Když jsme po patnáctiminutovém úvodu plní dojmů nastupovali na pódium před plátnem těsně po skončení filmu, bylo mi jasné, že to nebude slíbených třicet, čtyřicet minut. Ale nakonec jsme s Jirkou Flíglem, ředitelem kina, obrovským fandou do všeho asijského a zdatným vyprávěčem, v kulometném tempu odvedli nějakých pětapadesát minut, než jsme dali prostor publiku pro všetečné dotazy. V podcastu, který zahrnuje úvod, povídání i následnou debatu, jsme obsáhli know-how, lidi, filmy a souvislosti hongkongské kinematografie přelomu osmdesátých a devadesátých let.

Pro mě i pro Jirku bylo odpromítání Železného opičáka (Iron Monkey) velkým milníkem, protože jde o jeden z těch filmů, u nichž bychom před dvaceti lety nevěřili, že se kdy do českého kina podívají. Když jsme byli mladí, šířili jsme si podobné asijské kulty na CDčkách, později jsme si je kupovali na čínských e-shopech a doufali, že nám je celníci nestopí. Dneska je k nim přístup o poznání snažší a občas se dokonce usměje i nějaká ta licence. Na Opičáka do Aera přišlo 87 lidí, což bylo o trochu víc než jsme čekali. Hongkongské akční filmy jsou přeci jenom okrajovou záležitostí, zvlášť dnes, kdy se jejich publikum smrsklo na pár věrných pamětníků jako jsme my.

Chtěli bychom to změnit, proto ostatně tu a tam podobný film promítneme. Neděláme to jen kvůli sobě, jak by se z poloprázdného publika mohlo zdát, ostatně občas do pásma Encyklopedie akčního filmu prostě zařadíme méně známou pecku, abychom vás trochu vzdělali. A protože u Opičáka hrozilo, že přijdou jen hardcore fandové, osladili jsme nabídku právě tím povídáním. Kdo neměl šanci dorazit, ten si ho teď může poslechnout na Spotify, iTunes nebo Podbeanu. 

Je vlastně jedno, jestli jste Železného opičáka viděli nebo ne. Stačí, abyste vyrůstali na VHSkách se shaolinskými filmy, hltali v devadesátkách Jackieho Chana nebo Jeta Li, nebo vám prostě uhranula mimóznost asijské kinematografie, ať už jde o specifické pojetí akčních scén nebo komediálních vsuvek. O to všechno se s Jirkou v našem povídání otřeme. Zjistíte, že hongkongský rybníček je malý a spousta věcí spolu navzájem souvisí, protože tu víc než kde jinde funguje princip akce a reakce. Udělalo by nám velkou radost, kdybychom tou půldruhou hodinou v někom zažehli chuť si nějakou tu klasiku pustit. Online i offline kanálů, jak se dostat k hongkongským klasíkám je nepřeberné množství. A pokud bude mít tenhle podcast úspěch, co se týče počtu stažení, můžeme se někdy k tomuhle tématu vrátit.