Maláčová nás napadala, problematice nerozumí, říká šéf spolku, který zaměstnává hendikepované

Spolek Amerfo provozuje mimo jiné muzeum komunismu v protiatomovém krytu pod brněnským hradem Špilberk. Kvůli externí firmě přišel o příspěvky na mzdy, chybu však opravil v řádu dnů a ministerstvo práce požádal o nápravu důsledků. Šéf spolku Pavel Paleček kvůli tomu měl v pátek schůzku s ministryní Janou Maláčovou (ČSSD). „Prý vedeme proti ministerstvu kampaň,“ říká pro server iROZHLAS.cz Paleček o schůzce, která podle něj nic nevyřešila.

Tento článek je více než rok starý.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavel Paleček

Pavel Paleček | Foto: Kateřina Rusňáková

Kvůli chybě externí účetní firmy jste loni na podzim přišli o dva miliony korun. Chtěli jste, aby ministerstvo nařízení zvrátilo. Jak přesně jste postupovali?
Odvolali jsme se k ministryni, aby vyhověla naší žádosti o „odstranění tvrdosti zákona“. Tu předtím zamítla právnička ministerstva Jana Pašková. Institut odstranění tvrdosti zákona má změkčit hloupá rozhodnutí tam, kde dojde k nicotné chybě, která by v důsledku striktní a nekompromisní aplikace zákona znamenala nespravedlnost. Úřednice Pašková nevzala v potaz obsah, ale jen formu, což je náš případ. Na ministryni bylo, aby vážila na jedné straně naši nicotnou chybu a na druhé straně její důsledky. Je to akt milosrdenství, kde ministr může dle svého uvážení rozhodnout zcela jinak než úřad. Je to analogie udělení milosti, kterou známe z trestního řádu, ale ve správním řádu. 

Měl jste kvůli tomu schůzku s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Můžete nějak shrnout, k čemu jste dospěli?
V podstatě k ničemu. Paní ministryně nás opakovaně napadala. Prý vedeme proti ministerstvu kampaň. Řekla, že náš problém by mělo řešit ministerstvo školství a ministerstvo pro místní rozvoj. Pak přišla s nápadem, že by to měl být Jihomoravský kraj, tomu ale letos i loni peníze na sociální oblast přiškrtila. Každopádně to byla snaha problém přepinknout jinam.

Omluva od firmy Enterprise Consulting

Firma Enterprise Consulting, která spolku Amerfo zpracovává finanční a mzdovou agendu, se za pochybení omluvila v dopise, který má redakce k dispozici. „V předmětné době jsem podstoupil neplánovaný menší chirurgický zákrok. Mzdovou agendu vaší společnosti má od června 2019 převzatou nová kolegyně, která bohužel chybu způsobila a kvůli mému neplánovanému zdravotnímu zákroku její práci neměl kdo zkontrolovat. To sice neomlouvá daný stav, pouze tím chci říct, že pro nás podobný případ není běžný a stal se vůbec poprvé,“ napsal spolku jednatel firmy Marek Spáčal s tím, že firma Enterprise Consulting není schopna škodu nahradit, protože „nemá dostatečné pojištění na takové škody“. 

A nevedete proti ministerstvu kampaň?
Sedm měsíců po rozhodnutí jsme o problému neinformovali. To ani v situaci, kdy jsme ukončovali smlouvy se zaměstnanci a lidé se nás ptali, proč to ukončujeme. Do doby, kdy jsme měli reálnou naději na to, že se situace vyřeší, jsme ani neměli důvod o tom informovat. Až po rozhodnutí rozkladové komise, která potvrdila listopadové rozhodnutí ministerstva, jsme to řekli zaměstnancům, a ti na to reagovali peticí. V tom momentě se o to začala zajímat média a my jsme o tom začali mluvit. Paní ministryni jsem ale vysvětloval, že se to nedá považovat za kampaň.

Atmosféra na schůzce asi nebyla příjemná.
Paní ministryně se do mě pustila, že prý na ni dělám obličeje, a to znamená, že jí opovrhuju. Já ale dělal obličeje, protože bych jí rád skočil do řeči, ale nebylo jak. Připadal jsem si, jako kdyby holka přišla oznámit znásilnění a strážník jí důrazně řekl, že si za to může sama.

