Novocirkusový soubor Cirk La Putyka po více než dvouměsíční nucené přestávce může zase hrát před diváky, což oslavil novou premiérou. Režie se ujal Maksim Komaro z Finska, který se však zkoušek i premiéry mohl zúčastnit jen virtuálně, pomocí kamer a monitoru. I přes ztížené podmínky vznikl Kaleidoscope, cirkusová expedice za čistou radostí, jak uvádí podtitul inscenace. Nevypráví tedy žádný příběh, ale je jednoduše přehlídkou akrobacie, tance i herectví.
A jako se v klasickém krasohledu s každým otočením změní obraz, je představení Kaleidoscope stejně proměnlivé, dynamické a pestré. Taneční čísla střídají více i méně vtipné gagy a ani s akrobacií se nešetří. Duhové kostýmy Kristiny Záveské pak připomínají barevné střípky kaleidoskopu, čímž je barevnost celé inscenace ještě umocněna.
To byl ostatně záměr, neboť Kaleidoscope je první inscenací souboru koncipovanou ryze pro venkovní hraní. Jak podotýká režisér Maksim Komaro: „Soustředíme se spíše na krásu a kouzlo okamžiku i výsledného tvaru než na hlubší filozofování o smyslu života a bytí.” Odlehčený styl doplňující letní pohodu je tedy na místě. A to i přesto, že se premiéra a červnové reprízy musely kvůli nepřízni počasí uskutečnit uvnitř na Jatkách78 místo na čerstvě otevřené letní scéně.
Dominantou jeviště je velký, byť třínohý růžový slon. Divákovu pozornost však hned od začátku upoutá Adam Joura svou hrou na piano. Ovšem ne ledajakou – místo aby se mu míhaly prsty po klaviatuře, je rozpohybováno celé piano a posouvá se podle toho, kterou tóninu je třeba zahrát. Adam Joura následně přebírá funkci moderátora, který představuje jednotlivé umělce a jejich čísla. Kabaretní ráz, který by tím inscenace mohla získat, se však ztrácí, jelikož není důsledně uvedeno každé z čísel, jen některá.
V této inscenaci se prolínají kmenoví členové souboru s novými tvářemi. Vedle ostřílených „putykářů“ Jiřího Weissmanna, Michala Boltnara a Daniela Komarova v Kaleidoscope účinkují i zmíněný Adam Joura, Naim Ashhab, který s Cirk La Putyka spolupracoval už na projektu Hit, Tell the Difference, a trojice dam: Adéla Míšková, Helena Nováčková a Nikol Fryšová. Bohužel jen někteří z nich dokázali se svými zkušenějšími kolegy držet krok. Své udělala i tréma, která jednu z umělkyň rozklepala tak, že několik svých akrobatických prvků ukončila téměř dřív, než je vůbec začala. Od půlky představení jí pak z tváře zcela zmizel úsměv a připadalo mi, že místo toho se v ní zračilo jen přání, aby už byl konec. Nezdar se však nemusí týkat jen nováčků, smůlu měl i Jiří Weissmann, kterému se při premiéře jeho trik na rolla bolu nevydařil ani napodruhé.
Naopak dámské osazenstvo vynikalo v dokonale synchronních tanečních kreacích, Naim Ashhab předvedl bezchybnou sestavu na trampolíně a již dlouholetou doménou Jiřího Weissmanna, Michala Boltnara a Daniela Komarova je teeaterboard. Kromě nich zaujme také Adam Joura balancující na gymnastickém míči a Helena Nováčková svou akrobacií na závěsném kruhu. Ačkoli jí místy chyběla určitá ladnost a elegance, vyvážila to faktem, že celé číslo absolvovala na podpatcích.
Ač nezdary mohou pokazit dojem z představení, je třeba nenechat se jimi odradit. A to na obou stranách. Tréma s dalšími reprízami ustoupí, sama inscenace uzraje a kdo ví, třeba už na červencových uvedeních bude vše perfektní. A divák si bude moct vychutnat nejen krásu okamžiku, ale i celku, o které mluvil režisér Maksim Komaro.
DIVADLO: KALEIDOSCOPE
Režie: Maksim Komaro
Scénografie: Pavla Kamanová
Hudba: Jan Balcar
Kostýmy, make-up: Kristina Záveská
Technická spolupráce: Olin Procházka, Daniel Hajtl, Prokop Štěpánek
Světelný design: Jan Mlčoch
Zvukový design: Jan Středa
Foto: Jiří Šeda
Video: Jakub Jelen
Grafický design: Martin „Vosa“ Sršeň
Styling vlasů: Lenka Habartová, Jan Balcařík
Produkce: David Ostružár
Producent: Cirk La Putyka
Obsazení: Daniel Komarov, Jiří Weissmann, Michal Boltnar, Adam Joura, Naim Ashhab, Adéla Míšková, Helena Nováčková, Nikol Fryšová
www.jatka78.cz
