Verner Lička hlavou zvýšil vedení Baníku proti Bayernu na 2:0 • Repro Youtube/ FC BANÍK OSTRAVA FANS
Verner Lička hlavou zvýšil vedení Baníku proti Bayernu na 2:0 • Repro Youtube/ FC BANÍK OSTRAVA FANS
Tahle trefa je v historii Baníku Ostrava vůbec nejvýš. Alespoň podle žebříčku 100 nejdůležitějších gólů v historii českého a československého fotbalu, který sestavil Sport Magazín. 20. října 1976 ho na Bazalech vstřelil Verner Lička do sítě Bayernu Mnichov v sestavě s mistry světa Beckenbauerem, Maierem, Ulim Hoenessem. Domácí senzačně v úvodním zápase 2. kola Poháru mistrů evropských zemí zvítězili 2:1 a i když v odvetě padli na bavorské půdě 0:5, Lička si dnes pamatuje kolem svého slavného zásahu řadu zajímavých detailů. Posuďte sami.
„S tímto gólem je spojená dlouhá story, kterou vezmu stručně. Moje rodina jsou sudetští Němci. Část musela opustit Československo a část se sama odstěhovala. Jednu tetu jsme měli také ve Wuppertalu, kam pouštěli na návštěvu moji mámu, ale ne celou rodinu. Buď jela s tátou, s mojí sestrou, anebo se mnou. Já jsem se dočkal ve čtrnácti letech, v roce 1968, a málem jsem se nevrátil. Oni už věděli, že naše republika je okupována sovětskými vojsky, a tak nám říkali, ať u nich zůstaneme, že se o nás postarají.
Vrátili jsme se, ale já jsem se u tety poprvé nasál německým fotbalem. Němci tenkrát byli mistři světa i Evropy a strýc mi koupil teplákovou soupravu Adidas Beckenbauer, kopačky Beckenbauer a také míč Adidas. K nákupu byly ještě jako dárek plakáty. A tak jsem dostal velkého Franze Beckenbauera a brankáře Seppa Maiera.
TOP 20 gólů v žebříčku 100 nejdůležitějších gólů české a československé fotbalové historie ZDE>>>
Umíte si to představit?! U nás tehdy ještě takhle velké plakáty vůbec neexistovaly. Měl jsem doma v Hlučíně pokojíček pod střechou a vylepil jsem si oba velikány německého fotbalu nad postel. Vzhlížel jsem k nim celé mládí.
A najednou jsme se stali s Baníkem Ostrava mistry Československa a já říkám v kabině: Kluci, my dostaneme Bayern. A oni nám ho fakt vylosovali! Maier, Beckenbauer, Rummenigge, Schwarzenbeck, Gerd Müller dorazí na Bazaly, to byla bomba pro nás i fanoušky.
Asi pět tisíc lidí přišlo už na předzápasové tréninky. Na hřišti spíš bahno než škvára. Přesto příznivci obsypali plochu a nadšeně sledovali, co se na ní děje. Lidi z Opavska fandili Němcům a Kaiser Franz byl pro ně Bůh.
Teď si představte, že jsme vyhráli a já jsem jim dal gól! Kopali jsme roh. Zahrával ho Petr Slaný. Míč stočil perfektně levačkou do brány. Já jsem se odpoutal od Schwarzenbecka, který na mě hrál celý zápas osobku, a běžel jsem na roh malého vápna na úroveň první tyče. No, a dráha balonu se prostě tak nějak setkala s mojí hlavou. Hráči Bayernu kolem mě v ten moment jako by všichni zmrzli.
Přitom mi v Baníku říkali, abych kvůli nevelké postavě do výškových soubojů ani nechodil. A vidíte, dva nejdůležitější góly, kromě tohohle ještě ten za reprezentaci v kvalifikaci s Walesem o postup na MS ve Španělsku, jsem vstřelil hlavou.
VIDEO: Gól Vernera Ličky proti Bayernu (čas 3:15)
V Kickeru jsem byl vyhlášen Hráčem zápasu. Dali k tomu i fotku, jak jsem ve vzduchu na první tyči a asi metr pode mnou stojí jako ztvrdlí Maier, Schwarzenbeck a Beckenbauer.
Mého tátu, málomluvného tvrďáka, který byl německý voják, jsem viděl poprvé po utkání plakat. Náš synek Verner dal Franzovi a jeho Bayernu gól! Úplně zjihnul. Euforie na stadionu se nedala popsat. Když jsem si s odstupem prohlížel dobové fotky, na tribunách se tísnilo snad 35 tisíc diváků, i když kapacita dělala 30 tisíc. Fanoušci se vyšplhali i na okolní vysoké topoly.
Také slavný Gerd Müller dal na Bazalech gól roku
Ptáte se, jestli jsem měl trému? Ne, fotbal jsem bral jako vášeň a zábavu. Nikdy jsem neměl respekt z velkých jmen a zápasů. Známý od syna Maria z Francie někde našel záznam zápasu s Bayernem a sestříhal všechny moje doteky s míčem.
Drsného osobkáře Schwarzenbecka, který byl všemi útočníky světa nenáviděný, jsem si docela vodil. Dokonce jsem mu dal jednou housle. Navzdory tomu, že šlo o moji první sezonu v áčku Baníku. V lize jsem neměl za sebou ani dvacet startů.
Ale ještě hezčí gól dal tenkrát na Bazalech Gerd Mülller. Předskočil osobního strážce Arnošta Kvasnicu, strčil hlavu do prudkého centru zprava a z hranice velkého vápna poslal hlavou míč do druhé šibenice. Později byla jeho trefa vyhlášena v Německu Gólem roku 1976.
Naše naděje na postup zhasla o čtrnáct dní později. Před odvetou mi trenér Rubáš povídá: ‚Verner, budeš hrát osobku na Beckenbauera.‘ Chápete, na libero! Řekl jsem: Jasně. Jako útočník jsem nevěděl, co s tím, a Beckenbauer si se mnou dělal, co chtěl.
Snažil jsem se ho přepálit, ale nešlo to. Pracoval pouze s pravou nohou a utíkal přede mnou do volných prostorů. Vrcholem bylo, že mě na vlastní půlce obešel, potom prošel celým hřištěm, ve finále to někomu přihrál a byl z toho gól.
Až na Olympijském stadionu v Mnichově se projevil obrovský rozdíl mezi námi a nimi. Odvezli jsme si debakl 5:0. Nebýt brankáře Michalíka, slízli jsme desítku. Byla to pro nás obrovská škola. Viděli jsme zblízka opravdový profesionalismus. Rozdíl jsme pozorovali už na tréninku před úvodním zápasem.
Zatímco my jsme měli zažité skiping, lifting, báčko, pak pár rohů a do šatny, hvězdy Bayernu běhaly kolem hřiště ostré padesátky a stovky. Neznali klasický předzápasový trénink. A to jejich chování! I když u nás prohráli, nevztekali se, naopak nám vyjádřili respekt. Při odchodu z trávníku se u mě zastavil Gerd Müller a řekl mi, že jsem dobrý hráč.
A když jsme na Bayern s Baníkem přijeli podruhé, měli vyhřívané hřiště. Už v roce 1981!
Po letech jsem zjistil, že ve stejném roce na mě údajně přišla nabídka z Bayernu, a vedení klubu mi o ní neřeklo. Protože se za totality nemohlo odcházet ven…“
FC Baník Ostrava
Vše o klubu ZDE
