Leonard Cohen: Příběh elegantního muže se starosvětskými manýry

Do narůstající řady knih týkajících se kanadského písničkáře a spisovatele Leonarda Cohena (1934–2016) přibyl velmi vítaný svazek – biografie I’m Your Man . Život Leonarda Cohena britské publicistky Sylvie Simmonsové. Je považována za nejlepší knihu svého druhu. Je zajímavé, jak moc u českého publika osobnost Leonarda Cohena rezonuje. Jinak by nebylo možné, aby téměř „vedl“ mezi hudebníky, o nichž si můžeme přečíst knihy v češtině. Na prvním místě jistě jsou Beatles a jejich členové sólo, ale těžko hledat někoho, kdo by na dalším místě předčil Cohena.

Jen jeho aktuální biografie je v češtině už pátá. Předcházejí Život v umění, Píseň Leonarda Cohena, Pozoruhodný život a Život, hudba a vykoupení. Protože je Cohen také vážený spisovatel (zlí jazykové tvrdili, že když už v roce 2017 musel dostat Nobelovu cenu za literaturu nějaký písničkář, měl to být spíše on než Bob Dylan), v českých překladech vyšla i řada jeho děl, tedy oba romány Oblíbená hra a Nádherní poražení a sbírky či výbory poezie.

Hluboký ponor do tvorby

Kniha nazvaná podle jedné z Cohenových nejslavnějších písní (a celého alba) I’m Your Man má dvě výhody, jež jí „umetají cestu“, aby se postavila mezi srovnatelnými díly na piedestal. Za prvé, je autorizovaná a z velké části vznikla na základě osobních rozhovorů Simmonsové s objektem jejího zájmu a díky tomu, že jí Cohen zpřístupnil svůj archiv. Není to tedy dílo (jen) vysezené u stolu při probírání se výstřižky, případně sestavené z názorů jiných typu „jedna paní povídala“. A za druhé, vznikala a poprvé (2012) vyšla, když měl Cohen většinu života za sebou, a nemusel nic zamlčovat.

Její české vydání v doslovu dovádí děj až ke Cohenově smrti, je tedy „definitivní“. Zachycuje i fantastické album You Want It Darker, jež vyšlo pár týdnů před Cohenovým odchodem. Jako bonus k tomu, že kniha (jejíž rozsah činí více než pět set stran včetně obsáhlého poznámkového aparátu a pár stránek nepříliš kvalitně vytištěných fotografií, což je jediná piha na kráse) může posloužit za vzor nejen hudebních biografií, je i to, že Simmonsová je velmi schopná literátka. Už jen úvodem dokáže dokonale „vcucnout“ do děje a dát na vědomí, s čím můžeme počítat:

„Je to elegantní, dvorný muž se starosvětskými manýry. Při setkání se ukloní, když opouštíte místnost, vstane. Pečuje o vaše pohodlí a nedává nijak najevo, že se možná sám pohodlně necítí. Jen z toho, že v kapse nenápadně přebírá korálky řeckého růžence, si můžete domýšlet, že se snad potřebuje diskrétně zbavit stresu. Povahou je spíše uzavřený a plachý, ale pokud to okolnosti vyžadují, dokáže zakročit důstojně i s humorem. Svá slova pečlivě váží, jako básník či politik… V jeho vyjadřování je cosi spikleneckého, což platí i pro jeho písně. Vzbuzuje dojem, že vám sděluje důvěrná tajemství.“

Život Leonarda Cohena provázely podivuhodné situace, skvělá i zpackaná vystoupení, dokonalá i slabší alba, milostné a drogové eskapády i léta buddhistického odříkání. O tom všem a o odrazu toho všeho do umělcovy tvorby Simmonsová velmi čtivě a s hlubokým ponorem píše. Čtenář nemá pocit, že by před ním bylo cokoli zastřeno, že by se cokoli důležitého nedozvěděl, nic z toho nemá ale ani špetku bulvárního nátěru. Díky za to.