Co se stalo, nemůže se odestát. Rozhlasová rekonstrukce soudního přelíčení v Karlsruhe z roku 1951
Před německým soudem stojí československý emigrant, bývalý velitel internačního tábora pro Němce, a proti němu desítky svědků vypovídající o násilí a krutostech, kterých se na internovaných dopouštěl. Dokumentární drama Jaromíra Ptáčka na ožehavé téma poválečného odsunu Němců poslouchejte v obnovené premiéře on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Rozhlasové hry přinášející příběhy z doby druhé světové války a německé okupace tvoří nezanedbatelnou část dramatického archivu Českého rozhlasu. Lepší či horší psaly se i natáčely víceméně nepřetržitě, ať už byla společenská situace svobodnější, nebo naopak dušená cenzurou. Tématem, které souvisí s koncem druhé světové války, ale do listopadu 89 představovalo nejen pro autory rozhlasových her v podstatě tabu, byl odsun Němců a násilnosti, které ho provázely.
Jedním z prvních rozhlasových tvůrců, který se po sametové revoluci rozhodl ožehavé téma české historie umělecky zpracovat, byl Jaromír Ptáček. Zkušený dramaturg i dramatik připravil na základě dokumentů soudního přelíčení z Karlsruhe v roce 1951 dramatickou rekonstrukci, v níž postupně a do hrozivých podrobností vyvstávají poměry, které panovaly v internačním táboře pro Němce. Před německým soudem stojí československý emigrant, který od června do prosince 1945 táboru velel, a proti němu desítky svědků vypovídající o násilí a krutostech, kterých se na internovaných dopouštěl.
Rozhlasová inscenace Co se stalo, nemůže se odestát vznikla v roce 1991 v rámci Audiostudia, autonomního kreativního útvaru, jehož cílem bylo rozvíjet původní rozhlasovou tvorbu s důrazem na experiment a obohacovat vysílání stanic Českého rozhlasu. V roce 1990 ho založil básník, překladatel a rozhlasový redaktor Václav Daněk, na jeho výzvu se do něj záhy zapojil Jaromír Ptáček jako dramaturg i jako autor. Podílel se na linii slovesného experimentu a také na „vyplňování bílých míst v paměti novodobé historie, světové, hlavně však té české …“ (Václav Daněk v rozhovoru s Jiřím Kamenem).
Režie Ptáčkova scénáře se zhostil Jan Fuchs, s respektem k přísně dokumentární formě se soustředil především na práci s herci. I na minimální ploše podávají všichni účinkující výborné výkony, za všechny jmenujme Slávku Budínovou, Josefa Beka, Zdeňka Řehoře, Josefa Větrovce, a také Jana Teplého, který vystupuje jako obžalovaný.
Od svého odvysílání v roce 1992 nebyla inscenace reprízovaná, ve Hře pro pamětníky ji tedy uvádíme v obnovené premiéře. V týdnu, kdy jsme si na Vltavě v úterní řadě Večerní drama připomněli další temnou událost českých poválečných dějin, Masakr na Švédských šancích.
Související
-
Jan Urban a Marek Pivovar: Masakr. Poválečná tragédie, o které se muselo mlčet
Temná kapitola z našich dějin, která se odehrála červnové noci roku 1945 na Švédských šancích u Přerova.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
