Taková výpravná diplomka nebo možná i disertační práce. Tak nějak by se dala popsat knížka, kterou pod názvem Minipivovary a řemeslné pivovary sepsal Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. V minulých dnech ji vydalo Národní zemědělské muzeum.
Jiné DPH u piva v restauraci, stánku, čepovaného či lahvového. Změna zákona nutí rozlišovat při účtování daně |
Maierovy minipivovary jsou plné tabulek, grafů, i na fotografie dojde. Tématem je však technologie, daně, vývoj spotřeby, ceny surovin, ekonomické podmínky pro založení a financování minipivovaru a zvláštní pozornost si zaslouží i druhá polovina knížky, kde Maier detailně popisuje minipivovarnickou praxi a tradice v řadě zemí od Spojených států po Švýcarsko.
Jihomoravský kraj, minipivovarů ráj?
K mání jsou laikům leckdy až trochu překvapivá čísla. Věděli jste třeba, že počtem minipivovarů na milion obyvatel vládne všem krajům České republiky ten plzeňský? A že Praha je až třetí od konce? Že nejvíc minipivovarů funguje (přesněji v roce 2017 fungovalo) v centru vinařů - v Jihomoravském kraji?
Že cena piva v Praze patří k absolutně nejnižším z drtivé většiny světových metropolí? Nebo že ve Švýcarsku (8,5 milionu obyvatel) eviduje tamní celní správa dvojnásobně víc pivovarů než v Česku, akorát je potíž v tom, že švýcarští celníci do toho počítají i početné stavy domovarníků - homebrewing.
Craftová scéna pěkně v souvislostech
Není to úplná suchařina, i když na druhé straně autor sám není žádný básník ani poeta a předkládá strohý a téměř vyčerpávající pohled na minipivovary z pohledu faktů a čísel.
Právě v tom je knížka, k jejímuž vzniku přispěl i Budějovický Budvar, důležitá a u nás prakticky vzácná. Podobně ucelený ekonomický pohled na obor mini a craftových (řemeslných) piv je v českých a moravských luzích a hájích ojedinělý, ne li vůbec první.
Maier studoval na Královské veterinární a zemědělské univerzitě v Kodani, doktorát z podnikové a odvětvové ekonomiky získal na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dnes také ekonomiku přednáší, ale v úvodu knihy na rovinu přiznává absenci pivovarskotechnologického vzdělání.
Maier: Prazdroj není Matuška. Spolupráce mini a velkých pivovarů ale ožívá |
Takže o zákonitostech rmutování a dalších pivovarských postupů si čtenář příliš nepočte. Na to máme v Česku k dispozici už slušnou řádku jiné špičkové literatury.
Celkový dojem ale trošku kazí fakt, že prezentované údaje popisují naposled rok 2017, částečně 2018. „Na aktualizaci už trochu pracuju, inkoust v kalamáři ještě neoschl,“ uklidňuje autor.
Cílovou čtenářskou skupinou jsou podle něj alespoň trochu osvícení pivní spotřebitelé, případně zájemci, kteří uvažují o vstupu do byznysu minipivovarů. Faktem je, že takových u nás stále přibývá.
Takže je jen škoda, že publikace (možná jenom zatím) není k mání v síti běžných knihkupeckých domů a distribuce funguje (pokud zrovna nemá e-shop krátký výpadek) jen prostřednictvím webu Národního zemědělského muzea.
