Před americkými prezidentskými volbami, ve kterých byl nakonec zvolen Donald Trump, se v médiích šířila zpráva, podle které se Trumpův právník Michael Cohen sešel v srpnu 2016 v Praze s Olegem Solodukhinem a zástupci Kremlu na „tajném jednání“. Řešili, jak zamezit prosakujícím informacím o propojení kampaně Donalda Trumpa s Ruskou federací. Oba dva tuto zprávu okamžitě popřeli, Michael Cohen dokonce na Twitteru zveřejnil fotografie svého pasu bez českého razítka jako na důkaz, že v naší zemi nikdy nebyl. Ale jak píše Business Insider, vyšetřovatelé jeho mobilní telefon zaměřili do Prahy. Razítko mít nemusel, protože odcestoval do Německa a mezi Českou republikou a Německem se dá volně projíždět.
V období, kdy Oleg Solodukhin byl údajně v souvislosti s jednou ze svých přednášek o roku 1968 v Ruském středisku vědy a kultury stažen do Moskvy, právník Michael Cohen právě nastupoval do vězení nedaleko Otisville, New York (květen 2019).
Po ricinové aféře, kterou si údajně vymyslel Igor Rybakov, zaměstnanec Ruského střediska vědy a kultury, aby tak vyřešil své spory se svým nadřízeným, diplomatem Andrejem Končakovem, asi nebude příliš překvapením, že osoby pohybující se kolem ruské diplomacie mají mezi sebou ideologické spory. Oleg Solodukhin se řadil k neoblíbeným.
Ve středu 17. dubna 2019 v Ruském středisku vědy a kultury (RSVK) pořádal přednášku k osmašedesátému roku. Během ní příjezd vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa nazval okupací a odsoudil ho. Ve středisku to mezi osobami, které se tam dlouhodobě pohybují, vzbudilo pozdvižení. Následně dorazila k řediteli střediska Andreji Končakovi stížnost, aby takové přednášky na půdě RSVK neumožňoval, ale Andrej Končakov se ke zrušení Solodukhinova přednáškového cyklu neměl. Spor se přenesl až za hranice do Bratislavy k zaměstnancům tamějšího kulturního střediska.
Nakolik Solodukhinovo stažení do Moskvy souviselo s jeho přednáškou se však velmi špatně odhaduje.
„Správný“ výklad historie je nadějným šachovým tahem Ruské federace. Nedávno Velvyslanectví Ruské federace zveřejnilo tiskovou zprávu o rostoucí heroizaci nacismu v České republice, kde vandalské činy na pomnících vojáků Rudé armády Národní a sociální frontou jsou kladeny za vinu celé společnosti. I rozhodnutí nakladatelství Našeho vojska prodávat hrnky a trička s führerovým portrétem je považováno za důkaz rostoucího zájmu v české společnosti o nacistickou symboliku a literaturu. Tisková zpráva může působit velmi odborným dojmem pro běžného občana, kdo se situací však zabývá hlouběji, může si na ni procvičit svou paměť i jak probíhá zaměňování obětí a viníku ze strany velvyslanectví.
Tisková zpráva například pojednává o památníku v Letech u Písku:
„Jedním z významných úspěchů českých úřadů při řešení romské problémy lze považovat určitý pokrok v mnoho let vlekoucím se procesu uctění památky Romů zemřelých během Druhé světové války v nacistickém koncentračním táboře pro cikánské obyvatelstvo u obce Lety (okres Písek, Jihočeský kraj), na jehož místě byl soukromý velkokapacitní vepřín. Jeho přemístění se posunulo z „mrtvého bodu“ v březnu 2018 (území farmy bylo vykoupeno na státní účet od majitele za 17,7 milionu eur). Tuto otázku osobně kontroluje prezident ČR M. Zeman. V současné době se připravuje projekt demolice vepřína s cílem následného vybudování Muzea romské kultury a Centra pro studium romské genocidy.“
Zde je uvedeno, že prezident Miloš Zeman má podíl nad kontrolou přemístění vepřína, což může působit dojmem, že se o to zasloužil. Ve skutečnosti Miloš Zeman byl pro zachování vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. Proč ho nechtěl odstranit?
„Protože je to národohospodářská ztráta. Co vznikne na tomto území? Prázdná plocha, pane Soukupe, nic víc. Tak chcete budovat prázdné plochy?“ řekl Miloš Zeman v rozhovoru s generálním ředitelem televize Barrandov Jaromírem Soukupem.
Minulý rok se na pietě v Letech u Písku objevila ruská attaché přes politické záležitosti Karina Sultanova, aniž by se přítomným před svým projevem představila.
Podle Kariny Sultanové „vojáci Rudé armády a armád protihitlerovské koalice bojovali společně, jelikož si uvědomovali, že agrese vůči celým národům nemají mít na světě místo. Památka na tyto události je posvátná a pokusy přepisovat historii jsou nepřípustné. Nikdo nemá právo překrucovat podstatu boje se zlem a smysl tohoto vítězství, kterého dosáhlo Společenství národů v roce 1945. Státy s různými ideologiemi dokázaly překonat rozpory a spojily se proti hlavnímu cíli. Dnes čelíme jiným hrozbám – vzestupu neonacismu v některých zemích. Kam by ale směřovala pomoc Badera, kdyby tu nebyli vojáci Rudé armády, vojáci protihitlerovské koalice, spojenci? Nikdo z nás by tu nebyl. Nesmíme podléhat dvojím standardům, musíme spolupracovat,“ psali jsme o jejím projevu dříve.
>>Psali jsme: V Letech u Písku uctili památku obětí romského holocaustu
Mezi další činnosti Kariny Sultanové patří například rozvoz ruskojazyčných knih do univerzitních knihoven. Knihami například zásobila Ruské centrum na PdF MU v Brně.