Pro ministerstvo práce a sociálních věcí je ale zaměstnávání hendikepovaných lidí jednou z priorit.
Říkala, že dýchá za postižené. Nic konkrétního nenavrhla. Ptal jsem se jí, pokud je naše pochybení v tom, že jsme vinou externí účetní firmy uhradili o několik dní později odvody, zda je v pořádku, že ona rozhodla až po 168 dnech, ačkoliv správní řízení určuje lhůtu 30 dní. Dozvěděli jsme se, že to není pravda, že rozhodnutí padlo včas, což je lež jako věž. Právnička ministerstva Jana Pašková tomu přizvukovala. 

Když si dáte do vyhledávače slova „stíhání, podvod, postižení“, vyjedou vám desítky článků o tom, jaké podvody se denně dějí při zaměstnávání hendikepovaných, kteří jsou mimořádně snadnou obětí lidí, jako je lobbista Tomáš Horáček a další. Letos v únoru si policie přišla pro náměstka ministryně, kterého přivedla do úřadu sama Jana Maláčová. Podvodníky ministerstvo práce nedokáže nijak postihnout, drakonicky ale trestá za nicotná pochybení.

Úřady práce budou pomáhat lidem už před ztrátou zaměstnání, říká Maláčová. Prahy se to týkat nebude

Číst článek

,Chtěla nám vynadat‘

Navrhovala paní ministryně jiná řešení?
Ptala se, proč jsme si nepožádali o Antivirus, protože neví, že se na jejím ministerstvu nesmí kombinovat žádost o refundaci části mezd proplacených postiženým s jakoukoliv jinou podporou. To mě přesvědčilo o tom, že se v problematice zaměstnávání hendikepovaných neorientuje a je odkázána na to věřit svým úředníkům. Proto jejich výstupy nemůže korigovat. 

Podle vás se s kauzou dostatečně neseznámila?
Bylo zřejmé, že Jana Maláčová nezná nic, protože nám písemně odpověděla, že by bylo prý nezákonné, kdyby rozhodla jinak, než jí úřad zavelel. To, že na jednání vzala jako hlavní obhájkyni úřednici, která celou kauzu způsobila, nás ujistilo, že nemá žádný názor a s kauzou se seznámila povrchně až v momentě, kdy se objevila v médiích. Že jsme byli v soutěži Evropské investiční banky o nejlepší evropský sociální podnik, ministryni nezajímá, ani to, že o naší práci referovala německá, italská, španělská televize a BBC. Pochybením externí účetní firmy jsme o pár dnů odeslali pozdě odvody a to stačí k ministerskému rozsudku smrti, který potvrdila. Rádi bychom tuhle kauzu přihlásili do soutěže o absurditu roku v České republice i v rámci Evropské unie.

Iniciátorem schůzky byla paní ministryně. Vysvětlila vám, proč vás na schůzku zvala, když nechtěla hledat řešení problému?
Na schůzku nás sama pozvala, ale asi jen proto, aby nám vynadala.

Zohlednila nějak to, že jste přišli o část tržeb i kvůli pandemii?
To pro ni nebylo důležité. Naši žádost měla od 23. prosince na stole, a naopak covid prý byl důvod, proč na rozhodnutí potřebovala místo 30 celých 168 dnů. Nás nenapadlo, že by to mohlo dopadnout takto absurdně, když rozhodování trvalo tak dlouho. Právnička ministerstva Pašková, která naši kauzu osobně zařízla, ale zdůraznila, že smíme dál žádat o běžnou podporu. Už ale neřekla, že na ni je nárok ze zákona od úřadu práce, a že to neřeší naše ztráty kvůli covidu ani dva miliony z loňska, o které nás Pašková nezákonně připravila. Kdybychom nesměli žádat letos o podporu ve stejném režimu, už bychom dávno ukončili činnost. Podle Paškové jsme ale měli mít dostatečnou finanční rezervu pro případ odmítnutí refundace části mezd. To mě rozesmálo, takovou vatu nemáme.

A na základě čeho tedy tvrdíte, že vás ministerstvo o peníze z loňska připravilo protizákonně?
Je to nezákonné z mnoha důvodů, které jsme popsali v žalobě na ministerstvo.

