První výjimku již mají Biskupské lesy, jež na Vrbensku spravují lesní porosty ostravsko-opavského biskupství. „Pravidla například stanovují, kolik dřeva se v nich má nechat na místě, aby poskytlo půdě živiny či úkryt organismům. Mají se také přednostně ponechávat listnaté stromy a jedle, aby přispěly k pestřejšímu složení budoucích lesů. V místech, kde hnízdí jeřábek lesní, se může proti kůrovci zasahovat až od poloviny června,“ řekl Petr Šaj, šéf Správy CHKO Jeseníky.
Lesy ve II. zóně chráněné krajinné oblasti výjimka dělí do několika kategorií. U nejstarších porostů je ochrana nejpřísnější a při těžbě se musí na místě nechat největší objem dřeva, v mladých je množství ponechaného dřeva nižší.
Podle zástupců Správy CHKO Jeseníky nelze nechat oblast bez zásahů proti kůrovci. „Nejde o pralesy a přírodní lesy, ale hospodářské lesy. Hospodaří se tam několik stovek let a výsledkem jsou čisté smrčiny. Bez zásahů by se tam kůrovec rychle šířil a odumřelo by celé horní stromové patro lesů na velké ploše v relativně krátké době. Hrozilo by riziko rozsáhlých požárů, mělo by to zcela jistě i dopad na vodní režim,“ vysvětlil Miroslav Havira.
Dodal, že správa asanaci kůrovcového dříví při stanovení přísných podmínek ve II. zónách povoluje, aby se rozpad lesů co nejvíce zpomalil a umožnilo to obměnu porostů ve smíšené.
Následovat bude i výjimka pro Arcibiskupské lesy a statky Olomouc a pro Lesy ČR, jež na Vrbensku také hospodaří. Tamní lesy jsou kůrovcem nejpostiženější z celé CHKO.
Nevládní organizace na rozsáhlém a turisty oblíbeném území od Drakova přes Starou horu, Koberštejn a Přední Jestřábí až po hranici rezervace Rejvíz ale intenzivní technologie těžby, tedy těžkou techniku a odvoz dříví, odmítají. Proti loňským výjimkám se odvolaly a uspěly, tu současnou zkoumají.
„Novou výjimku právě vyhodnocujeme a budeme reagovat oficiálně. Běží patnáctidenní lhůta, kdy můžeme případně podat odvolání,“ konstatoval předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
Aktivisté nechtějí ve II. zónách, jež tvoří asi 20 procent CHKO Jeseníky, holiny a plošné odlesňování. Žádají zásahy proti kůrovci pouze včasnou asanací malých skupin napadených stromů, bez vzniku holin a bez použití chemických postřiků.
„Jde o zákonem přísně chráněné oblasti. Druhé zóny zahrnují cennou přírodu Jeseníků včetně klidových území pro výskyt vzácných druhů živočichů,“ vysvětlil Bačík.
Podle lesníků není reálné proti kůrovci nezasahovat. „V lesích by byla vyloučena veškerá lidská činnost. Museli bychom požádat o zákaz vstupu do lesa, aby se tam nikomu nic nestalo. Desítky lidí by přišly o práci. V lesním hospodaření na Vrbensku zaměstnáváme necelou stovku lidí, další subjekty jsou navázané,“ uvedl ředitel Biskupských lesů Libor Konvičný.
Dodal, že se v oblasti stromy masivně sázejí. V revírech Drakov a Polom, kde je situace s kůrovcem nejhorší, se jen letos na jaře osázela plocha 37 hektarů statisíci sazenic.
„Nejde o pralesy a přírodní lesy, ale hospodářské lesy. Hospodaří se tam několik stovek let.“ Miroslav Havira, CHKO Jeseníky
Ostrava chce mít zdravé lesy
Už žádné větší kácení. Odumřelé stromy zůstanou na místě, než se rozpadnou. A přednost bude mít přirozená obnova lesa náletovými dřevinami. To jsou zásady, které chce Ostrava striktně uplatňovat na téměř 17 hektarech svého pozemku ve Staré Plesné.
„Les se stane výzkumně-demonstrační plochou. Otestujeme tam možnosti, jak optimálně a přitom co nejšetrněji k přírodě hospodařit v městských lesích. Chceme mít lesy mnohodruhové, zdravé, odolné vůči nemocem a parazitům, ale také bez větších holin, aby mohly plnit rekreační funkci a dokázaly zadržovat vodu,“ popsala náměstkyně primátora Ostravy pro životní prostředí Kateřina Šebestová.
Na přípravě projektu spolupracuje opočenská stanice Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, zapojí se i Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity.
„Pozemek ve Staré Plesné jsme vybrali proto, že naproti vlastníme další les, kde bude společnost Ostravské městské lesy a zeleň hospodařit tak, jak je zvyklá. Výsledky pak srovnáme,“ dodala Šebestová.
Ředitel městských lesů Vladimír Blahuta potvrdil, že se budou o pozemek starat podle pokynu vědců. Shodně s Šebestovou ale dodal, že město omezuje kácení stromů ve svých lesích už dlouho. Může vytěžit až šest tisíc kubíků dřeva ročně, ale z toho zhruba 40 procent nechává stát. Nemusí totiž kácet velké plochy napadené kůrovcem.
„Nemáme problém, protože většina smrků je pryč. Hodně se těžily po orkánech Kyril a Ema. Město má 1 120 hektarů lesů, podíl smrku v porostu je už jen sedm procent. Nejméně 15 let sázíme pouze listnaté stromy,“ dodal Blahuta.
Autorka: Žaneta Motlová
Zdroj: MF Dnes