PALBA.CZ

Nedávno jsem se dočetl v jedné knize, že obyčejný pěšák jakým byl Hitler v 1. válce nemohl získat Železný kříž 1. stupně. Podle generála von Schleichera u pluku, kde Hitler sloužil není jeho jméno v seznamu vyznamenaných a sloužil jako spojka velitele roty. Údajně nebyl Hitler ani desátníkem, což jsem se dočetl na webu. Železný kříž 1. stupně byl určen pro důstojníky a generály. Má někdo z palbáků přesnější informace? Díky

Tyhle teorie se čas od času objeví, ale teoufám si řici, že je to blbost. Kershaw o ničem takovém nepíše a Hitlerovu kariéru za Velké války má popsanou a odzdrojovanou dobře. Bohužel mám jen papírovou versi a 1000 km odsud v knihovně. Ale kup si to pro Kindla a studuj:

https://www.amazon.com/Hitler-Biography ... 0393337618

Získání železného křiže prvni třídy nedůstojníkem nebylo nemožné. Podmínkou bylo jen to, že vyznamenaný už musel mít kříž druhého stupně. Vyhrazený pro důstojníky a to jen ty nejvyšši byl jen velkokříž.

J.J. píše:Tyhle teorie se čas od času objeví, ale teoufám si řici, že je to blbost. Kershaw o ničem takovém nepíše a Hitlerovu kariéru za Velké války má popsanou a odzdrojovanou dobře. Bohužel mám jen papírovou versi a 1000 km odsud v knihovně. Ale kup si to pro Kindla a studuj:

https://www.amazon.com/Hitler-Biography ... 0393337618

Získání železného křiže prvni třídy nedůstojníkem nebylo nemožné. Podmínkou bylo jen to, že vyznamenaný už musel mít kříž druhého stupně. Vyhrazený pro důstojníky a to jen ty nejvyšši byl jen velkokříž.

Hitlerův životopisec Werner Maser píše, že Hitler si dost vymýšlel své vojenské zásluhy a překrucoval fakta. Albert Axell ve své knize o Stalinovi rovněž zmiňuje nemožnost získat pro obyčejného vojáka-spojku velitele, kterým byl Hitler železný kříž. Možná je to má spekulace, ale Kurt von Schleicher byl obětí Hitlerových čistek. Možná i proto, že upozornil na Hitlerovi lži a neoprávněné nošení železného kříže.

Ano, Hitler si svoji vojenskou kariéru docela přikrašloval, to není nic nového. Ale ty železné kříže prostě měl. Zpochybňování jeho vyznamenání bylo mj. součástí spojenecké propagandy za druhé světové války. Ostatně i čs. propaganda před válkou o něm rozšiřovala některé nesmysly. To že byl Hitler neskutečná svině neznamená, že lhal vždy a o všem.

Udělováni bez ohledu na hodnost bylo jedním z hlavních znaků železného kříže 1. a 2. tŕídy, protože v té době to vůbec nebylo běžné - například Modrého Maxe a jiná vysoká vyznamenání mohli získat pouze důstojníci. Další specialitou železného kříže bylo to, že ho mohl za určitých podmínek dostat i civilista.

Tipl bych si, že von Schleicherovy snahy o jeho odstavení vadily Hitlerovi o něco víc

Tak jasně, byl to jejich třídní boj mezi SA a SS. Bývalý kancléř von Schleicher měl smůlu jako ostatní z SA, ale jeho připomínka k vyznamenání Hitlera mě zaujala. Pokud neexistuje záznam u pluku, kde Hitler sloužil o udělení medajle, tak to znamená, že Hitler získal kříž neoprávněně. Jiný záznam se zřejmě nedochoval.

Jedno treba Adolfovi uznat, zachoval si sudnost pri "metaloch" na rozdiel oproti takemu Stalinovi, alebo Churchillovi. A pritom do Vianoc 1941 to bol iste najlepši politik-vojvodca v novodobej historii.

Ano, jsou kolem toho nejasnosti. Když se Hitler začal drát do politiky, tak Kurt von Schleicher si na Hitlera založil složku, a začal se nimrat v jeho minulosti, z pozice říšského kancléře Výmarské republiky.

