Zemědělské dvory dodnes na Křivoklátsku připomínají slávu fürstenberského hospodaření
Prvním dvorem Fürstenberků byl Karlov. Ten je v rámci republiky naprosto výjimečný svým kruhovým půdorysem
Fürstenberkové na Křivoklátsku rozšířili chov ovcí a skotu vlastního plemene. Díky tomu mohli lépe hnojit ornou půdu a pěstovat různé odrůdy rostlin. Vysázeli aleje a ovocné sady, věnovali se lesnickému hospodářství. Rozvíjelo se sýrařství, ale také lihovarnictví.
Jedním z prvních dvorů, který rod vybudoval, byl Karlov, nyní příslušící k Roztokám u Křivoklátu. Karlov, nazvaný podle svého zakladatele Karla Egona I., vznikl na konci 18. století a Fürstenberkové ho postupně dostavovali. „Karlov je v rámci republiky naprosto výjimečný svým kruhovým půdorysem,“ upozorňuje ředitel středočeského památkového stavu Jan Žižka. I v 21. století v památkově chráněném dvoře jeho současní vlastníci hospodaří. „Zachováváme stejný ráz krajiny jako tomu bylo za Fürstenberků, rybníčky, remízky, snažíme se o udržitelnost krajiny,“ říká spolumajitelka Ivana Kranichová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.