Tři hudební osudy Petra Maláska. Co prozradil na Hegerovou, Kubišovou a Bílou?

13. červen 2020

„Všechny ty spolupráce začaly úplně náhodou,“ probírá se pamětí klavírista. Aby ne. Už je to dávno, jakkoli se to nezdá. Ale čas pádí jako splašený kůň.

„S paní Hegerovou to bylo v roce 1990, kdy jsem byl na vojně v armádním uměleckém souboru. Zavolala mi, jestli bych s ní neodjel turné do Švýcarska a jsme spolu 24 let.“

Stejné to bylo s Martou Kubišovou. „Rudla Rokl měl turné s Karlem Gottem, a tak jsem zaskočil. A už u Marty zůstal, a to víc jak 22 let.“

A Lucie Bílá? „Když jsem hrál v TOČR, točili jsme Neposlušné tenisky. Od té doby jsme se potkávali. Pozvala mě pak na turné a už to bude taky 20 let,“ usmívá se Petr Malásek.

Co na ně prozradil?

Děti byly obdarovány živým koncertem, ve kterém vystoupila Lucie Bílá za klavírního doprovodu Petra Maláska.

O Haně Hegerové: „Největší štěstí mého profesního života. Od té doby máme celá kapela perfektně vyčištěné boty. Na to si potrpěla.“

O Martě Kubišové: „Svatý, boží člověk. Obdivuji ji nejen za zpěv a hudební kvality, ale i za osobní záležitosti. Je radost být v její blízkosti. Až se narodím příště, chtěl bych být psem Marty Kubišové.“

O Lucii Bílé: „Neznám pracovitější zpěvačku. Je velmi pohotová, umí rychle odhadnout situaci a podmanit si publikum.“

Další osudová žena

„S Danou Morávkovou jsme se seznámili při spolupráci na muzikálu Kabaret. Byla tam nádherná choreografka, už máme za sebou skoro 25leté manželství,“ popisuje seznámení.

„My si strašně vyhovujeme. Má smysl pro to, aby odhadla, zda má moje nově složená hudba náboj nebo jiskru. Je pro mne neomylný barometr. A já jsem zase její první návštěvník zkoušek a představení,“ popisuje klavírista.

Hudbu má v genech

„Tatínek byl legendární pianista a skladatel, příčina mých bezesných nocí, když syn dělá stejný obor. Klavír byl doma něco jako stůl, běžná součást života. Jsem u něj šťastný. Nerad mluvím, daleko raději hraju.“

Na dráhu skladatele se dal proto, aby měl změnu. „Být klavíristou je velká dřina. Člověk si to musí aspoň šest hodin odsedět. Vytrácí se kreativita a to mi scházelo. Otevřelo mi to nové obzory,“ vysvětluje Petr Malásek.

Kterou kapelu měl rád v mládí? Změnilo se u něj něco v době karantény? Po kom zdědil hudební geny? Bojí se o své prsty? Co studuje jejich syn?

Spustit audio

Související