Bývalý desátník byl na Železný kříž I. třídy náležitě pyšný celý život a nosil ho až do konce. Přitom ho dostal pouze jako spojka, toto poslání vyžadovalo občas odvahu, zvláště za bojové situace. Další prameny uvádí, že spojku začal dělat až po udělení kříže, protože údajně zachránil život veliteli pluku.

Schleicher byl nakonec jednou z hlavních obětí Noci dlouhých nožů. Pravděpodobně, protože měl na něj kompro. Nejen z hlediska nejasností kolem udělení Železného kříže, ale mnoho jiných kolem jeho sexuální zvrhlosti, či (sebe)vraždy neteře Geli Raubal, atd. Hitler vraždu von Schleichera před veřejností zdůvodňoval tím, že jej společně s Ernstem Röhmem chtěli svrhnout.

Jinak ovšem mu údajně ke kříži pomohl velitel žid Hugo Gutmann. O tom mluví tento odkaz, video.
https://www.idnes.cz/technet/pred-100-l ... 0-lety_vov

Jiné zdroje uvádí, že Hitler dostal Železný kříž až po válce od jiného velitele Ericha Ludendorffa.
Tento polozapomenutý generál byl za první války důležitým mužem, a po ní se sblížil s nacisty.

Jako pravděpodobné se tedy jeví, že doporučení na vyznamenaní dal někdejší Hitlerův velitel Gutmann, ale udělení nejvyššího stupně provedl Ludendorff ?
Jiné zdroje uvádí, že mu udělení kříže bylo sděleno 4. srpna 1918, poblíž Soissons, od velitele pluku majora von Tubeufa.

Takže dostal jen II. třídu, a poté I. třídu? Nevím, pravdu se už asi těžko dozvíme. Po uchopení moci byli nacisty jiné důkazy zničeny, pravda účelově upravena, nebo prostě je to ještě trošku jinak

Jisté je, že Hitler byl horlivý voják a svůj bavorský regiment považoval za náhradní rodinu. Navrhován na toto vyznamenání byl několikrát, byl i 2x raněn v boji, atd. Na začátku války se s kříži asi trošku "šetřilo", ke konci pro povzbuzení morálky mužstva, se už dočkali i jelita, který přežili.

Z tohoto hlediska se diskutuje, že nebyl ani dostatečně povyšován, zřejmě i z důvodu, že v mužstvu působil trošku jako podivín. Až po válce dostal jakási školení, kdy pracoval nejdříve jako špicl pro armádu, monitoroval radikální skupiny, až se nakonec přidal k jedné z nich.

Jestli mohl řadový voják získat Železný kříž I. třídy je otázka na faleristického odborníka, který se vyzná v tehdejším hierarchizačním systému. Ovšem až takový problém to být nemusel, protože celkový počet udělených Železných křížů I. třídy není přesně znám.
Odhady se pohybují od 80 000 až přes 200 tisíc kusů, což už je relativně dost. I z toho vyplývá, že nějaká pečlivá evidence se u mnohých nevedla, nebo se ztratila.

Obecně lze říci, že Hitler si na konci války už asi I. třídu zasloužil za všeobecné zásluhy a osobní statečnost.
Přesto řada zdrojů stále zpochybňuje Hitlerovy zásluhy, rovněž tak není jednoznačně prokázána jeho statečnost.

Poslední výzkumy se ale kloní k verzi, že ho skutečně dostal. Ale je to jako se vším, záleží jak to uchopíš, koho a kdy ze zeptáš, někteří vojáci z regimentu o něm hovořili jako o týlovém čuníku, atd. Nebýt toho, že se nakonec vyšvihl tak vysoko, tak by to nikoho ani nezajímalo.

Ještě jsem se díval doma na některé zdroje, plus ověřoval křížově přes internet, a dospěl jsem k názoru, že problém asi bude spíše v tom, že jeden autor opisuje od druhého. Když chce někdo vysvětlit, jak se Adolf Hitler formoval, a co dělal, tak se musí opírat o svědectví lidí, ke kterým ale musíme přistupovat s velkou dávkou obezřetnosti, a doba jeho služby za první války jinak popsat nelze.

Jako o týlovém praseti o něm píše kniha Thomas Weber: Hitlerova první válka - Adolf Hitler, muži Listova pluku a první světová válka

Ta používá o něco více pramenů. Na youtube pak přednáška Webera




Pro zájemce také Hansjürgen Köhler: Inside the Gestapo, nebo česká kniha Roman Cílek: Ve světle pochodní.

Jako zdroje však nutné brát s rezervou, neboť poprve toto bylo uvedeno v roce 1940 ve Velké Británii, německým politickým emigrantem Walterem Korodim, který částečně čerpal z rukopisu „Hinter den Kulissen des III. Reiches“ Heinricha Pfeifera (1905–1949) bývalého úředníka SD. SD bývá někdy považována za sesterskou organizaci gestapa, neboť esesáci po roce 1934 gestapo infiltrovali, ale ve skutečnosti se jednalo o samostatnou organizaci.
Zdroj: https://de.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Pfeifer

Jméno Hansjürgen Köhler je pseudonym Pfeifera, něco lze chápat spíš jako britskou propagandu, Korodi totiž bez jeho svolení upravil a doplnil několik kapitol.
Přesto dává odpovědi na některé důležité otázky vzestupu nacismu, pohled na intriky a tehdejší brutalitu.

V roce 1933 byl Heinrich Pfeifer přijat Wernerem Bestem jako agent bezpečnostní služby (SD Sicherheitsdienst) SS. V roce 1934 vedl několik měsíců tzv. Speciální kancelář Stein pod pseudonymem Heinrich Stein. Jednalo se o tajnou kancelář spolupracující s Heinrichem Himmlerem a Reinhardem Heydrichem a říšským ministerstvem obrany, která byla pověřena řešením zvláštních zpravodajských případů.

Po neshodách s Heydrichem byl Pfeifer v srpnu 1934 zatčen a poslán do KZ Columbia jako „čestný vězeň“, kde byl držen až do léta 1935. Poté odešel do Magdeburgu, odkud v roce 1936 uprchl přes Gdaňsk do zahraničí.

Ten vypověděl, že když zastřelili Schleichera a jeho ženu, prohledávali jeho bydliště kvůli nepříjemným dokumentům.

Oproti nacistické propagandě, že Hitler sloužil čtyři roky v zákopech a bojoval tak hrdinně, že si vysloužil železný kříž I. třídy, vypovídalo Schleicherovo kompro trošku jinak.

Dokonce hovoří, že zůstával stále svobodníkem, což je divné, pokud v době války bylo třeba ostřílených vojáků, že by částečně nepovýšil. Jenže na hodnost desátníka byl povýšen v březnu 1916, což je však stále jen nejnižší poddůstojnická hodnost. Kompro spekuluje, že kdyby došlo k povýšení Hitlera nemohl by dělat už obyčejného posla, a byl by poslán do první linie.

Tedy buď Hitler sám nechtěl být povýšen, nebo spíše jeho nadřízení, kteří ho nechtěli ztratit. Obdržet železný kříž II. třídy bylo na konci války relativně snadné. Tomu by se nikdo nepodivoval, a obdržet ho mohl i svobodník.

Ale Hitler dostal také I. třídu, tu mohl udělit údajně jen císař, nebo spíše nejvyšší velitel armády, či pověřená osoba.

Pouhý "svobodník" lidově frajtr, by údajně musel vykonat něco mimořádného, aby ho obdržel.
I důstojníci dostávali tento řád jen za výjimečné činy či velkou osobní statečnost.

Po válce došlo k zveřejnění historie Listova pluku, která líčila hrdinné akce vojínů, poddůstojníků, a důstojníků, Hitler se v ní však neobjevil.

Nacistické brožury však uváděly, že Hitler sám zajal tucet francouzských vojáků. Skutek, který by byl jistě v kronice popsán, když do detailů popisovala méně závažné skutky.

Schleicher dal tedy vyslechnout přeživší Hitlerovy spolubojovníky, aby objasnili, jak Hitler dostal toto vysoké německé vyznamenání. Ti měli prý vypovědět, že ho Hitler dostal až nějakou dobu po válce, od polního maršála Ludendorffa.

Byly to kompromitující materiály na pomezí legend a reality, přesto paranoidního Hitlera mohla jejich existence zraňovat a ohrožovat jeho vážnost.

