LN: Neměli jste obavy, že spousta autorů účast odmítne, protože v nich ještě doznívá strach z koronaviru?
Měli jsme samozřejmě tuto obavu, především v případě autorů z Maďarska. Ještě před pár dny jsme nevěděli, jestli budou otevřeny hranice zcela, nebo s nějakým omezením, třeba na oněch původních osmačtyřicet hodin. Měli jsme připravenou i digitální, tedy online variantu. Ale minulý týden jsme byli v Budapešti, téměř se všemi jsme mluvili – a půjde to „analogově“. Dorazí všichni a těší se.
  |
LN: A jak to vyřešíte s diváky: budou sedět ob židli, s dezinfikovanýma rukama v klíně a rouškou přes obličej?
Bude to loterie do poslední chvíle. Těžko prognózovat, jestli budou mít diváci obavy chodit v takových počtech jako v minulých letech. Výrazně chceme vylepšit vše online: chceme posílit technickou kvalitu přenosů a možnost zapojit se odkudkoli do debat prostřednictvím chatu. Ale ruku na srdce, na živé diváky v sále spoléháme nejvíc. Věřím, že ani při jednadvacátém ročníku, byť jistě v mnohém jiném, nás nenechají ve štychu.
LN: Bude letos v provozu celá trasa festivalu, tedy Brno, Ostrava, Košice, Vratislav, Lvov?
Ano i ne. Naživo, postaru, se festival odehraje v Brně a Ostravě. Do Vratislavi, Košic a Lvova budeme streamovat z Brna: čtení bude titulkováno, beseda tlumočena. Omezení cestování autorů si vyžádala situace, do Polska a na Ukrajinu se ještě nedá vyjet a na Slovensku se rozhodli pro online variantu z preventivních důvodů. Letošní ročník bude asi klidnější, ale jsme rádi, že vůbec nějaký bude. Naši kolegové ze Světa knihy takové štěstí neměli.
LN: Letos je hlavním hostem Maďarsko, které se mílovými kroky blíží k ideální podobě totalitního státu. Jak je na tom tamější literatura – roste, uvadá?
Současná maďarská politika nepochybně vzbuzuje obavy. Myslím, že je dobré ji sledovat. Ten rozdíl mezi Maďarskem a Českem nakonec může být daný právě kulturou v tom nejširším slova smyslu; nemusíme na tom být o tolik lépe, jak to na první pohled vypadá. Myslím, že Viktor Orbán svým Maďarům znovu ohřívá starý známý „gulášový socialismus“, jen je tam výrazně méně socialismu a víc papriky. Jak dlouho to bude maďarským strávníkům chutnat, je otázka, hlavní město už se vzepřelo.
LN: A ta literatura?
Stejně jako všechny další sféry života si maďarský stát snaží přivlastnit i literaturu. Centralizací institucí a rozhodováním skrze loajální činovníky. Ke spolupráci jsou ale vždy potřeba dva. Maďarští spisovatelé, jak se mi zdá, se kupují poměrně těžko: řada z nich odmítá štědrá stipendia i nejrůznější programy. A současná maďarská literatura roste: má silná jména, ale podobně jako u nás také hodně začínajících hvězd, které je dobré pozorovat a které chceme představit.
LN: Najdou se nějaká společná, česko-maďarská témata?
Myslím, že těch průniků bychom našli hodně. Maďarští autoři reflektují uprchlickou krizi, Orbánovu vládu, možná o něco častěji sociální otázky. A jsou autoři, kolem kterých doba protéká a věnují se otázkám nesmrtelným, v nichž se ovšem zrcadlí i náš dnešek. Myslím si, že spolu se slovenskou literaturou je nám ta maďarská v Evropě velmi blízká. Postavení a vliv ve společnosti má ovšem maďarský autor stále významnější. Ale to je jaksi samo sebou, když srovnáváme obě země, jejich vztah k národu, historii, kultuře.
LN: Nezahltí diskuse s autory politika jako předloni v případě Turecka?
Jsem na to sám zvědav. Pochopitelně že hodně dělají otázky z publika, které často určí směr jednotlivých debat. Z těch pár krátkých setkání s maďarskými autory jsem nabyl pocit, že se k politice staví razantně, tedy jednoznačně a otevřeně proti dnešní vládě. Na druhou stranu je cítit i jistá unavenost z opakované kritiky, která nebývá vždy prosta klišé a frází.
LN: Jaké hvězdy letos dorazí?
Například György Spiró, Krisztina Tóthová, Pál Závada nebo Viktor Horváth. Z českých pak Alena Mornštajnová, Jiří Hájíček, Jan Novák nebo Petr Chudožilov.
LN: Vyjdou k letošnímu MAČ nějaké doprovodné knižní počiny?Chystáme novinku, kterou je kniha Atlas myšlení: Maďarsko. Půjde o eseje o současném Maďarsku, které autoři píší přímo pro nás – a které mají českého čtenáře provést příběhem země, která je svým jazykem lehce exotická, a přesto v mnoha ohledech blízká. S Českou televizí pak připravujeme cyklus Maďarská čítanka: šestnáct portrétů maďarských autorů, který se bude vysílat v roce 2021. Letos v červenci bude ČT art premiérovat ohlédnutí za loňským ročníkem v cyklu Rumunská čítanka.
LN: K čemu odkazuje to slovo, které jste dali do loga letošního ročníku: megszentségteleníthetetlenség?
Je to jedno z nejdelších maďarských slov. A znamená vlastnost, které se nedá upřít vážnost. Zdálo se nám, že náš „uherský měsíc“ bude dobré anoncovat právě tímto, lehce tajemným a málo používaným slovem. Snad vhodně prezentuje náš vztah k Maďarům i jejich literatuře, která si nepochybně zaslouží respekt.
