Ještě nikdy v historii se týmy odborníků tak podrobně nevěnovaly hydrologické situaci v Královéhradeckém kraji. Na více než sto stranách se výzkumníci z několika institucí zabývali současnou situací podzemních i povrchových vod, srovnávali současnost s minulostí a předpovídali vývoj do budoucna.
Ucelená politika samosprávy kraje o vodě je v Česku vůbec prvním dokumentem, který mapuje hospodaření s vodou na regionální úrovni.
„Jde o materiál vzešlý z programového prohlášení rady. Cíle, které jsme si dali, byly i překročeny, protože odborníci byli zaujati myšlenkou podívat se v daleko větším detailu na území České republiky,“ přiznává radní kraje pro životní prostředí a zemědělství Karel Klíma (KDU-ČSL).
Na dokumentu, který má schválit krajské zastupitelstvo, spolupracovali vedle expertů z mezinárodní společnosti DHI také vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky a pracovníci Atelieru T-plan a Vodohospodářského rozvoje a výstavby.
Ti definovali 25 problémů hospodaření s vodou. K těm zásadním patří kromě znečištění Rozkoše také významné ovlivnění podzemních vod pesticidy či velké množství obcí s nedostatečným řešením čištění odpadních vod.
„Kraj je pod republikovým průměrem. Hlavními důvody jsou členitý reliéf a řada obcí do 2 tisíc obyvatel, pro které je napojení na čistírnu odpadních vod (ČOV) nad jejich finanční možnosti. Nedostatečné čištění je však zásadním problémem kvality vod a udržitelného hospodaření s vodou,“ stojí v dokumentu. Z 448 obcí má kanalizaci s napojením na ČOV jen 194. Dalších 169 obcí sice disponuje kanalizací, avšak ta neústí do ČOV.
Výstava Voda a civilizaceVýstava, kterou si jen v Praze prohlédly stovky tisíc zájemců, je k vidění na náměstí 28. října v Hradce Králové. Expozice 25 velkoformátových panelů ukazuje klíčový význam vody pro současnost i budoucnost. Nechybí ani texty od uznávaných vědců a fotografie z Austrálie, Evropy či Afriky. Panely se věnují i vodním stavbám v Královéhradeckém kraji. Výstava potrvá do 6. července. Expozice je šetrná k životnímu prostředí, v noci ji nasvítí solární panely. „Voda byla u vzniku života a není vyloučené, že může přispět i k jeho krizi. Je totiž v přirozenosti lidské mysli brát současný stav jako záruku jeho věčného trvání. Ano, vody je stále ještě dost. To se však může skokově změnit ze dne na den. Může, pokud si skutečně neuvědomíme a nedojde nám, že to, jak bude vypadat naše budoucnost, jejíž je voda zásadní součástí, není záležitost jen politiků nebo vodohospodářů, ale nás všech. Výstava Voda a civilizace má od začátku jeden zásadní cíl – přimět lidi přemýšlet o světě a vodě a uvědomit si svůj díl odpovědnosti za ně,“ říká spoluautor výstavy archeolog a egyptolog Miroslav Bárta z Univerzity Karlovy v Praze. I Česká republika se musí připravit na změny klimatu, především na dlouhotrvající sucho, přívalové deště a záplavy. Podle hradeckého primátora Alexandra Hrabálka (ODS) je dobře, že se bude o vodě stále více diskutovat, scénáře kolem jejího budoucího dostatku totiž nejsou optimistické. Na panelu jsou i dva srovnávací snímky nádrží Pastviny a Rozkoš z roku 2018, ukazují stav vody na jaře a na podzim. Každý vidí, co se zásobou vody udělá suché léto. „Povodí Labe pečuje ve východních Čechách o dvě přehrady, které významně pomáhají zajistit dodávky tepla a pitné vody pro Hradec Králové. Přehrada Pastviny na Divoké Orlici dotací vody zvyšuje průtok tak, aby byl v Hradci v létě a na podzim umožněn odběr z řeky Orlice pro vodárenské zpracování. Přehrada Rozkoš v období sucha dotuje průtok až do profilu Opatovického uzlu, který je na Labi pod Hradcem Králové. To je nezbytné pro Elektrárnu Opatovice, která je hlavním dodavatelem tepla a teplé vody pro Hradec,“ říká ředitel Povodí Labe Marián Šebesta. Snímky zachycují prameny Amazonky, výzkum chování velryb a delfínů, záběry vody v různých skupenstvích i ničivou povodeň v Praze v roce 2002. |
Znečištěné odpadní vody podle studie zhoršují kvalitu vody v tocích, ale při zasakování i vody v podzemí. V regionu je 105 útvarů povrchových vod, z toho 82 má jeden či více nedosažených ekologických cílů. Pouze 22 je v dobrém stavu, jeden odborníci nehodnotili.
