Vlastimil Resl - eWRC.cz
12. 6. 2020 21:51 − 2544× − 0

Soutěžáci fandí hokeji

Rally a hokej mají více společného, než se může zdát.

Pokud se má dostavit kvalitní výsledek, vyžadují oba sporty maximální soustředěnost, špičkovou fyzickou i psychickou kondici a dokonalou týmovou souhru. Někteří hokejisté se dokonce soutěžím aktivně věnují – z těch českých například Martin Špaňhel a Filip Kuba, mistři světa a bývalí hráči NHL. Několik rallyových startů včetně dvou na domácím podniku světového šampionátu za sebou má i jedna z největších hvězd finského hokeje všech dob Teemu Selänne. Naopak mezi soutěžáky se najdou borci, kteří se hokeji věnovali na vrcholové úrovni – například Petr Černohorský a Jaroslav Matějka. V letošním čtvrtém čísle časopisu Rally vyšel článek o hokejistech, majících vřelý vztah k soutěžím. Dejme nyní tedy prostor soutěžákům vyjádřit se, komu fandí v hokeji oni.


Václav Dunovský a Jaroslav Matějka

Co pro Vás hokej znamená?

Břetislav Enge: „Zábavu (smích).“

Václav Dunovský: „Hokej je právě ten sport, který jsem, spolu s rally, když jsem byl malý, zaznamenal jako první. Z mamčiny strany máme linii hokejovou a ze strany taťky zase soutěžáckou. Strejda hokej hrál a byl i aktivním rallyovým spolujezdcem a s Pavlem Pokorným za volantem dosáhli skvělých výsledků i titulu. Bratranec (Luboš Brzák, pozn. autora) hraje hokej profesionálně – mimochodem, velký fanoušek rally. Už opravdu jako hodně malý jsem měl od strejdy zkrácené zlomené hokejky a vyřazené chrániče a mydlili jsme s tenisákem hokej, kde se dalo. Můj děda mě celou školku vyzvedával po obědě a mazali jsme vždy rovnou na poděbradský zimák, kde jsem s ním měl odpolední vyučování (smích). Vždy to pro mě byl sport, vyžadující fakt tvrdou přípravu. S bratrancem jsem pár jeho suchých individuálních tréninků absolvoval – pro něj lehčí den, pro mě peklo (smích), ale v autě při dlouhé letní soutěži jako když to najdeš.“

Jaroslav Matějka: „Prakticky moje mládí. Na zimáku jsem byl denně. Ve všední dny na trénincích, během víkendů se hrály zápasy. Začínal jsem v pětasedmdesátém jako osmiletý. Na dnešní poměry by to bylo docela pozdě.“

Jan Jelínek: „Krásná, rychlá, technická hra. Jako každý kluk jsem mu propadl od malička. Česká republika ho hraje na vysoké úrovni a i naše Extraliga má velkou kvalitu.“

Petr Černohorský: „To je dobrá otázka (přemýšlí). Je to velmi rychlá, dynamická hra, rozvíjející rychlé myšlení a reakci. Hokej mi také přišel jako dobré formování osobnosti.“

Vladimír Barvík: „To je dobrá otázka (smích). Kdysi dávno, když jsem byl menší, chtěl jsem být hokejistou. Můj syn dodnes aktivně hraje. Působil i v Americe. Teď je gólmanem v Kuvajtu. Trenér, který ho trénoval v Prostějově, ho nasměroval do této hokejové exotické krajiny, která se touží hokejově zlepšovat. Trénuje tam mimo jiné ženskou reprezentaci.“

Robert Čonka: „Co pro mě hokej znamená (přemýšlí)? Hlavně zábavu. Věnuji se mu aktivně i pasivně. Jsem věrným fanouškem Sparty (smích). Mám dokonce perličku. V Kralupech jsem si zahrál v jednom útoku s bývalým hráčem NHL Jirkou Tlustým.“


Jan Jelínek

Hráli jste nebo hrajete hokej a případně na jakém postu?

