Lidé v ruské ústřední vládě pachatele pověřili, aby oběť zlikvidoval, píše se podle Spiegelu v obžalobě. Moskva podíl na vraždě stejně jako v dalších podobných případech odmítá.
Čtyřicetiletý Changošvili, který v minulosti bojoval proti Rusům v Čečensku, přišel o život 23. srpna, když ho ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína útočník z bezprostřední blízkosti zezadu opakovaně střelil do hlavy.
Podezřelým z vraždy je Rus Vadim Krasikov, který byl zadržen krátce po činu a od té doby je ve vazbě. Muž, který se původně představil jako Vadim Sokolov, měl podle médií číslo pasu, které ukazuje na napojení na ruskou vojenskou tajnou službu GRU.
Zvláštní jsou i další okolnosti. Po Rusovi kvůli podezření z vraždy z roku 2013, jejíž provedení bylo nápadně podobné zastřelení Changošviliho, od dubna 2014 až do července 2015 pátraly ruské úřady.
Ruské tajné služby si podle německého listu mohly objednat vraždu v Berlíně |
Jen dva měsíce poté, co smazaly informaci o pátrání, byl poprvé vystaven osobní doklad na jméno Vadim Sokolov s fotografií velmi podobnou Krasikovovi. Podle německých médií je tak pravděpodobné, že Krasikova ruské úřady našly, naverbovaly a vystavily mu falešný pas.
Berlín loni v prosinci kvůli vraždě Changošviliho, který měl gruzínské občanství, a kvůli nedostatečné spolupráci Moskvy při vyšetřování vyhostil dva ruské diplomaty.