Podpora v nezaměstnanosti se bude muset dočasně zvýšit, uvedla ministryně Maláčová

Číst článek

Systém je ale přece nastavený tak, že pokud pošlete nějaké peníze pozdě, tak o příspěvek na mzdy přijdete.
Systém je ale v tomto nastavený špatně a ve výjimečných případech lze jeho nesmyslnost odstranit tím, že požádáte o odstranění tvrdosti zákona. To jsme udělali, ale úřad nevzal v potaz důvody, které jsme uvedli, a rozhodl podle nás protiprávně. Jednak proto, že v jiných kauzách vyhověl a v naší ne. Ministerstvo navíc na naši kauzu aplikovalo judikáty, které s ní nemají nic společného.

Jiné podniky například předplácí poplatky na měsíc dopředu, aby se jim podobné problémy vyhnuly. To ale také asi není ideální řešení. Podle vás je tedy špatně nastavený celý systém?
Když třeba družstvo invalidů o třech tisících zaměstnancích uhradí o den později 11 tisíc korun celní správě, nedostane 100 milionů refundaci mezd. Říkal jsem paní ministryni, že nejde jen o nás, ale že se takto vytváří systém, který poškozuje hendikepované a ničí trh práce, ačkoliv ministerstvo lije miliardy do podpory toho stejného trhu. Protože kdyby za malé pochybení padla třeba pokuta ve výši pět procent z refundované částky, byla by to hromada peněz, ale nezničilo by to nikoho. Komerční firmy většinou ztrátu překlenou a bojí se ministerstvo žalovat, aby na ně neposlalo kontrolu. Pro sociální podnik, jako jsme my, je to ale likvidační.

Řekl jste to ministryni?
Ano. Popřela, že by někdo jiný než my mohl mít problém, a nechala opět mluvit Paškovou, která vysvětlila, že systém je perfektní. Ministryně zdůraznila, že za postižené dýchá a že postižení jsou její priorita, ať to nezpochybňuju.

Další podobné přestupky

Ministerstvo ve zdůvodnění argumentovalo tím, že postupuje se svou rozhodovací tradicí. Vy jste ale říkal, že máte k dispozici podobné přestupky a ty úřad v minulosti odpustil. Měl jste je k dispozici i na schůzce?
Ano, paní ministryně ale rozhodnutí v obdobných případech nezná. My je taky neznali a ministerstvo nám bránilo v tom, abychom starší rozhodnutí získali. Psali jsme tři žádosti, podali stížnost a žalobu, aby nám podle zákona o svobodném přístupu k informacím vydalo rozhodnutí v podobných kauzách. Ten samotný postup, kdy nám to nechtěli vydat, je nestandardní stejně jako rozhodnutí v naší věci. Podezřelé je i opakované odmítnutí nahlédnutí do spisu.

Co na to ministryně Maláčová řekla?
Na dotaz, proč paní Maláčová nereagovala na žádný z mých e-mailů, kde jsme ji po vypuknutí pandemie žádali o pomoc, řekla, že do skončení řízení s námi nesměla jako správní orgán komunikovat, což ale není pravda. Ona i ministerstvo s námi komunikovat mohlo a mohlo si vyslechnout naše argumenty, požádat o doplnění žádosti, což v jiných případech dělá, když chce kauzu řešit objektivně. V těchto nuancích se náš hodinový rozhovor pohyboval a ministryně tím ukázala, že nezná ani správní řád, že jen poslouchá paní Paškovou a další úředníky.

Ministerstvo práce má náhradu za Baláče a Macka. Informační systém mají na starost dva šéfové odborů

Číst článek

Paní ministryni strašně záleželo na tom, abychom jí dali za pravdu, že úřad nepochybil a ona osobně dělala vše perfektně. Opak je pravdou. Nejvíce jí vadila publicita kauzy, ale ta vznikla jen kvůli tomu, že úřad rozhodl nestandardně. Následně ministryně sedm měsíců nechala čekat nás i 80 hendikepovaných, kteří mohou skončit bez práce.

