Nemá ani náznakem pocit, že by svůj výstup přehnal. Martin Stloukal odmítá alibismus, kterého vidí v českém hokeji plno. Je svůj a měnit se nehodlá. Svou emotivní řeč považuje za povedenou a nesoucí úspěch. A že se nevybíravě otírá o menšiny? „Nadsázka. Já rasista nejsem, nikdy jsem jím nebyl. Opravdu, je mi ukradené, co si druzí myslí,“ tvrdí 49letý kouč.
Nahrávka je venku a putuje po republice. Jak se k celé věci postavíte?
„Postavím se k tomu tak, že to celé využiju v rámci výchovy těch kluků. V pondělí jim v kabině řeknu, že vynesením té nahrávky sami sebe dostali pod obrovský tlak. Byť přiznávám, že jsem jim na začátku sám řekl, ať si to natočí a pustí doma rodičům. To, že to někdo takhle rozšířil, je věc jiná. Ale využiju to k tomu, abych hráčům připomněl, co přijde. Každý teď o nich ví, bude se na ně chtít vytáhnout. O to víc budou muset trénovat, aby byli připraveni. Soupeř je nepodcení ani v nejmenším. Takže toho využiji v pozitivním. To je jeden moment, jak se k tomu postavím.“
A druhý?
„Absolutně nesouhlasím s tím, že ta forma byla přehnaná, nebo že bych na ni měl něco měnit. To v žádném případě. Samozřejmě, že tam je i nadsázka, tak třicet procent. Někteří kluci se i smáli, což z audionahrávky pochopitelně nezjistíte. Ale třeba v tom momentu, kdy mluvím o výběru kapitána, tak ten se culil od ucha k uchu. A i někteří ostatní. Zkrátka, kdybyste tam seděl, viděl byste, že chlapci reagovali v pohodě. Schválně jsem se to snažil zlehčovat nadsázkou, což je v hokeji běžná praxe. Z mého pohledu to bylo naprosto v pořádku.“
K nahrávce došlo 25. května, jaké reakce od hráčů následovaly?
„Od té doby nemám v podstatě jediného nemocného, zraněného hráče nebo někoho, kdo by nepřišel. Na hráče můj proslov zapůsobil. Víte, ono je to mnohem širší téma, které si lidi nejspíš vůbec neuvědomují.“
Povídejte.
„V extralize dorostu máte kastu. Jmenuje se akademie. V našem případě to obnáší, že hrajeme stejnou soutěž proti privilegovaným týmům. Ta soutěž je od počátku nefér. Krom jiného kluci bojují s vlastním nastavením, protože se v této společnosti považují za outsidera. Technika Brno hraje proti Spartě, Slavii, Hradci, Pardubicím, Budějovicím, Jihlavě, což je šest akademií. Navíc tam je Havlíčkův Brod, Tábor. Hrajete proti šesti akademiím, nahoru jdou hrát čtyři. Zbylých šest hraje o dvě sestupová místa. Mým úkolem jako hlavního trenéra je soutěž zachránit, ve hře jsou vzhledem k dotacím miliony korun. Odpovědnost trenéra, který má dva měsíce na to dát do kupy mančaft, je obrovská.“
A tak jste na hráče naběhl?
„Kluci měli dvouměsíční prázdniny kvůli koronaviru a teď vám přijde do kabiny skupina, která sama sebe podceňuje, protože nehraje za Kometu, ale jen za Techniku. Pak vám přijdou hoši patřičně nepřipravení, protože co by se honili, když nejsou v akademii. To všechno jim musíte vymydlit z hlavy, dostat je zpátky do kondice, všechny ty tlusté a apatické hráče. Samá sranda, telefon v ruce… Vidím tam jasnou paralelu se Znojmem.“
Jakou?
„Když jsem tam přišel, do hráčů jsem musel nejprve dostat vědomí, že titul můžou vyhrát. Já nikdy netvrdím, že se to povede, ale do těch kluků musíte dostat víru a cíl. Zájem a nasazení, změnit jim hlavu, nastavení. A hoďte kamenem, kdo máte pravdu a víte, jak to udělat… V podstatě jsem nyní použil metodu, která mi vyšla ve Znojmě, kde jsme nakonec titul vyhráli. Neměním nic, co by nefungovalo. Jen se ukáže, jestli tahle generace napodobí tu Jarůškovu ve Znojmě. Zatím to vypadá, že jsem trefil hřebík na hlavičku.“
Z čeho všeho jste usoudil?
„Zvrací mi na tréninku, přijdou znovu. To jsou samé pozitivní věci. Proto mi je absolutně ukradené, co si kdo o mých metodách myslí.“
Rodiče se vám neozvali? Těm ten proslov nepřišel drsný a za hranou?