Budeme-li se dále zabývat otázkou, kdo tu podporuje osoby přímo zodpovědné za vzestup nenávistných tendencí, cesty monitoringu nás přivedou do Ruského střediska vědy a kultury. Zde je možné potkávat české aktivisty zodpovědné za nenávistné demonstrace proti muslimům, které od roku 2014 probíhaly v České republice.
Nedávno v pražských Řeporyjích proběhla demonstrace Jiřího Černohorského, které dominovaly transparenty s ruskými hesly, neboť protest byl orientován na ruské publikum. Následně se o demonstraci psalo v ruském tisku, což dobře zmonitoroval Roman Máca. O propagaci se na sociální síti staral i diplomat Sergej Čerkalin.
>>Psali jsme: V Řeporyjích se demonstrovalo pro ruské publikum
Sergej Čerkalin dříve působil na Velvyslanectví Ruské federace na Slovensku jako tajemník vyslanectví pro kulturní otázky. K oslavám 70. výročí konce války ruské velvyslanectví v Bratislavě pořádalo tiskovou konferenci, jelikož měli na Slavín přijet Noční vlci.
„Nejde o žádnou provokaci. Chtějí navštívit hlavně města bojů a vzdát hold padlým vojákům. Plánují přijet do Bratislavy, bude to druhého května. Chtějí položit věnce u památníku na Slavíně. Přijedou z Česka, položí věnce a pojedou dále do Vídně, kde mají také naplánované akce,“ uvedl Čerkalin.
Po krátkém působení v Litvě je nyní v Praze na pozici prvního tajemníka. Poprvé jsme ho zaznamenali během promítání filmu k pamětnímu dni maršála Ivana „Semenoviče“ Koněva v Praze, kdy seděl během promítání na opačné straně páté řády než Andrej Končakov, do monitoringu jsme jej tehdy ještě nezahrnuli, stejně jako Alexeje Kolmakova, který seděl po pravici Evgenije Golikova.
>>Psali jsme: Monitoring: O pamětním dni maršála Ivana „Semenoviče“ Koněva v Praze
V prvním díle jsme psali o Alexandru Stepanovi z Koordinační rady ruských krajanů žijících v ČR. Druhá aktivní osoba ze stejného spolku se jmenuje Sergej Jukanov. Na ruském Mediálním fóru 2019 byl připsán na seznamu expertů, kteří potvrdili svou účast. Uveden byl jako vydavatel a ředitel mk-cs. s.r.o. a člen již zmíněné Koordinační rady ruských krajanů žijících v ČR. Jde o jednu z dalších osob, která se sice pohybuje v okolí ruské diplomacie, ale ne vždy plně podporuje jejich akce.
15. února 2014 byl na Olšanských hřbitovech odhalen památník padlým vojínům internacionalistům a mírotvorcům, údajně k 25. výročí odchodu sovětských vojsk z Afghánistánu. Igor Zolotarev z Rady vlády pro národnostní menšiny ale v médiích upozornil, že pojem internacionalista má širší význam a rozumí se pod ním voják, který poskytoval internacionální bratrskou pomoc Československu v roce 1968, v Afghánistánu v osmdesátých letech nebo v roce 2014 na Krymu.
Igor Zolotarev se do Československa přiženil v 70. letech 20. století a poznal se s původními emigranty, kteří k nám do země přišli během bolševické revoluce ještě za Tomáše Garrigua Masaryka. Památník tak považuje za zneuctění ruských porevolučních emigrantů a obětí bolševického teroru, a žádal jeho odstranění.
Otázkou také zůstává, proč by na českém hřbitově měl být památník sovětských vojsk z Afghánistánu, proč takový pomník nepostavili třeba v Moskvě, nebo v Aghánistánu.
Sergej Jukanov tehdy k události poskytl pro média komentář. „To je památník určený mírotvůrcům. V šedesátém osmém roce to nebyli žádní mírotvůrci,“ řekl Jukanov MF DNES.
Sergeje Jukanova ale na veřejných protestních akcích příliš nepotkáte, pohybuje se na akcích jako je Forum 2000, kde byl viděn v kolektivu českého ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka.
Pokud na setkání jeho klubu přišel Oleg Solodukhin a Andrej Končakov, považoval je za čestné hosty.
>>iDnes.cz: Pomník na Olšanech uctívá okupanty z roku 1968, protestuje historik
V blízkosti ruské diplomacie se pohybují rovněž manželé Dzjubovi. Pokud je chcete potkat osobně, musíte se vypravit na ruský pochod centrem Prahy zvaný Nesmrtelný pluk nebo na Všekozácký bál.
Irena Dzjubová je spolupořadatelkou každoročního Nesmrtelného pluku i koncertu na Ovocném trhu, jinak vede oddíl kulturně folklorní služby Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska.
V souvislosti s Igorem Zolotarevem zmíníme, že jde o odpůrkyni „lobby Zolotarev-Kelin“ v Radě vlády pro národnostní menšiny. Na Ministerstvo spravedlnosti ČR směřovala dopis, ve kterém uvedla, že ruskou menšinu opakovaně zastupují 2 zástupci spolku Ruské tradice – Igor Zolotarev a Alexej Kelin – a požadovala, aby se upravil mechanizmus určení představitelů národnostních menšin v Radě vlády pro národnostní menšiny.
Její manžel Michail Dzjuba je předsedou výboru Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska. Asi nepřekvapí, že Všekozácký bál z 2. února 2019, který se konal v blízkosti pražského Hradu, zaštítilo Obchodní zastupitelství Ruské federace v České republice.
