Prodej části prostějovských vodáren před 14 lety byl pro obce odebírající vodu nevýhodný a znamenal ekonomickou likvidaci podniku. Tímto výrokem státního zástupce opět začal u brněnského soudu proces, který může zastavit stamilionový byznys s vodou.

O pronájmu vodovodního potrubí na Prostějovsku a prodeji části Vodovodů a kanalizací Prostějov francouzské skupině Veolia rozhodovala v lednu roku 2006 valná hromada vodáren, které patří obcím a městům. Více než sedmdesátiprocentní většinu drží Prostějov.

O mnoho let později ale celou transakci začaly zkoumat soudy, na něž se obrátil jeden s akcionářů, který smlouvu napadl žalobou. V roce 2017 Krajský soud v Brně kontrakt zrušil, odvolací vrchní soud ale případ vrátil zpět a proces nyní začal nanovo.

Na jednání vystoupil státní zástupce Jakub Jirušek s tím, že podmínky byly pro obce a města nevýhodné.

„Ze znaleckého zkoumání vyšlo najevo, že uskutečněný prodej provozní části podniku měl na ekonomiku a provoz společnosti negativní dopady a v podstatě znamenal ekonomickou likvidaci. Z hospodářského hlediska byl prodej výdělečné části podniku pro společnost nevýhodný,“ prohlásil.

Soud bude zkoumat, jak byli zástupci obcí a měst na valné hromadě představenstvem informováni o dopadech pronájmu a prodeje.

„Je třeba posoudit, zda účastníkům byly předloženy pravdivé a dostatečné informace, na základě nichž byli s to objektivně posoudit dopad svého rozhodnutí na další provoz společnosti,“ argumentuje Jirušek.

Podle šéfů vodárny získaly zásadní finanční injekci

V představenstvu vodáren byli v roce 2006 městští zastupitelé a radní z ČSSD a ODS Miroslav Hanák, Miroslav Pišťák, Vlastimil Uchytil, Jaroslav Faltýnek a podnikatel Milan Grmela, blízký ODS.

Pozdější primátor Prostějova Pišťák prohlásil, že už si na detaily valné hromady po tolika letech nepamatuje, Uchytil a Faltýnek, dnes druhý muž vládního hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, na dotazy MF DNES nereagovali.

Prodej části podniku a pronájem vodovodních trubek opakovaně obhajuje tehdejší šéf představenstva vodáren Miroslav Hanák. Tvrdí, že Vodovody a kanalizace byly v té době po stavbě čističky za stovky milionů korun zadlužené a bez peněz. Strategický partner v podobě francouzské skupiny Veolia podle něj přinesl jistotu.

„Z Moravské vodárenské jsme okamžitě obdrželi 230 milionů, které se splácely. Celkově jsme pak získali 1,2 miliardy korun na investice, opravy a obnovu. V tak dobrém stavu byla infrastruktura jen v roce 1906, když byla vybudovaná,“ uvedl Hanák.

Ani současný předseda představenstva vodáren a náměstek primátora Prostějova Jiří Pospíšil se státním zástupcem nesouhlasí.

„Společnost tehdy čekala velká investice do rekonstrukce čistírny odpadních vod a další opravy v řádech stovek milionů korun. Přitom nebyla v dobré finanční kondici. Nalezení strategického, finančně silného partnera bylo řešením této situace. Vzhledem k ekonomickým ukazatelům a nutnosti masivních investic byl podpis smlouvy s Moravskou vodárenskou prozíravým krokem,“ říká Pospíšil.

Vodárny dividendy neměly, Veolie ano, říká kritik

Moravská vodárenská slova státního zástupce nechtěla komentovat. „Naše společnost se k probíhajícímu sporu nebude vyjadřovat, navíc ani není účastníkem řízení,“ sdělila mluvčí Markéta Bártová.

Naopak prostějovský opoziční zastupitel Aleš Matyášek označuje prodej a pronájem vodárenské infrastruktury za podvod.

„Za pronájem dostávají vodárny kolem 90 milionů korun ročně. Že jde o nevýhodnou transakci, dokládá mimo jiné třeba to, že nevyplatily od roku 2006 žádné dividendy. Naopak provozní společnost Moravská vodárenská ze skupiny Veolia akcionářům odvedla 761 milionů ze zisku, který prodejem vody vytvořila,“ argumentuje.

Podle něj se nevýhodnost celé transakce odráží i v ceně vody. „Tam, kde se této loupeži ubránili, je dnes cena o deset korun nižší než tam, kde naše voda přináší majitelům provozních společností závratné zisky,“ řekl Matyášek.

Podívejte se, jak se upravuje pitná voda pro Prahu: