Smrt půvabného média – detektivka ze staré Vídně

Vídeňský policejní inspektor Oskar Rheinhardt je přivolán k nevysvětlitelnému úmrtí proslulého média… Tak začíná detektivka Smrt půvabného média, která je klasickou ukázkou „záhady zamčeného pokoje“. A kdo je oběť? Půvabná dívka, která bývala se záhrobím jedna ruka. A kdo je podezřelý? Účastníci duchařského kroužku plného originálních lidí – nevypočitatelný maďarský hrabě se zálibou v omamných látkách, odborník na atypické zámky, aristokratka považující se za vtělení exotického božstva a atraktivní kouzelník.

Policejnímu inspektorovi, který si neví s případem rady, pomáhá přítel, mladý židovský lékař Max Liebermann. Ten je fascinován novými poznatky profesora Freuda a ochotně je dává inspektorovi k dispozici. Zrovna se pod mírným nátlakem rodiny hodlá zasnoubit s přitažlivou, avšak povrchní Clarou, stále více je však fascinován svou pacientkou, inteligentní guvernantkou, které ze záhadných důvodů ochrnula jedna ruka.

Kromě napínavého příběhu na čtenáře čeká i autentická atmosféra doby počátků psychoanalýzy ve Vídni s mnoha zajímavými detaily.

Frank Tallis je britský spisovatel a klinický psycholog. Přednášel klinickou psychologii na Institutu psychiatrie a neurovědy na King´s College v Londýně. Za své beletristické práce v roce 1999 obdržel Cenu spisovatelů od Arts Council of Great Britain, nevládní organizace pro podporu divadelních, vizuálních a literárních umění v Anglii a v roce 2000 vyhrál New London Writers' Award. Je autorem série detektivek s hlavním hrdinou, vídeňským psychoanalytikem Maxem Liebermannem. Jeho historické detektivky byly přeloženy do 14 jazyků a chystá se televizní adaptace. V Portále vyšla jeho kniha Posedlost láskou (2019).

Smrt půvabného média vychází také jako e-kniha.

Knihu přeložila Petra Hesová.

Ukázka:

Liebermann zaujal pozici posluchače, s ukazovákem na spánku a tváří podepřenou pravou rukou.

    „Zřejmě jí někdo prostřelil srdce,“ pokračoval Rheinhardt. „Jenže pokoj, kde jsme tělo objevili, byl zamčený zevnitř a vražedná zbraň chyběla. Navíc se odtamtud nedalo uniknout.“

Páté evangelium je skvělý a chytrý thriller. 

    „Jsi si tím jistý?“

    „V detektivních análech se podobných případů – mrtvola v zamčeném pokoji – vyskytla celá řada. Trik je většinou v tom, že se pachatel ukryje uvnitř. Počká v nějaké tajné skrýši, a když se dveře konečně otevřou, tak zmizí. Stěny v bytě slečny Löwensteinové jsou však zcela jednolité a podlaha zrovna tak.“ Rheinhardt vyfoukl oblak tabákového dýmu a pak pokračoval: „Profesor Mathias navíc během posmrtného ohledání nedokázal najít střelu. Na těle nebyl žádný otvor, kudy by střela mohla z těla vyletět, a ani náznak toho, že by ji někdo vyjmul.“

    Rheinhardt se odmlčel a vyčkávavě si Liebermanna měřil. Mladý lékař podle jeho očekávání podezíravě přimhouřil oči. Pak si poklepal ukazovákem na spánek.

   „Je v tom nějaký fígl, ne? Iluze.“

   „Předpokládám, že to tak musí být.“

   „Proč předpokládáš? Fascinuje mě, že si někdo dá takovou práci… Chci říct, co je to za člověka, že…“

   „To není všechno, Maxi,“ přerušil ho Rheinhardt. „Tohle jsme našli poblíž těla.“ Inspektor sáhl do kapsy, vytáhl vzkaz slečny Löwensteinové a podal ho Liebermannovi.

   „Bůh mi odpusť mé činy,“ pustil se Liebermann do čtení. „Jisté druhy nauk jsou zakázané. Odnese mě do pekla bez naděje na vykoupení,“ pronesl pevným, monotónním hlasem. 

   „No,“ dodal Rheinhardt. „Co o tom soudíš?“

    Liebermann si vzkaz nejdřív pořádně prohlédl.

Mohlo by se vám líbit: Tajemství doktora Freuda

   „Rukopis je úhledný a očividně ženský. Nikdy jsem neviděl, že by muž dělal místo teček malé kroužky.“ Poté poznámku otočil a prohlédl si ji ze zadní strany. „Psala to ve stavu krajního napětí. Hrot pera se zarýval do papíru. Po dopsání posledního slova se na chvíli zastavila, což je vidět tady, kde se do papíru vsáklo víc inkoustu,“ ukázal na jedno místo. „Řekl bych, že potom ve spěchu vstala, takže jí ruka sjela mimo stránku…“ Liebermannovy oči se ve světle plamenů zaleskly. „Ale co mě zajímá ze všeho nejvíc,“ podotkl, „je totožnost té třetí osoby.“ Rheinhardtovi málem zaskočilo.

  „Třetí osoby? Jakou třetí osobu myslíš?“

   Liebermann se prohnaně usmál.

Čtěte také: Posedlost láskou, další kniha Franka Tallise.

  „Při psaní toho lístku byli v pokoji tři lidé: slečna Löwensteinová, její vrah a třetí osoba, která ji – předpokládejme – doprovodila na cestě do pekla.“

* * *

Knihu Smrt půvabného média zakoupíte na našem e-shopu.