce blanšírujte asi 10 až 15 minut v osolené vodě. Poté vyjměte a osušte a osolené a s libovolným kořením a olejem pečte asi 20 minut na 200 °C.

Suroviny, které chcete ke konzumaci zpracovat celé, je zapotřebí pečlivě vybírat. Znáte jejich původ a způsob pěstování? Ve slupkách se totiž kromě prospěšných látek mohou nacházet také nebezpečné pesticidy a týká se to nejen tradičních, ale i bio produktů. Hodnoty naměřené vědci jsou naštěstí velmi nízké a zdaleka se neblíží zákonným limitům. Některé druhy zbaví zbytečných chemikálií důkladné omytí – například jablek, u jiných je lepší sáhnout po zaručeně ekologických produktech, například při strouhání citronové nebo pomerančové kůry. Jak odstranit vosk na ovoci?

Kromě původu je potřeba pohlídat i čerstvost: povadlé, nahnilé, nebo dokonce plesnivé natě, listy, košťály a další patří do koše nebo do kompostu.

Jak zužitkujete slupky od brambor a vodu z rýže?