IV. Co se to děje ve Vodafonu?

IV. Co se to děje ve Vodafonu?

Elektronika, Ruce, Mobilní Telefon
ilustrační foto

To si tak sedíme ve čtvrtek u televize, popíjíme dobré vínko na pohodu – když slyším, že mi pípl mobil. Přišla mi esemeska – a v ní vyúčtování od Vodafonu. Jasně, čekala jsem na ně. Zbývalo mi doplatit poměrnou část zúčtovacího období. Co jsem ale nečekala, ta to byla výše částky. Chtějí po mně zaplatit celý tarif – naštěstí už ne ten zvýšený, ale smluvní.
“Zaplať to, ať už máš od nich pokoj!” radil přítel. Což o to, ale….
“No, já to bych to i zaplatila, za ten klid bez dalšího vyřizování by mi to stálo, jenže co když budou po mně chtít platbu i příští měsíc? Mají vůbec někde zapsáno, že nejsem už jejich klient?”
Protože z textu esemesky opravdu vyplývalo, že příští měsíc můžu vyúčtování čekat zase.
“Já tam radši zavolám,” rozhodla jsem se a začala žhavit mobil.
První číslo mi oznámilo, že je zrušeno.
Při pokusu o další reklamaci vyúčtování po mně elektronický formulář chtěl číslo mobilu – a pak mi oznámil, že nejsem jejich klient.
Fakt? Tak proč mám platit celý tarif? Zatvrdila jsem se. Dotáhnu akci do konce, nejsem tak bohatá, abych Vodafon dotovala svým přeplatkem! Pátrala jsem tedy na jejich webových stránkách po dalším možném způsobu kontaktu.
Další číslo a pokus, další nezdar s oznámením automatu, že jejich klientem nejsem.
“Do prkýnka,” vztekám se a o to víc usiluji o kontakt. Až nakonec objevuji číslo pro neklienty. Propracuji se tlačítkovou volbou a konečně mluvím s živým člověkem. Vysvětluji, o co mi jde. Lhostejný mužský hlas po mně chce heslo k Samoobsluze.
“Nemám, bylo mi zrušeno!” odpovídám briskně.
“Ale bylo vám posláno nové, dvacátého pátého května!” trumfuje hlas. Prohledávám textové zprávy, nic jsem nenašla.
“Tak to vám nemůžu pomoci, nedostanu se do vašeho účtu.” odpovídá mi znuděně hlas. Prý si mám zajít někam do jejich střediska. Na poslední chvíli mne něco napadlo.
“Počkejte, ještě mi něco řekněte!” vyhrkla jsem, a úplně živě jsem před sebou viděla, jak muž zarazil prst nad tlačítkem zrušení hovoru.
“Přece když jsem od vás odešla v polovině zúčtovacího období, měla bych platit jen poměrnou část, ne?”
Ptala jsem se proto, že jsem si sama nebyla jistá, jestli při ukončení smlouvy se opravdu neplatí celá částka jako pokuta.
Pomlka – a pak mi to hlas neochotně potvrdil.
Telefon se odmlčel – a já si uvědomila opět jednu zajímavost. Jak onen mladík věděl, že mi SMS s heslem byla odeslána zrovna dvacátého pátého? Vždyť vrdil, že se do mého účtu bez hesla nedostane!
Druhý den jsem se vydala do Uherského Hradiště.
Po vstupu do pobočky se mne usměvavá dívka okamžitě zeptala, s čím mi může pomoci. Po vysvětlení problému (ve velmi zkrácené formě i s celou mou Vodafonovou anabází) ukázala na jeden z počítačů (zrovna u něj seděl jeden zaměstnanec se zákaznicí) a omluvila se.
“Máme poruchu, jede nám jen jeden počítač, můžete počkat?”
(Tý jo, další porucha ve Vodafonu!”)
Chvíli to trvalo, ale dočkala jsem se. Zákaznice odešla a k uvolněnému počítači jsem usedla já s onou dívkou. Můj problém byl vyřízen během několika minut. Dostala jsem poslední vyúčtování písemně, ponížené o tu poměrnou část, a byla jsem ujištěna, že vyúčtování bylo opravdu poslední.
Takže snad už to byl opravdu můj poslední oficiální kontakt s Vodafonem.
A také (věřím) i můj poslední článek o této firmě. Už mne nebaví. Jsou zajímavější témata, a nemusí být zrovna depresivní jako třeba koronavirus či nynější povodně.  Raději si napíšu novou pohádku.
Nebo že bych nějaký příběh či pohádku napsala pro někoho z vás? Tak víte co? Kdo první napíše sem  pod článek komentář (a bude mít o to zájem), může si vybrat, o čem a pro koho ta pohádka má být.

P.S. – Opravdu poslední? Dnes – v pondělí 22.6. mi přišla SMs. V ní mi oznamují, že mi z  toho původního vyúčtování odečtli určitou cifru – a použijí ji na zaplacení mého nejbližšího vyučtování. Achich ouvej 🙁

P.S. 2 – Z mého nynějšího znechuceného pohledu na Vodafon vyjímám onu pobočku v Uherském Hradišti. Kdykoliv jsem je navštívila s jakýmkoliv problémem, zaměstnanci (dámy i pánové) byli milí, ochotní a vždy mi pomohli.

…………………………………………………

Znovu připomenu odkaz na mou knížku o devítileté Majdě, a jejich problémech a jak se jí je podřilo vyřešit. Prostě je to moc šikovná holka 🙂

/https://www.matyldinopovidani.cz/rozlouskni-orisek/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *