Devatenáct tisíc duší Zdenky Wasserbauerové

19. června 2020

Zachraňovat životy pacientům s leukemií pomáhá Zdenka Wasserbauerová už dvacet tři let. Na snímku ve svém bytě na otrokovickém sídlišti.

foto Marek Šálek

Zachraňovat životy pacientům s leukemií pomáhá bývalá účetní z Otrokovic Zdenka Wasserbauerová. Do databáze Českého národního registru dárců dřeně, ve které je registrováno 98 tisíc lidí, jich přivedla víc než pětinu. Příběh ženy šířící „dobro od kosti” začal v roce 1997, kdy onemocněl její vnuk. Sama se tento víkend dožívá osmdesáti let a už se těší, až skončí všechna koronavirová omezení, aby zase vyrazila do terénu.

„Když už mě to zmáhá, vždycky si řeknu: Babko, nebuď líná! Vždyť ty můžeš, tobě se jenom nechce,“ říká Zdenka Wasserbauerová, česká rekordmanka ve shánění dárců do registru kostní dřeně. Má prý osudu co vracet, jak sama říká: „Můj vnuk mohl dopadnout jako ta děcka, pro která se vhodná dřeň nenašla. Přišla bych o člověka, kterého miluju. Naštěstí se to obrátilo v dobré a já jsem životu dlužna víc než většina ostatních.“

Za uplynulých dvaadvacet let přivedla do registru dárců už devatenáct tisíc lidí a tempo dál zvyšuje. Přesto je nespokojená. „V Německu je v dárcovské databázi každý devátý, nás každý osmdesátý . I to je důvod, proč se tady pro každého čtvrtého pacienta nenajde vhodná dřeň nebo je na léčbu pozdě,“ zmiňuje.

Bývalá účetní z otrokovické Barumky „loví“ hlavně na Zlínsku. „Dobré je to gymnáziích, ale výjimečný zážitek mám třeba i z vojenské školy ve Vyškově, kde jsme natrefili skvělého důstojníka. Nechal nastoupit všechny čety, za tři hodiny jsme měli odebrané dvě stovky vzorků. Navíc to všechno byli mladí zdraví chlapi,“ usmívá se. Dobrou zkušenost si odvezla i srazu harlejářů, dobře to prý jde i při vinobraních. Naopak dost velké rozpaky si párkrát přivezla z křesťanských setkání.

Kolik lidí, kteří přihlásí do registru, pak v budoucnu skutečně dostane „povolávací rozkaz“ k odběru dřeně? Jakým způsobem se pak dřeň z těla odebírá? Opravdu se není čeho bát? Jakou zprávu lidech paní Wasserbauerová během svého dlouhodobého úsilí získala a který příběh v ní zanechal největší emoce? A čím pohostila novináře z Prahy ve svém bytě? To všechno se můžete dozvědět v dalším rozhovoru pro Reportér Premium.

Podpořte Reportér sdílením článku