Vy zíráte, my zíráme. V Horáckém se mihl i průkopník televizní reklamy

  9:22
Vy zíráte, my zíráme. Se sloganem propagujícím prací prášek se stal herec Jaroslav Someš jedním z nejznámějších průkopníků televizní reklamy po roce 1989. Tou dobou už měl Someš za sebou angažmá v Horáckém divadle. Právě o tomto herci je další díl seriálu k výročí 80 let divadla.

Hospodyňce Jaroslav Someš v reklamě radil, aby si udělala uzel na kapesníku. Ta pak žasla nad zářivou bělostí. Herec později vyprávěl, že se spot točil v jednom zahradním domku v Kobylisích. Režisérem byl Jihoafričan a kameramanem Čechoangličan.

V televizi se tento herec pravidelně objevoval i před svobodnými volbami v roce 1990. Divákům vysvětloval, kdy a jak volit.

V Jihlavě působil Jaroslav Someš začátkem sedmdesátých let, konkrétně v letech 1971 až 1972. Zahrál si třeba v Meluzíně Františka Kožíka či v Šamberkově Palackého třídě 27. Také v Casonově Domu se sedmi balkony a Ostrovského Lese.

Narodil se v roce 1941 v Praze. S herectvím začal už v dětství. Třeba jako práče Janek ve dvou dílech husitské trilogie režiséra Otakara Vávry Jan Žižka a Proti všem. Nebo byl starším synem zbabělého inženýra ve Weissově okupačním dramatu Hra o život. Rodiče mu tam hráli Vlasta Chramostová a Karel Höger.

Someš později absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor historie, kde získal titul PhDr. Herectví vystudoval na brněnské JAMU.

Kromě divadelní práce je historikem divadla, publicistou a pedagogem. Věnuje se také rozhlasovým dramatizacím.

Vzpomínky na vlhký pokojík i zelené meze

Jaroslav Someš se občas ve vzpomínkách do Jihlavy vrací. „Zas bydlím ve vlhkém pokojíku v tehdejší ulici Pionýrů, kde se nesmí usnout při zapnutých plynových kamínkách. Do noci se dlouho vysedává v klubu a zpívají se staropražské písničky. V časném ránu, pošmourném a po horácku lezavém se vyjíždí na zájezd. Kamsi do Golčova Jeníkova, kde při představení pobíhá na jevišti myš, anebo do nádherného divadla ve Znojmě, kde si člověk připadá jako v Burgtheateru,“ popsal.

A dobře si vybavil i zdejší přírodu. „Jarní zeleň není nikde tak svěží jako na mezích od Stonařova po Želetavu. Paleta podzimních barev není nikde tak pestrá jako na Zaječím skoku nad Rantířovem. A když v zimě sníh milosrdně zachumelí oprýskané fasády jihlavských domů, promění se město v betlém, v jehož středu, na náměstí, ještě stojí památný Špalíček.“

Když Jaroslav Someš v Jihlavě hrál, Krecl ještě stál.

Autor: