Eiffelova věž, pařížská dominanta, která je cílem mnoha turistů, zažila nespočet historických epoch. Málokdo tuší, že před 80 lety dorazil do metropole Adolf Hitler. Německý kancléř dokonce prošel známé památky. Zastavil se u Vítězného oblouku, katedrály Notre-Dame či právě u Eiffelovy věže. Ikonické foto, na kterém Adolf Hitler pózuje, vzniklo 23. června 1940, den po francouzské kapitulaci.
Druhá světová válka nabírala na obrátkách a Adolf Hitler překvapil západní Evropu nečekaným útokem. Nacistickému nátlaku postupně podlehly země Beneluxu, poté se kancléř zaměřil na Francii. Na jejím dobytí si dal záležet, protože chtěl zemi galského kohouta vrátit potupu z první světové války. Německé císařství muselo tehdy podepsat ponižující mír ve vagonu nedaleko města Compiégne.
Ve společnosti Alberta Speera
Velkého triumfu se dočkal 22. června 1940, kdy donutil zástupce Francie podepsat kapitulační smlouvu. V hlavní roli byl tentýž vagon, Hitler dokonce nařídil, aby se vše odehrálo i na stejném místě. Posléze byl tichý svědek temných dnů odvezen do Berlína, kde byl s pompou vystaven. Bohužel, v závěru války byl zapálen a shořel na popel.
Následujícího dne, tedy 23. června, zamířil Hitler do hlavního města. Jednalo se o jeho první a zároveň poslední návštěvu Paříže. Jeho kroky vedly k hrobu císaře Napoleona, ke kterému se Hitler rád přirovnával. Společnost mu tehdy dělal architekt a přítel Albert Speer. Kancléř údajně označil Paříž za jedno z nejkrásnějších měst na světě.
„Až dokončíme Berlín, Paříž bude jen stínem,“ doplnil svá slova vůdce nacistického Německa. Plány na přestavbu Berlína byly megalomanské a logicky nebyly nikdy realizovány. Kancléřova procházka vedla dále na bulvár Champs-Elysées, poté k Vítěznému oblouku. Vše se uskutečnilo v ranních hodinách, protože obyvatelstvo stále kladlo odpor. K získání popularity sáhl k netradičnímu kroku, z Vídně nechal přivézt ostatky Napoleonova syna Orlíka. Ani to však Francouze nepřesvědčilo.
Sochy musí pryč!
Výsledkem téměř tříhodinové procházky byla fotografie pořízená před Eiffelovou věží. Na snímku stojí Albert Speer, Adolf Hitler a německý sochař Arno Breker. Třetí jmenovaný se proslavil díky obřím sochám, jež měly oslavovat árijskou rasu.
Červnová neděle se stala nakonec osudnou dvěma pomníkům. Hitler nechal zničit sochu francouzského generála Charlese Mangina a monument věnovaný britské zdravotní sestře Edith Cavellové. Do města nad Seinou se už Hitler nikdy nevrátil, nicméně Paříž sehrála důležitou roli v roce 1944. Tehdy hlavní město okupovaného území osvobodili Spojenci.
Fotka Hitlera zůstává smutným mementem na dobu, kdy Francii vládl hákový kříž. Ironicky působí snímky turistů, kteří se nechávají na stejném místě zvěčnit, aniž by věděli, kdo tam před nimi stál.
