Akce se zúčastnily desítky lidí, kteří přišli vyjádřit svůj nesouhlas s výstavbou železobetonových objektů „na zelené louce“.
Lidé ze společnosti Reinka, která zastupuje oznamovatele, jim prozradili technické parametry záměru a sdělili, že součástí dokumentace jsou rozptylová, hluková a dopravní studie, posouzení vlivu na veřejné zdraví a posouzení vlivu na krajinný ráz.
„Byl proveden i přírodovědný a podrobný hydrogeologický průzkum,“ řekl na úvod zpracovatel dokumentace Stanislav Postbiegl.
Území, kde mají haly o rozloze přes 110 tisíc metrů čtverečních vzniknout, je podle něj silně ovlivněné lidskou činností.
„Směrem na sever je Žichlická výsypka, pod areálem je silnice I/63 a napříč areálem prochází komunikace třetí třídy. Veškerá nákladní doprava bude jezdit přímo na I/63. Lokalita neleží na žádném chráněném území, nejbližším je přírodní rezervace Rač, která je asi 500 metrů severovýchodně,“ sdělil Postbiegl s tím, že v části areálu bude vybudován ozeleněný val.
Jednotlivé objekty mají mít zelené fasády a střechy. Srážkové vody, které budou sloužit k zalévání zeleně, by měly být odváděny do akumulačních nádrží.
„Pokud bude vody více, bude přecházet do retenčních nádrží, z kterých se bude částečně vsakovat. Co se nevsákne, bude odvedeno potrubím z areálu pryč,“ řekl dále zpracovatel dokumentace.
Poprask pak mezi lidmi způsobilo jeho vyjádření, že vliv záměru na faunu a flóru považuje za akceptovatelný a poměrně nízký.
„Realizace ozelenění areálu zelenými střechami a napojením na územní systémy ekologické stability přinese tomuto území více než dnešní zemědělské obdělávání,“ řekl a rozpoutal vlnu nevole.
Lidé si nepřejí výstavbu těch vašich hal, řekl Pitek
„Po tom, co jste tady říkal, jsem nabyl dojmu, že haly zlepší stávající životní prostředí a budou ku prospěchu obyvatel všech obcí, které jsou kolem a lidí, kteří v nich žijí. Lidé si ale vůbec nepřejí výstavbu těch vašich hal,“ upozornil sedlák Daniel Pitek z Černčic pod Milešovkou a připomněl, že Česko od roku 2000 přišlo o 148 tisíc hektarů zemědělské půdy.
„Denně je to 25 hektarů. A vy tady chcete zastavět dalších 32 hektarů naprosto zbytečně, protože se jedná čistě jen o byznys, který můžete realizovat v brownfieldech. Nerozumím tomu, proč chcete stavět na zelené louce,“ pokračoval.
Připomněl, že výstavba hal s sebou přinese zvýšení dopravy, prašnosti, emisí, hlučnosti i světelného smogu.
„A to už nemluvím o krajinném rázu, který bude výrazně narušen a o tom, že výstavbou jen prohloubíte sucho, které tu panuje. Přeji si, aby v tomto případě zvítězil zdravý rozum a ne jen primitivní forma byznysu a hamižnosti,“ uzavřel Pitek a sklidil aplaus.
Záměr poté kritizovali i starostové Modlan a Rtyně nad Bílinou, jejichž katastrálních území se výstavba hal týká. „Na krajský úřad jsme předali 627 podpisů lidí, kteří s výstavbou nesouhlasí,“ oznámil zástupcům firmy starosta Modlan Lukáš Bartoň.
Záměr v rozporu s právními předpisy, míní zastupitel
„Chápu, že v našem územním plánu je tato stavba možná, ale ten byl schválen v roce 2009, kdy panovaly úplně jiné podmínky. Kdybychom do něj něco podobného dávali dnes, úřady nad námi jako je magistrát a kraj, by to v životě nedopustily,“ podotkl Bartoň.
Jak šel čas
|
Zastupitel Modlan Roman Čech zároveň upozornil, že je záměr v rozporu s právními předpisy.
„S navrženým záborem nejúrodnější orné půdy 1. třídy ochrany zásadně nesouhlasíme a upozorňujeme, že je v rozporu se zákonem na ochranu zemědělského půdního fondu,“ zmínil Čech.
„Zemědělskou půdu 1. a 2. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělské půdy, což tento záměr není. Je tedy na místě vydat nesouhlasné stanovisko,“ doplnil Čech.
Michala Čechová Nešporová ze spolku Periferní vidění zase zástupcům investora připomněla, že územní plán obce Rtyně nad Bílinou jasně říká, že musí být zasakována všechna voda z území. „Pokud to nejde zasakovat, tak to tam prostě nejde postavit,“ sdělila.
„Apeluji na investora, aby s námi hrál fér a řekl jména pěti budoucích firem, které tam mají vyrábět a skladovat. Důvodem je osobní zkušenost z výstavby v Žižkově ulici v Ústí nad Labem, kde byla postavena hala a lidem se říkalo, že zaměstnají stovky lidí. Místo toho ale byla hala přes dva roky prázdná,“ řekl zastupitel Teplic Adam Souček.
Připomněl, že investor celého projektu zůstává obestřený tajemstvím. „Když je ten projekt tak skvělý a má zlepšit celou lokalitu a prostředí, proč proti němu tedy tolik lidí protestuje?“ ptal se.
Nechceme se dívat na hromadu betonu
„Mně přijde, že tady sedíme, jako bychom snad o něco prosili nebo škemrali, ale tak to není. Abyste vůbec věděli, s kým máte tu čest. Před pár lety sem přišla parta byznys frajerů s tím, že mým rodičům před barákem postaví fotovoltaickou elektrárnu. Šli od válu,“ řekl Tomáš Beneš z obce Suché.
„Další partička byznysmenů přišla v čele s bývalým zastupitelem Modlan a rozhodla se, že nám bude vybírat sousedy a postaví nám před barákem Mekku. Šli od válu. To jen abyste věděli, do čeho jdete. My vás nepustíme, budeme bojovat. Neplatíme hypotéky, abychom se dívali na hromadu betonu,“ dodal Beneš a sklidil bouřlivý potlesk.
PH Park Teplice má stát 14 kilometrů jihozápadně od Ústí nad Labem, na návrší severně od silnice I/63, tzv. teplického přivaděče k dálnici D8. Šestice hal má zaujmout plochu přes 110 tisíc metrů čtverečních a mají sloužit ke skladování a lehké výrobě. Záměr počítá i s výstavbou dopravní infrastruktury a 700 parkovacích míst.
„Areál měří z východu na západ 1,35 kilometru. Prostorová hmotnost tohoto kolosu je drtivá a jednoznačně naruší harmonické měřítko v krajině a vztahy nejen v lokalitě, ale i v okolí,“ podotkl Roman Čech.
„Není známo žádné opatření, které by takový excesivní zásah do krajiny neutralizovalo či rozmělnilo. Navrhovaná kompenzační opatření jsou pouze kosmetického charakteru a nikdy nepokryjí zásah tak obrovské masy vystavěné z betonu, železa a skla,“ dodal Čech.
