Bezzásahová plocha Boubínského pralesa se rozšiřuje o víc než polovinu. I kvůli kůrovci

Bezzásahová plocha na území rezervace šumavského Boubínského pralesa na Prachaticku se rozšiřuje zhruba o 55 hektarů. Nově bude mít výměru 139 hektarů. Rozhodl o tom šumavský národní park, který tím chce ponechat větší rozlohu pralesa pro samovolný vývoj. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Vimperk Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Boubínský prales

Bezzásahová plocha na území rezervace šumavského Boubínského pralesa na Prachaticku se rozšiřuje zhruba o 55 hektarů (archivní foto) | Zdroj: Profimedia

Opatření souvisí i s vývojem kůrovce. Loni správce rezervace, kterým jsou Lesy ČR, usiloval o výjimku na plošné kácení v Boubínském pralese. Národní park Šumava však tento požadavek zamítl a nyní zpřísnil podmínky pro zásahy.

Kůrovcová kalamita v Česku? Ústup od smrků měl přijít dřív, zaspal stát i lesníci, říká ekolog lesa

Číst článek

„Doposud platilo rozhodnutí z roku 2015. Podle něho se mohlo zasahovat proti kůrovci nejrůznějšími způsoby od pokácení a odvozu dříví, až po loupání kůry napadených stojících stromů na téměř 90 procentech rezervace,“ uvedla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.

Nové rozhodnutí také nařizuje, že na vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů.

Rozloha Boubínské rezervace je přibližně 670 hektarů. Na polovině této plochy musí zůstat stromy po pokácení ponechané na zetlení.

„Tímto rozhodnutím se rezervace chrání tak, aby samovolný vývoj, který již probíhá, mohl pokračovat bez přímých lidských zásahů dále,“ řekla Havlátková.

Kůrovec se přesouvá do městských parků. Lýkožrout smrkový dokáže napadat i modřín

Číst článek

„Jsou zde ale také místa, která byla člověkem zásadně pozměněna, a v těch jsme volili takové druhy zásahů, aby nedocházelo k poškozování ekosystémů, například ke změnám vodního režimu nebo poškozování druhové diverzity, a zároveň mohla být účinně tlumena gradace kůrovce do okolních hospodářských lesů,“ dodala Havlátková.

Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. Boubínský prales tvoří kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme