Co se stalo, nemůže se odestát. Rozhlasová rekonstrukce soudního přelíčení v Karlsruhe z roku 1951

21. červen 2020

Před německým soudem stojí československý emigrant, bývalý velitel internačního tábora pro Němce, a proti němu desítky svědků vypovídající o násilí a krutostech, kterých se na internovaných dopouštěl. Dokumentární drama Jaromíra Ptáčka na ožehavé téma poválečného odsunu Němců poslouchejte v obnovené premiéře on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Upozornění: Hra obsahuje popis drastických událostí a vulgarismy, není vhodná pro děti a mladistvé.
Osoby a obsazení: soudce (Jiří Šrámek), obžalovaný (Jan Teplý), obhájce (Václav Mareš), svědkové (Dalimil Klapka, Martin Růžek, Ilja Racek, Zdeněk Řehoř, Milan Neděla, Martin Velda, Josef Bek, Jiří Klem, Jiří Koutný, Svatopluk Matyáš, Vladimír Brabec, Josef Větrovec, Otakar Brousek st., Jan Schánilec a Bronislav Poloczek), svědkyně (Slávka Budínová, Dana Morávková, Simona Stašová, Jana Andresíková, Eva Klepáčová, Jana Drbohlavová)
Připravil: Jaromír Ptáček
Dramaturgie: Václav Daněk
Režie: Jan Fuchs
Natočeno: v roce 1991

Rozhlasové hry přinášející příběhy z doby druhé světové války a německé okupace tvoří nezanedbatelnou část dramatického archivu Českého rozhlasu. Lepší či horší psaly se i natáčely víceméně nepřetržitě, ať už byla společenská situace svobodnější, nebo naopak dušená cenzurou. Tématem, které souvisí s koncem druhé světové války, ale do listopadu 89 představovalo nejen pro autory rozhlasových her v podstatě tabu, byl odsun Němců a násilnosti, které ho provázely.

Jedním z prvních rozhlasových tvůrců, který se po sametové revoluci rozhodl ožehavé téma české historie umělecky zpracovat, byl Jaromír Ptáček. Zkušený dramaturg i dramatik připravil na základě dokumentů soudního přelíčení z Karlsruhe v roce 1951 dramatickou rekonstrukci, v níž postupně a do hrozivých podrobností vyvstávají poměry, které panovaly v internačním táboře pro Němce. Před německým soudem stojí československý emigrant, který od června do prosince 1945 táboru velel, a proti němu desítky svědků vypovídající o násilí a krutostech, kterých se na internovaných dopouštěl.

Slávka Budínová

Rozhlasová inscenace Co se stalo, nemůže se odestát vznikla v roce 1991 v rámci Audiostudia, autonomního kreativního útvaru, jehož cílem bylo rozvíjet původní rozhlasovou tvorbu s důrazem na experiment a obohacovat vysílání stanic Českého rozhlasu. V roce 1990 ho založil básník, překladatel a rozhlasový redaktor Václav Daněk, na jeho výzvu se do něj záhy zapojil Jaromír Ptáček jako dramaturg i jako autor. Podílel se na linii slovesného experimentu a také na „vyplňování bílých míst v paměti novodobé historie, světové, hlavně však té české …“ (Václav Daněk v rozhovoru s Jiřím Kamenem).

Josef Bek na archivním snímku

Režie Ptáčkova scénáře se zhostil Jan Fuchs, s respektem k přísně dokumentární formě se soustředil především na práci s herci. I na minimální ploše podávají všichni účinkující výborné výkony, za všechny jmenujme Slávku Budínovou, Josefa Beka, Zdeňka Řehoře, Josefa Větrovce, a také Jana Teplého, který vystupuje jako obžalovaný.

Od svého odvysílání v roce 1992 nebyla inscenace reprízovaná, ve Hře pro pamětníky ji tedy uvádíme v obnovené premiéře. V týdnu, kdy jsme si na Vltavě v úterní řadě Večerní drama připomněli další temnou událost českých poválečných dějin, Masakr na Švédských šancích.

Spustit audio

Související