Břetislav: „Chodil jsem bruslit na rybníku. Když pak začal hrát hokej v žácích Tomáš, chodil jsem s ním na stadión a tím tomu nějak propadl.“

Václav: „S tenisákem někde na plácku jsem se vždy cpal do branky. Strejda mi sehnal vyřazenou lapačku s vyrážečkou, betony a dřevěnou brankářskou hokejku. Na ledě jsem ale vždy útočil, ať už nalevo nebo napravo. Na centra jsem se necpal nikdy, stejně tak do obrany, to by dopadlo špatně (smích). Než jsem se před lety zapojil do Rallye Ice Tour, nějakou dobu jsem na bruslích nestál, jelikož poděbradský zimák byl v havarijním stavu a trvalo delší dobu, než byl postaven nový. Teď do Zlína jezdím hrát rok co rok a občas se sklouznu i v Poděbradech, jelikož můj kamarád je do hokeje blázen a dává dohromady sranda zápasy několikrát týdně.“

Jaroslav: „Začínal jsem v útoku a během dorostu přešel do obrany. Tehdy se ještě mladoboleslavský tým jmenoval TJ Auto Škoda. V šestaosmdesátém jsem ještě stihl dabovat hlavního hrdinu německého filmu Války tygrů z hokejového prostředí. Ten se natáčel právě v Boleslavi. Účastnili se ho borci jako hokejová legenda Jarda Šíma či herci Vlado Müller, Vladimír Kratina nebo Milan Šteindler. Všude byly německé reklamy a vlajky. V té době něco nevídaného. Poté mě přeřadili do Benátek nad Jizerou, které tehdy postoupily do druhé ligy. Každý je pasoval na jasného outsidera. My však hned na úvod vyhráli v Liberci. Na vojnu jsem měl domluven tým VTJ Litoměřice. Nakonec ale boleslavské vedení něco zvoralo a mě přišel povolávací rozkaz do Hranic na Moravě k „rakeťákům“. Po půlročním cvičení konečně Litoměřice klaply. Mým spoluhráčem zde mimochodem byl také Petr Černohorský. Ta pauza však byla znát. Než jsem se stihl rozkoukat, vyhodili mě na „lítačky“ – tak se říkalo vojenské pořádkové službě. Tam se stala nevídaná věc. Bylo mi umožněno působit ve Stadionu Litoměřice, což byl civilní klub. Po vojně jsem se sešel s kamarády z dorostu z Nymburka a hrál ještě tři roky tam. Mojí hokejovou kariéru ukončila koupě okruhové Fiesty od Martina Kožmína, se kterou jsem začal jezdit rallycross.“

Jan: „Hraji pravé křídlo ve Zlínské hobby lize za BUM Otrokovice.“

Petr: „Já byl levý obránce. Začínal jsem samozřejmě v Lovosicích a pak přestoupil do Kladna. Měl jsem štěstí, že vojnu jsem strávil v litoměřické Dukle. Pak jsem však udělal neuvážené rozhodnutí a kariéru ukončil. Trochu mě ovlivnilo zranění oka dva roky předtím.“

Vladimír: „Jsem obránce.“

Robert: „Hraji většinou křídlo. Levé i pravé. Podle potřeby se přizpůsobím.“


Adam Barvík

Máte nějaký oblíbený tým v Extralize, NHL nebo některé jiné soutěži?

Břetislav: „Fandím především Bílým Tygrům a pravidelně navštěvuji také zápasy jejich farmy v Benátkách nad Jizerou. V NHL fandím San Jose Sharks, kde hraje Radim Šimek. Letos jsou bohužel dole…“

Václav: „Byl to Vsetín, jelikož jsem ho už v devadesátých letech měl spojený i s nádhernou soutěží a Lapač je prostě jen jeden (smích). Jinak samozřejmě už od mládežnických kategorií přeji vždy týmu, kde hraje bratranec. Za oceánem jsem přál New Jersey Devils a Pittsburghu Penguins s božským Mariem a také panem Hlinkou na střídačce.“

Jaroslav: „Tak to je jasné. „Békáčko“. Ať se stalo, co se stalo, tak rozhodně BK Mladá Boleslav.“

Jan: „V Extralize určitě domácí Zlín. Je to domácí tým a můj šestiletý syn Honzík tam začíná s hokejem. Když je možnost, chodíme se spolu dívat. V NHL teď fandím Bostonu, kde hraje momentálně nejlepší z Čechů David Pastrňák. Palce držím také dalším týmům, kde působí naši hráči.“

Petr: „Takhle úplně nemám. Fandím však svému synovcovi Jakubovi. Hraje za Duklu Jihlava, takže podvědomě fandím jí. Koronavirové jaro jsme strávili společnými kondičními tréninky na našem rodném kopci.“

Vladimír: „Ne.“

Robert: „Jasně. Od narození jednoznačně Sparta (smích). V NHL fandím týmům, kde hrají toho času Češi. Když hrával Jarda Jágr, tak jeho týmům, teď Bostonu s Davidem Pastrňákem. Kdybych to ale měl brát historicky, mým TOP týmem jsou New York Rangers.“


Václav Dunovský

Který hráč je Vašim oblíbeným?

