Šrotiště, staré dílny, zručnost předků. Muzeum řemesel v Letohradu má kde brát

Zakladatel muzea Pavel Tacl se na přelomu tisíciletí podílel na opravě sýpky ze 16. století. „Myslel jsem si, že dáme do jednoho patra řemesla. Spoustu věcí jsem měl nasbíraných anebo jsem k nim v minulosti přišel. Postupně jsem zjistil, že těch věcí se dá najít ještě víc. Z toho vznikla první dvě patra. Už při jejich otevření v květnu 2000 bylo zřejmé, že se bude muset zateplit i podkroví a udělat třetí patro. Dneska už máme 8 tras v několika budovách.“

Pracovní korona

Nedávnou vynucenou přestávku využili v Letohradu ke zlepšování prostředí. „Udělali jsme spoustu úprav, které by za normálního provozu nebyly možné. Třeba jsme vyměnili všechny staré žárovky a několik desítek zářivkových trubic za LED diodová osvětlení. Přestěhovali jsme některé expozice a pracovali jsme na dokončení dalších.“

Zakladatel Muzea řemesel v Letohradu Pavel Tacl|foto:Ilona Sovová,Český rozhlas

Podle Tacla se rodí třeba stálá expozice historických betlémů, kterou by chtěli otevřít vánoční výstavou. Několik let už zároveň chystají expozici nazvanou Sto tun v pohybu.

Zdroje byly a jsou

Základní myšlenka na zrod a rozvoj muzea leží v různých starých dílnách. „Třeba ve šrotištích se ledacos dalo najít. Zajímají nás různá zapomenutá řemesla. Nejatraktivnější pořád zůstává hlavní trasa na sýpce, ale právě v létě jsou otevřené i všechny ostatní. Obnovili jsme nové exponáty na trase B. Je tam 5 strojů komplet ze dřeva s pohonem na šlapání. Unikát představuje velká sloupová vrtačka, která má stojan z pařezu stromu.“

Pavel Tacl dodává, že do muzea jezdí minimálně přes 20 000 lidí ročně.