Schleicher byl v té době sice zdánlivě odepsaný muž, ale pro některé nacisty představoval potenciální nebezpečí, i když se přímo nepodílel na údajném připravovaném puči SA.

Esamani sice asi nic nepřipravovali, ale otevřeně mluvili o nutnosti „druhé revoluce“. Nebo chtěli najít uplatnění aspoň v nově budované armádě jako samostatná složka. Jenže neukázněná a nevzdělaná soldateska naháněla strach jak Hitlerovi, tak i Reichswehru. Ačkoliv oddíly SA pomohly Hitlerovi a NSDAP výrazně při nástupu k moci, nyní si přál stabilizovat svojí moc.

Hitler si při této příležitosti vyřídil účty také s představiteli opozice a generálem, který bývalému svobodníkovi dával najevo své pohrdání.

Schleicher si určitě nepřál, aby Hitler nastoupil cestu k absolutní moci.

Oficiálně se mluvilo také o jeho napojení na nepřátelskou Francii, spolu s šéfem Abwehru von Bredowem.
Ve skutečnosti šlo spíše o uplatňování vlivu části Reichswehru na politiku.

Bredowově seznamu vládního kabinetu měl Hitler zůstat kancléřem, Schleicher měl být vicekancléř, Ernst Röhm se měl stát ministrem obrany, ministrem hospodářství měl být Gregor Strasser a ministrem zahraničí Heinrich Brüning.

Tedy takový kočkopes, který by byl asi možný v demokratickém režimu, kde má každý různé zájmy a musí se dělat kompromisy, ale tento koncept nezapadal do vize nastupující totality. Adolf Hitler od začátku prosazoval politiku násilí, a lid či spíše průmyslníci volali po silném vůdci, který by zvládl masy, neboť se obávali komunismu a znárodnění svých podniků.

Ještě za Hitlera byl von Schleicher, na nátlak armády tiše rehabilitován, ale to už nácky nic nestálo. Každopádně organizování vražd se dařilo v třetí říši lépe, než jejich zdůvodňování.

Autoři, kteří psali o Hitlerově účasti v první světové válce a o Listově pluku, u kterého sloužil, často vycházeli z jeho vlastního vyprávění v Mein Kampfu či dalších mytizujících nacistických knih, nebo to pak vzali z druhého soudku, viz výše.
U všech takových zdrojů je však nutné provést revize, což je však po 100 letech obtížné, a vždy se taková knihy budou opírat spíše o určitá méně či více pravdivá svědectví. Antisemitsky prezentující se Hitler zároveň nemohl napsat, že Železný kříž I.třídy dostal na doporučení židovského pobočníka velitele pluku Huga Gutmanna, který později řekl, že Hitler neměl žádné vůdcovské kvality.

Díky Lorde za zajímavý a věcný příspěvek. Rovněž jsem hledal na Německých stránkách. Není snadné dohledávat nezkreslené informace, když se nepřesnosti uvádějí i v jiných publikacích. A nejsou v rozporu co jsi napsal.

Podle německého historika jménem Thomas Weber, který napsal: Adolf Hitler war im Ersten Weltkrieg ein Feigling.
Česky to volně přeloženo znamená: A. Hitler byl v 1. válce zbabělcem.

Thomas Weber se zmiňuje i o tzv. "hrdinství" Hitlera, který se pohyboval v 1. válce většinou mimo nebezpečí vzadu a nazval ho prasetem.
Rozepisuje se i o jeho antisemitismu atd.
Dále uvádí, že je dokázaný fakt, že k Železnému kříži, který hrdě Hitler nosil a měl ho na saku, když spáchal sebevraždu pomohl Hitlerovi Žid poručík Hugo Gutmann z 16. pěšího pluku.
Autor T. Weber napsal knihu na základě bádání i hledání bezpečných zdrojů informací, v závěrečné fázi své práce náhodou přišel do kontaktu s Gutmannovými posledními žijícími příbuznými.
Hitler nosil tři ocenění: Zlatý odznak strany, Železný kříž a odznak v černé barvě za zranění.

Kdo má zájem si přečít o "hrdinství" masového vraha A. Hitlera, včetně zajímavých fotek nejen z 1. války zde:
https://www.welt.de/kultur/article96731 ... gling.html