Problematická je například vodní nádrž Rozkoš, osmá největší v Česku a suverénně největší v kraji. Každoročně se potýká s nekvalitní vodou. Podle odborníků právě kvůli znečištěným přítokům.
„Úpa vykazuje sice normové, ale významné znečištění. Trutnov má vše v pořádku, ale objemy jsou takové, že dole to při těchto suchách dokáže udělat paseku. Je žádoucí, aby povodí takového vodního díla bylo nějakým způsobem chráněno. Dnes nikdo nespojuje město Trutnov s Rozkoší, je to zkrátka daleko,“ upozorňuje Klíma.
Problematické jsou také podzemní vody, a to zdaleka nejen kvůli úbytku, ale také kvalitě. Podíl pesticidů v podzemí označili za alarmující.
„Jak bilance jakosti podzemních vod, tak zpráva o stavu vodního hospodářství za rok 2017 se shodují, že významná část podzemních vod v kvartérních sedimentech je ohrožena zemědělskou činností, zejména dusičnany a pesticidy. Dalším problematickým prvkem je kadmium v hydrogeologických rajonech na Trutnovsku,“ píše se ve studii.
Podzemní vody nemají svého správce
Podle dokumentu jsou pouze čtyři útvary podzemních vod z celkových 23 v dobrém chemickém stavu. Vedle pesticidů a těžkých kovů jsou problémem také polycyklické aromatické uhlovodíky.
Na kvalitě podzemních vod se podle expertů podílejí kromě zemědělské činnosti také těžba štěrkopísku, kvůli níž klesá schopnost přirozené filtrace zasakované vody, staré ekologické zátěže, pokles podzemních vod kvůli lidské činnosti, znečištění povrchových vod, které se postupně dostávají do podzemí, ale i tepelná čerpadla, jejichž vrty mohou způsobit ztrátu vody v okolních studnách.
„Jedním z výstupů dokumentu je varování, že v Česku neexistuje správce podzemní vody. Přitom 80 procent pitné vody bereme z podzemí. Toto je potřeba dořešit, protože u spodních vod nikdo nebrání ani kvalitu, ani množství. Vodoprávní úřady mají jen malé území a nikdo nevidí celek. Žili jsme ve vodním blahobytu a některým věcem se zkrátka stát vůbec nevěnoval,“ míní radní Karel Klíma.
Studie ukázala, že kapacita hlavních zdrojů pitné vody v kraji je 1 675 litrů za sekundu, z toho 1 250 litrů připadá na podzemní vody. Experti spočítali, že současná potřeba v území je 1 209 litrů vody za sekundu. Před budováním nových zdrojů proto upřednostňují spíše ochranu těch stávajících.
„Plošné zemědělské znečištění je identifikováno jako zásadní problém například pro hydrogeologický rajón Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje nebo Kvartér Labe po Hradec Králové. Dokonce již vyřadilo vodárenské zdroje Černožice a Plotiště pro vysoký obsah dusičnanů,“ upozorňují autoři studie.
Nížiny kolem Labe mají potíže se zadržením vody
Dokument se věnuje také propojování vodovodů, boji se suchem nebo zadržováním vody v krajině. Nejlepší schopnost zadržet vodu mají podle odborníků horské oblasti a povodí Orlice. Problematické jsou Novobydžovsko, Jičínsko a nížiny podél Labe. Potíž je, že při pozemkových úpravách se na boj se suchem dosud příliš nemyslelo. K boji se suchem nejsou motivováni ani vlastníci půdy.
„Řešení je v ekonomice. Stát musí zemědělcům říci, že jim nedá dotace na půdu, pokud neudělají to a to. Je to velmi jednoduché,“ říká Klíma, podle nějž v mnoha oblastech hraje hlavní roli stát, na který by mělo hejtmanství tlačit.
Kraj si nechal studii zpracovat právě proto, aby odborníci přesně definovali, kde jsou jeho pravomoci a jak jich může co nejlépe využít.
„K identifikovaným problémům byly přiřazeny aktivity a nástroje, jak s nimi pracovat. Hledají se reálná řešení v rámci stávajících zákonných podmínek. Součástí je akční plán na dva roky. Jde o podobný model jako zásady územního rozvoje: průběžně se vyhodnocuje, aktualizuje a doplňuje,“ dodává Klíma.
23. října 2018 |
