„Tři nová výzkumná povodí jsou na Černé Opavě. Jde o Slučí, Sokolí a Suchý potok, což jsou pravostranné přítoky Černé Opavy nad Vrbnem pod Pradědem. Kůrovcová kalamita je tam zatím v menším rozsahu, takže je velká šance, že se podaří zachytit stadium rozpadu lesa, těžby i jeho následné regenerace,“ uvedl vedoucí oddělení hydrologie ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jan Unucka.
Nová čidla rozšiřují dosavadní měření v Jeseníkách, kde se už stabilně měří průtok vody v závěrových profilech jednotlivých povodí. Jde o výzkumná povodí Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a ČHMÚ.
Sledovat se bude například vazba srážek a tání sněhu na průtoky v potocích. Ukáže se, jak rychle klesají průtoky v lesním povodí a jak se to mění s obnažením krajiny. V několika hloubkách se měří i vláha v půdě či takzvané podkorunové srážky a stok po kmeni.
První závěry budou nejdříve za pět let
Odborníci už mají první hodnoty, vyhodnocení závěrů je ale dlouhodobou záležitostí. „Rozumné období na první závěry je pět let,“ upřesnil hydrolog. Předpokládá, že se ukáže významný vliv lesního porostu na hydrologickou situaci.
Kůrovec je na vzestupu. A bude hůř, varují lesníci v Beskydech |
Podobný monitoring totiž není novinkou, například v Beskydech se vliv lesa na odtok vody v krajině měří již od roku 1954. Výstupy ukazují, že les funguje jako houba. Zadržením vody dokáže částečně ztlumit povodeň a naopak v době sucha umí vodu postupně do krajiny zase uvolňovat. „Průtoky jsou tam méně rozkolísané než na územích nechráněných lesem,“ dodal Jan Unucka.
Po vymýcení lesa se změna neprojeví hned, ale nejdříve po dvou až třech letech. Půda tam postupně zadržuje méně vody, to vede ke snížení průtoků, když je sucho, neprší a netaje sníh, a k jejich výraznějšímu navýšení v reakci na srážky.
„Proto je důležitá snaha o obnovu vegetace na takto exponovaných plochách. Dosavadní studie ukazují, že zdravý les je schopen vodu v lesní půdě zadržet a odtoky v bezsrážkovém období jsou vyšší než v polních nebo urbanizovaných povodích,“ podotkl Unucka.
Deficit vody na Vrbensku je dlouhodobý
Situaci v oblasti Vrbenska ještě nelze hodnotit. Průtoky na Černé Opavě se ale ve stanici Mnichov měří od roku 1982 a nepravidelně se na jejím povodí zjišťovaly i další hodnoty. Ukázaly například, že tamní lesy měly v období 2016 až 2019 jen zhruba třetinu půdní vláhy.
„Když se dělala kampaňovitá měření na Černé Opavě, loni a předloni tam byla objemová půdní vlhkost deset procent. Zdravá lesní půda má v průměru třicet procent,“ popsal Unucka.
Kvůli suchu jsou pro kůrovce tamní lesní porosty snazším cílem. „Projevuje se dlouhodobý deficit vody, chybí v podstatě jeden roční úhrn srážek,“ řekl hydrolog.
Dorovnat by jej mohl rok s dvojnásobkem srážek, než je obvyklé, nebo v lepším případě tři až pět let, kdy bude postupně pršet o 20 či 30 procent více než obvykle.
V Jeseníkách jde i o důsledek nedostatku sněhu. „Horská povodí byla zvyklá na to, že se tam v zimě střádá sníh a postupně odtává na jaře v několika vlnách a zasakuje do půdy. Jarní maxima odtoku už jsou tam ale spíše minulostí, teď se dostáváme do situace, kdy hned po konci zimy jsou tak minimální průtoky, jako bývají na podzim, než nastoupí zima,“ sdělil Unucka.
Výzvou do budoucna je pro hydrology povodí Svinného potoka u Osoblahy. To je již z více než 80 procent odlesněné a roste tam místy mladý les borovic a bříz. „To bychom rádi dostali do výběru pro další roky, protože je v úplně jiné fázi obnovy lesa,“ uvedl hydrolog.