Přitom se za vás přimlouvají i její straničtí kolegové z Brna a zaměstnání nemá zhruba pětina hendikepovaných na jižní Moravě. Co vám ministryně Maláčová vytýkala?
Vadilo jí, že se za nás tolik institucí i lidí přimlouvalo, ale ještě více jí rozčílilo, že se o kauze dozvěděla veřejnost. Tomu věnovala nejpodstatnější část hodinového jednání a vyčítala nám, že jsme mluvili s novináři. Argumentovala, že musí dodržovat rovnost v rozhodování, což ale byl přesně argument naší žádosti – když ministerstvo v totožných případech chybu prominulo, tak by mělo i u nás. Jenže ona ta rozhodnutí nezná a není právnička, takže opakovala, co jí řekla Jana Pašková a další podřízení. Ti nepřipustí, že rozhodnutí bylo nezákonné, špatně odůvodněné a nesmyslné. Takže ona říká, že rozhodovala podle principu rovnosti. Ve skutečnosti rozhodla nerovně, ale neví to. Ani své vlastní rozhodnutí v naší věci ministryně nejspíš nečetla.

Kolik lidí může přijít o práci?
Máme 80 hendikepovaných zaměstnanců na pěti pracovištích. Ministerstvo práce nám na podzim dalo peníze na zřízení 20 pracovních míst a obdobnou částku nám svým rozhodnutím ve stejné době vzalo. Budeme dělat vše, aby se tato místa zachovala. Zima ale byla turismu nepříznivá, pak přišel covid a ani teď turismus nefunguje. Kromě toho jsme otevřeli Franz Kafka Špitál, jehož vybudování sežralo všechny peníze, máme několik půjček. Takže teď už stačí nepatrný problém a skončíme v insolvenci, kdy nazmar přijde eurodotace a 80 lidí může přijít o práci v důsledku naší neschopnosti jim poslat mzdu. A to i přesto, že můžeme o část mezd žádat tak jako loni a doufat, že nám na ně stát přispěje. 

Jak na to zaměstnanci sociálního podniku reagují?
Zaměstnanci, kteří mají duševní hendikep, jsou už teď z toho dost vystresovaní, má to vliv na jejich zdravotní stav i pracovní výkon. Velká část z nich má pět až osm exekucí, některé holky jsou samoživitelky. Denně vidí paní ministryni v médiích, jak se zastává všech postižených covidem, a nechápou, že nám nepomůže. Ti schopnější se poohlížejí po jiné práci, což naši práci nesmírně komplikuje. Čekali, že si ministryně přečte jejich petici, ale na tu Maláčová nikdy nereagovala. Řekla nám alespoň, že se přijede k nám do muzea podívat na návštěvu, termín ale neurčila.

Ministerstvo práce nesmí uzavřít smlouvu na systém na vyplácení dávek. Rozhodnutí je pravomocné

Číst článek



Už jste tedy museli propouštět?
Několik lidí jsme už propustili. Zavřeli jsme v důsledku rozhodnutí ministerstva práce už vloni v muzeu 10-Z bar, kde pracovali duševně nemocní. Budeme pokračovat s propouštěním nejobtížnějších zaměstnanců, kteří vyžadují nejvíc péče. Během posledních měsíců se dva zaměstnanci neúspěšně pokusili o sebevraždu, několik bylo drogově závislých v minulosti a nedokážou finančně vyjít. Práce s nimi bere nejvíc energie, kterou budeme soustředit na záchranu těch ostatních. Vezmeme víc studentů, kteří mají vyšší výkon a budou pracovat jako brigádníci. Stojí méně peněz i starostí.

V rámci sociálních podniků mě aktuálně zaujala kavárna AdAstra, kterou vykradli. Ve veřejné sbírce jí pak ale lidé poslali hodně peněz. Nepřemýšleli jste, že část nákladů zkusíte pokrýt například nějakou crowfundingovou kampaní?
Do konce června chceme spustit kampaň na platformě HitHit. Už jsem se spojil s člověkem z HitHitu. Během týdne to snad zpracujeme a vystřelí se to ven. Budeme doufat, že to přečkáme. Jinak už moc možností nevidím. Ministerstvo jsme zažalovali, ale tam výsledek bude za několik let.

Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme