Proč nás ve městech může ze zvířat překvapit agresí nejčastěji pes, je zřejmé. Nejvěrnější přítel člověka nemusí pána poslouchat, případně nemusí být vycvičený či může být vystresovaný.
„Vždy je tedy potřeba chvíli pozorovat pána, a z jeho chování lze usoudit na možné riziko. Agresivní pán bude mí většinou agresivního psa. Velký milovník zvířat zase nechá bez problémů kolemjdoucího svým psem oslintat a diví se, že to dotyčnému vadí,“ říká mluvčí Komory veterinárních lékařů Josef Duben.
Nepříjemní hlodavci
Pacienty do nemocnic v Praze chodí těšit psi, pod Petřínem koně |
„Z hlodavců může být člověku opravdu nebezpečný potkan, ale pouze za specifických podmínek – normálně před člověkem prchá. Když se mu však zamezí v úniku, může člověka napadnout. Jednou jsem to i vyzkoušel. Potkan utíkal ke kanálu, aby se skryl, a já jsem se mu postavil do cesty. Ale hned jsem od svého úmyslu ustoupil, protože na mě zaútočil. Hlodavci – myši i potkani – však mohou být nebezpeční i nepřímo. Přenášejí různé choroby, například leptospirózu, což je nepříjemné horečnaté onemocnění. Mohou pomočit uložené potraviny, ale třeba také konzervy či plechovky s nápoji nebo lahve,“ pokračuje Josef Duben.
Nechtěná setkání v přírodě
Myš domácí či hraboši se podle jeho slov nevyskytnou nikdy v takovém množství, aby si „dodali odvahy“ a na psa, kočku či člověka zaútočili. Větší množství potkanů by to zkusit mohlo, třeba v kanálech, kde se vyskytují.
Vzteklina u nás není
Na lišku a vlka ve městě asi nenarazíme, ale v přírodě to možné je. Pokud nás napadnou, jsou nakaženi vzteklinou. Ta bývá asi jediným důvodem, proč zvíře člověka napadne a poraní.
U nás se ale – díky důsledné vakcinaci – vzteklina dle Josefa Dubna nevyskytuje již několik desítek let. V cizině je ovšem potřeba s touto možností počítat, nakažené zvíře k nám též může zabloudit ze sousední země.
Nejvíce pašované zvíře v Asii dostalo status nejvyšší ochrany. Jeho spojitost s koronavirem se neprokázala |
„Vzteklina se vyskytuje i nedaleko našich hranic v Polsku, dále ve východní Evropě, v Asii, v severní Africe. Proto by se měli mít na pozoru všichni cestovatelé do těchto zemí. Jsou známy případy, kdy lidé onemocněli vzteklinou, a dokonce zemřeli po pokousání opicemi či šakaly. Vzteklinu mohou mít i ovce, krávy, ale třeba také vysoká zvěř. Ale ne u nás,“ upozorňuje Josef Duben.
Pozor na „hodná“ zvířata
Netopýři se vyskytují i ve městech a roznášejí také vzteklinu, ale specifickou, netopýří. Nemocných netopýrů však u nás je, že by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Přesto riziko nelze brát na lehkou váhu.
„I netopýří vzteklina může být člověku nebezpečná. Ztratí-li netopýr přirozenou plachost, nikdy jej nehlaďte a třeba nezachraňujte. To se ostatně týká všech podivně se chovajících volně žijících zvířat, která před vámi neutečou a chovají se přítulně. Zvíře může zaútočit a zranit vás,“ varuje mluvčí.
V takovém případě rychle vyhledejte lékaře a nechte se proti vzteklině včas očkovat. Rozvinutá nemoc totiž napadá centrální nervový systém, je nevyléčitelná a končí smrtí. Ani uhynulého netopýra či jiných zvířat bychom se neměli nedotýkat.
Nehrajte si na mrtvého
Rys ostrovid je krásná kočkovitá šelma, která do naší přírody patří, ale málokomu se ji podaří spatřit. „Rys člověka vidí dřív a včas zmizí. Že by ho nějak ohrozil, lze prakticky vyloučit. Jinak jsou na tom lidé například v Severní Americe. Tam žije příbuzná kočkovitá šelma, puma – a ta může mít na rozdíl od rysa, který váží maximálně 30 kilogramů, i 130 kilo. A taková puma dokáže strhnout cyklistu z kola i ulovit rekreačního běžce,“ dodává Josef Duben.
Medvěda lze potkat nejblíž na Slovensku, ale může se zatoulat i k nám. „Nebezpečná může být medvědice s mláďaty. Proto je dobré se pohybovat ve skupinách, spíš se chovat hlučněji, pak jde medvěd včas z cesty. V místě, kdy by medvědi mohli být, choďte jen po vyznačených cestách a raději nespěte pod širým nebem,“ radí Josef Duben.
„A když už potkáte o jídlo žebrajícího medvěda, hoďte mu svou svačinu a nenápadně rychle vezměte nohy na ramena. Při napadení je každá rada drahá. Říká se, že je dobré hrát si na mrtvého, ale raději bych to nezkoušel.“
Hlavně neprovokujte
U nás tedy vyloženě člověku nebezpečná zvířata nejsou. Obecně bychom ale neměli zvířata stresovat zbytečným hlukem a rychlými pohyby, zejména v místech, kde vyvádějí mladé.
„V takových případech může být člověku nebezpečná bachyně se selátky. A divoká prasata mohou přímo – poraněním – i nepřímo – kontaktem s uhynulým zvířetem – nakazit smrtelnou Aujeszkyho chorobou psa. Nebezpečí ale může člověk potkat, i když si krátí cestu přes ohrazenou pastvinu, kde jsou krávy s býkem nebo ovce s beranem. Poranění býkem může být smrtelné a potrkání beranem velmi bolestivé,“ uzavírá Josef Duben.
