Mazání historie, nebo náprava křivd? Na Západě se rozhořel spor o symbolech minulosti ve veřejném prostoru
Americké protesty po smrti George Floyda nepřinesly jen volání po policejní reformě, ale také boj o symboly minulosti.
V Richmondu v americké státě Virginie protestující strhli sochu Jeffersona Davise, který vedl Konfederaci během americké občanské války.
Šéfka sněmovních demokratů Nancy Pelosiová zase oznámila, že by z budovy Kongresu měly zmizet sochy konfederačních politiků.
Obhájci konferederačních symbolů mluví o „přepisování historie“ a památce stovek tisíc obětí občanské války. Kritici naopak upozorňují, že většina těchto soch byla postavena až dlouho po občanské válce.
Největší vlna památníků přišla na konci 19. století a začátku 20. století, kdy se v USA zaváděly segregační zákony zvané Jim Crow, a pak o něco menší počet v padesátých a šedesátých letech při protestech za zrovnoprávnění Afroameričanů. Segregační legislativa se přitom snažila omezit pokrok v rovnoprávnosti Afroameričanů, kterého bylo dosaženo po americké občanské válce.
Nová vlajka?
Nejde ale jen o sochy. Ve státě Mississippi zvažují odstranit ze své vlajky konfederační bitevní vlajku, která je její součástí.
Opatření podporují jednohlasně místní demokraté a také část republikánů,
.png){kind=link}