Už během vypuknutí pandemie se po počátečních peripetiích Evropská komise postavila za práva cestujících a potvrdila, že zákazníci mají nárok na finanční náhradu za zrušený let bez ohledu na okolnosti.
Nárok na vrácení peněz vzniká v případě, že aerolinky zrušily let a nenabídly za něj náhradní variantu nebo náhradu ve formě voucheru či jiného termínu letu nabídly, ale klient ji nechce přijmout. Na kompenzaci mají pasažéři nárok i v případě, že let nebyl zrušen přímo leteckou společností, ale sami se cesty kvůli uzavření hranic či zákazu cestování nemohli účastnit.
Nákup přes prostředníka vrácení peněz komplikuje
Komplikovanější situace však nastává při nákupu letenky přes cestovní kancelář či agenturu. Tam vzniká nárok na finanční kompenzaci, pokud sama aerolinka let zruší, ale nenabídne náhradu, nebo je nabízená náhrada nevyhovující. Pokud je však letenka součástí zájezdu od cestovky a aerolinky let zruší, nárok nevzniká, jelikož je zájezd s letem v kompetenci dané cestovní společnosti. Letecká společnost zase svá pravidla na refundaci určuje v případě, kdy cestující svůj let stornoval ještě před tím, než tak učinily aerolinky.
Ačkoliv je zákonem jasně dané, jak by měly aerolinky postupovat, stále nastávají problémy. Mnoho cestujících se proto obrací na firmy, které za ně vracení peněz řeší. Těm s příchodem koronaviru citelně přibyla práce.
„Pandemie nás přesměrovala a z vyřizování kompenzací za zpožděné lety jsme se logicky přesunuli na řešení refundací. Případů je teď rozhodně více, ale přístup aerolinek se moc nezměnil. Kdo ochotně vracel a kompenzoval i před krizí, pokračuje i nyní, kdo se cukal a vracet nechtěl, dělá problémy i teď,“ řekl ředitel společnosti Click2Claim František Herynk iDNES.cz.
Podobnou zkušenost mají i konkurenční firmy. „Refundací řešíme určité více, ale hodně leteckých společností se vymlouvá anebo se snaží přijít s nějakým jiným řešením, jak si peníze udržet. Většina společností původně nabízela jen vouchery. Ale až poté, co dostaly státní podporu, začaly i vracet peníze. To udělali třeba v Air France,“ uvedl Petr Tomeček ze společnosti ClaimCloud.
V politice refundací se aerolinky odlišují jak svým statutem, tak i zemí, ze které pocházejí. „Problémy nastávají u charterových letů či nízkonákladových společností. Ty chtějí zákazníkům vracet pouze vouchery anebo přestanou komunikovat a tam nastává problém. Víme, že tyto aerolinky často bojují o přežití, ale bohužel si hrají s nevědomostí pasažérů, kteří nejsou informováni o tom, že mají nárok na plnou finanční kompenzaci,“ vysvětluje Herynk.
Vrátit peníze za zrušený let? Nejpomaleji si v tom vede Ryanair |
„Standardně jsou největší problémy s vracením či kompenzacemi u afrických aerolinek, jako je například Tunisair nebo Air Cairo. Z těch evropských je to pak skupina IAG, speciálně španělské aerolinky jako je Vueling, Iberia nebo Volotea,“ popisuje Tomeček.
Vrácení peněz se navíc může protáhnout. „Dost záleží na tom, zda problém měly tuzemské aerolinky, o nichž toho dost víme, a řeší to český soud, nebo jestli šlo o let z Paříže do Belgie. Pokud je to ten druhý případ, může vše být složitější a zdlouhavější,“ vysvětluje František Herynk.
„Běžně kompenzace trvá v rozmezí jednoho měsíce až půl roku. Pokud společnost ale nereaguje a klient to chce řešit, dojde i na soudní spory. Mimosoudní vyrovnání jsou většinou nejdelší a nejsložitější v již zmíněném Španělsku,“ uvedl Tomeček pro iDNES.cz
Oba majitelé společností, které řeší problémy s kompenzacemi a vracením peněz od leteckých společností, se však shodují, že letecké společnosti by měly zákazníkům peníze vracet. „Společnosti by si měly uvědomit, že ačkoliv zákazník někdy neví, jak se má zachovat, na náhradu má právo. Dát jim pouze voucher a vymlouvat se, že vracení peněz by bylo složité nebo zdlouhavé, je nemorální. Myslím si, že by bylo aspoň dobré uvést nějakou lhůtu. Kdyby zákazník věděl, že má čekat peníze do dvou měsíců, bylo by hned méně problémů,“ uzavírá Tomeček.
