Miloš Vozáb z Třeště byl nadějný malíř. Velké plány ale zhatil bouřlivý konec války
Za obyčejnou červenou plechovou cedulí, která už spoustu let označuje název ulice, může být velký příběh. Platí to i o Vozábově ulici v Třešti.
Jaroslav Vozáb starší i jeho manželka Marie učili před druhou světovou válkou na třešťské škole. Jaroslav také maloval obrazy, a věnoval se zdobení dřevěných dekoračních předmětů. Toto nadání po něm zdědil i mladší z jeho dvou synů, Miloš.
Válka
Společné plány ale přerušila válka. 1. září 1939 byl otec Vozáb zatčen gestapem, a skončil v koncentračním táboře Buchenwald. Odtud se vrátil až v roce 1943.
Hned po návratu se synem v Třešti uspořádali společnou výstavu. Rodina plánovala, že hned po válce půjde Miloš studovat na výtvarnou nebo hudební školu. Plány bohužel nevyšly.
Otec i synové byli popraveni v jeden den. Matka spáchala později sebevraždu
Na sklonku války se otec Vozáb aktivně zapojil do květnového povstání. „Hlásil se mezi prvními k revolučnímu národnímu výboru. Sám se aktivně hlásil coby dozorce vězení, kde byli uvěznění Němci,“ říká Milina Matulová z třešťské pobočky Muzea Vysočiny.
Přišel ale osudný 7. květen 1945, kdy se skupina nacistů rozhodla pomstít třešťské povstání. „Obsadili město a začali zatýkat účastníky povstání. Jeden z prvních byl Jaroslav Vozáb,“ doplňuje Milina Matulová.
Popravu Vozába staršího vykonal jím vězněný Ewald Radtke, který si to sám vyžádal. Oba synové exekuci přihlíželi. Sami byli popraveni ještě týž den. Z rodiny tak zůstala jen matka Marie. Nějaký čas se léčila, ale ještě na podzim roku 1945 spáchala sebevraždu.
Obrazy i dekorativní předměty z díla Vozábových
Po Jaroslavu a Milošovi se zachovalo množství obrazů. Jejich námětem je většinou město Třešť a jeho blízké okolí.
Dodnes existují i zdobené dřevěné dekorativní předměty a jméno Vozábova nese i ulice pod třešťským hřbitovem. Leží jen pár kroků od místa, kde rodina skutečně bydlela.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.