Násilné střety začaly v pátek poté, co místní čečenská komunita uvedla, že na jednoho z jejích členů zaútočili drogoví dealeři. Podle některých zpráv byli útočníci původem z Maghrebu.
Čečenci, kteří přijeli i z jiných částí Francie a z Belgie, se poté vydali na trestnou výpravu na předměstí Grésilles, kde žije mnoho lidí ze Severní Afriky.
„Urazili nás, udeřili jednoho z našich lidí. Jsme tady, abychom je zbili,“ řekl jeden mladý Čečenec televizní stanici France 3. „Francouzské právo neumožňuje střílet na lidi, takže tady nejsme, abychom zabíjeli lidi,“ dodal.
Na sociálních sítích kolují záběry, na kterých je vidět, jak maskovaní lidé s baseballovými pálkami a střelnými zbraněmi zapalují auta a odpadkové koše. Někteří z nich podle agentury AFP stříleli do vzduchu. Několik lidí bylo zraněno, majitel pizzerie byl postřelen.
Francouzské, čečenské, nebo africké právo?
Sobotních nepokojů se zúčastnilo asi 50 Čečenců, v neděli už jejich počet stoupl na 200. Během prvních tří dnů nebyl nikdo zadržen, uvedl prokurátor. Policie zatkla čtyři lidi až v pondělí.
„Je to něco naprosto nebývalého a nelze to tolerovat,“ řekl starosta François Rebsamen. „Čečenská komunita si přišla vynutit, aby lidé respektovali její vlastní zákony,“ řekl. Podle něj na místě nebylo dostatek policistů, aby střetům Čečenců se Severoafričany zabránili.
Regionální prefekt Bernard Schmeltz hájí pasivní postup policie jako „jedinou praktickou strategii“, která zabránila eskalaci násilí. Podle něj pondělní nepokoje nespustili Čečenci, ale místní.
Návštěvy politiků
Dijon v úterý navštívil náměstek francouzského ministra vnitra Laurent Nuňez. „V době, kdy se hovoří o policejním násilí a o rasistické policii, ukázali policisté, že jsou garanty našeho republikánského pořádku,“ uvedl.
Americké protesty se přelily do Paříže. Francouzským Floydem je Adam Traoré |
Posily čítající 150 policistů podle Nuňeze v burgundské metropoli zůstanou tak dlouho, jak bude třeba.
Ministerstvo vnitra později uvedlo, že „systematicky prověří možnost vyhoštění cizinců“, kteří se do násilností v Dijonu zapojili.
Do Dijonu v úterý dorazila i předsedkyně krajně pravicové strany Národní shromáždění Marine Le Penová, která střety odsoudila a kritizovala úřady za laxní reakci.
Podobné střety se v posledních dnech odehrávaly také v Nice v jižní Francii.
Podle výzkumnice Yélény Mac-Glandièresové z French Institute of Geopolitics napětí mezi oběma skupinami lze přičíst dlouhé historii stereotypů.
Etničtí Čečenci jsou často vykreslováni jako agresivní bojovníci a gangsteři, zatímco lidé ze Severní Afriky bývají v ruském mediálním světě spojováni s terorismem, dovozuje souvislosti Mac-Glandièresová.
Podle serveru The Local střety mezi oběma komunitami nejsou rasovými válkami, ale spíše gangsterským vyřizováním účtů a bojem o vliv v podsvětí. Předměstí Grésilles je jedna z nejchudších oblastí ve městě, ve které se daří drogovému obchodu.
Francie v 90. letech minulého století poskytla azyl mnoha Čečencům, kteří prchali před válkou v Čečensku. Nicméně není možné přesně určit počet Čečenců ve Francii, protože jsou vedeni jako uprchlíci z Ruska.
Policie ustupuje od zákazu škrtícího chvatu
Francouzské policejní síly jsou nyní pod silným tlakem v souvislosti s rasovými protesty proti policejnímu násilí, které vyvolala smrt černocha George Floyda v USA. Paříž minulý týden oznámila, že policie přestane používat kontroverzní techniky znehybnění krku. Právě zakleknutí na krk stálo Floyda život.
Je to nebezpečné. Francie kvůli Floydově smrti zakáže policii škrticí chvat |
Francouzští policisté však po oznámení uspořádali vlastní protesty. Požadovali zachování techniky s tím, že bez ní mají jenom omezené možnosti, jak zneškodnit pachatele. Nesouhlasili také s tím, že jsou vykreslováni ve stejném duchu jako jejich američtí kolegové.
Policejní špičky jim vyhověly. Nejvyšší policejní zemský velitel oznámil, že se techniky znehybnění krku sice nebudou nadále vyučovat v policejních školách, ale budou se moci ‚se soudností‘ používat do doby, kdy se najde vhodnější alternativa.