„Nikdo si nestěžoval, nikdo neřekl ani půl slova. Jenom jsem jednoho vyhodil, toho, co se přes mámu potřeboval dozvědět čas tréninku. Ten šel hned. Pro výstrahu. Zatím ti kluci tahají, mění se mi před očima, z čehož mám ohromnou radost. Kdyby se mi kluci po tom výstupu sesypali, přestali chodit, bylo by to něco jiného.“
Jste si jistý, že vedení Techniky bude stát za vámi? I kdyby ano, vůči veřejnosti může nalézt řešení, které vás nemusí potěšit.
„V pondělí je nějaká trenérská rada, ale mezi námi… Jestli mě vyhodí, ať mě vyhodí. Pokud zůstanu, budu dál dělat svoji práci, jak nejlíp umím. Jsem přesvědčený o této cestě, jiná v tomto druhu klubu není. Pavel Kubica (GM klubu) mi řekl, že ho to nezajímá, že úkoly Techniky jsou dané. Zachránit extraligu dorostu a udržet extraligu juniorů. To jsou stěžejní úkoly, a že si někdo cosi někde vykládá, to nás nemůže rozhodit a vykolejit.“
Považujete tedy to všechno okolo za alibismus druhých?
„Moje cesta je nekompromisní. Vždycky jsem takový byl a měnit se nebudu. Nebojím se nést odpovědnost, nebojím se prohrát. Hrozně rád vyhrávám, ale když už prohraju, musí to být s vědomím, že jsem odvedl maximum. Kdybych takový nebyl, asi by moje děcka nebyla tam, kde jsou. To je další argument.“
V nahrávce padají vyjádření o špinavých smradlavých cikánech. To vám asi těžko projde.
„Opět, to je nadsázka. Já rasista nejsem, nikdy jsem jím nebyl. Opravdu, je mi ukradené, co si myslí druzí. Dneska je taková doba… Kdo se toho chce chytnout a hrát na politickou kartu, ať si to udělá, mně je to jedno. Když jsem zmínil čínské bistro, aby tam kluci nechodili kvůli těm přejetým psům, krysám a tak dál, je to přece nadsázka, to snad každý ví. Schválně to zlehčíte, aby se ti kluci taky trochu zasmáli. V Americe vás taky nazvou bílou prdelí a musíte to vzít. Kdo je ovšem vztahovačný, tak bohužel.“
Ale také si vzpomínám na slova Marka Urama před sedmi lety po angažmá ve Znojmě, že kopání do hráčů není zrovna to, co by od trenéra čekal. A myslel vás.
„Tam jsem nakopl jeho spoluhráče Adama Havlíka, hráče privilegovaného majitelem Oherou. Tomu jsem celou dobu říkal, že toho kluka zkazí, protože se mu dostává postavení, na které přitom nemá nárok a tím pádem bude těžko řiditelný. V momentě, kdy se začne v EBEL hrát o peníze a vy Havlíkovi řeknete třikrát, že má něco udělat takhle a on to zas a znovu udělá posvém a tváří se bohorovně, protože má za zády majitele, tak ho prostě nakopnete a pošlete do prdele. Takhle to bylo, chce to vnímat v celém kontextu.“
A Uram?
„Toho jsem nechtěl v mužstvu od začátku, byla to největší chyba, že zůstal, celé nám to rozštípnul a kvůli němu jsme v play off nešli dál. Nechtěli ho mí asistenti ani Jarda Kameš (trenér gólmanů). Ale majitel si ho prosadil. Abych to shrnul, v řadě věcí jsem víc obrněný než ostatní. Jen tak mě něco nerozhází. Pokud vám v něčem vadím, řekněte mi to. Já to unesu. Nemám s tím problém. Jednejte se mnou ale na rovinu. Ať je čistý stůl. Díky tomu v klidu spím. Tohle já těm klukům v Technice musím předat. Vychovat je.“
Když se vrátím na začátek, nevadí vám, že nahrávka vylezla ven a šíří se?
„Klukům v pondělí povím, že soukromé, privátní věci, které se stanou mezi námi, neradno ventilovat na facebooku a jiných sítích. Proč? Protože pak přicházíte o možnost se nějak rozhodnout. Ale aspoň si to zkusí a prožijí si to. Naplno. Není cesty zpět, ani do boku, můžeme jít jen dopředu. Silné osobnosti to zvládnou. Takhle funguje život. Můžeme se filozoficky bavit o tom, jestli je v mateřské školce vhodné dávat prostor nejsilnějšímu, anebo to rozprostřít mezi všech pětadvacet děcek. Co když ten jeden je zrovna Einstein a jednou zachrání svět tím, že vyvine nějaký lék? Do hokeje tento pohled vstupuje tak, že trénink musí být přizpůsoben nejlepšímu hráči, všechno se musí natáčet k nejlepšímu. Takhle to dělám já.“
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