Břetislav: „Jo (přemýšlí). To je těžká otázka (smích). Každá doba má své individuality. Samozřejmě Petr Nedvěd byl skvělý hráč a je i výborný člověk. Velký srdcař. Ze současných určitě Šmíďák (obránce Ladislav Šmíd, pozn. autora). Každopádně fandím všem, na kterých vidím, že je to baví a dávají tomu maximum.“

Václav: „Jaroslav Holík a jeho spoluhráči, kteří si přelepili tu hnusnou rudou hvězdu na dresu. Bohumil Modrý a další, kterým politické procesy ničily kariéry a životy a třeba v jeho případě život i vzaly. Z té mladší doby by to byli Martin Straka, Jiří Dopita, Jan Marek, Martin Ručinský.“

Jaroslav: „David Krejčí. Hodně nedoceněný hráč, dělník, nosič vody. Mimochodem, během jednoho našeho startu na Rally Jeseníky jsme bydleli na hotelu, kde měl, coby šternberský rodák, malou síň slávy. Ta čítala dresy, kroniku a další věci, související s ním a jeho kariérou.“

Jan: „Dnes asi David Pastrňák. Jinak samozřejmě legenda českého hokeje Jarda Jágr.“

Petr: „Vyložený vzor jsem nikdy neměl a vždy chtěl zůstat trošku sám sebou. Po spoustě dobrých hráčů jsem však samozřejmě pokukoval a snažil se od nich něco převzít. Když jsem s hokejem začínal, všichni jsme chtěli být dobří jako Vašek Nedomanský a mít na zádech „čtrnáctku“ (smích).“

Vladimír: „To je otázka na tělo (smích). Osobně se mi líbí, co dokázal a dodnes pro hokej dělá Jarda (Jágr pozn. autora). To je legenda.“

Robert: „V minulosti mě svoji chytrou a dobrou hrou bavil Pavel Richter. Pamatuji si ho jako malý kluk. Nyní preferuji srdcaře typu Míry Formana.“


Robert Čonka

V čem vidíte podobnost a rozdílnost rally a hokeje?

Břetislav: „(Smích). Hokej je víceméně kolektivní hra, zatímco rally více závisí na jednotlivcích. Soutěž chybu většinou neodpouští, zatímco v hokeji jí lze mnohdy napravit.“

Václav: „Oba jsou to týmové a rychlé sporty. Musíš se rozhodovat ve zlomcích sekund. Musíš předvídat a vnímat prostor a dění okolo sebe. Když nejsi perfektně připraven, neoklameš to ani v jednom případě. V obou odvětvích jde technika strašně dopředu – v případě rally je to zřejmé, ale v hokeji je třeba aplikace kompozitních materiálů a těch nejmodernějších technologií rozšířená prakticky do všech oblastí, nemluvě o parametrech a statistikách, které jsou sledovány a pro něž sběr dat může připomínat telemetrii v motorsportu.“

Jaroslav: „Já byl vždy blázen a týkalo se to obou sportů. Jak byla v hokeji bitka, nechyběl jsem. A kdo zná naše rallyové onboardy s Gráfou, který se mnou mimochodem chodil do hokejové sportovní třídy, ale ze zdravotních důvodů musel v žákovském věku skončit, tak ví, že tam je to podobné (smích).“

Jan: „Myslím, že v obou sportech jsou důležité technika, taktika a rychlost. Jen v kontaktu je zásadní rozdíl. Zatímco v hokeji si „odpočineš“dvě minuty, v rally většinou končíš (smích).“

Petr: „Soutěže i hokej vyžadují rychlá rozhodování a reakce. Oba jsou to hodně rychlé sporty a to se mi líbí. Rozdíl je, že v hokeji je občas možný kontakt, zatímco v rally se kontakt většinou řeší u zeleného stolu (smích).“

Vladimír: „Tý brďo. To je záludná otázka. O tom jsem nikdy nepřemýšlel. Když to však lehce zvážím, určitě jsou potřeba taktika a přemýšlení. Zbrklost není ani v jednom tomto sportu dobrá. Zároveň oba sporty vyžadují dobrou fyzickou i psychickou kondici.“

Robert: „Určitě adrenalin. A také týmovou spolupráci, potřebnou v obou sportech.“

Komentářů celkem: 0
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!

Je aktivovaný AdBlock!
Pokud chcete náš web používat, vypněte ho prosím. Děkujeme!