Pohled na hloučky nezletilců s cigaretou v ústech před základními školami není v Česku ojedinělý. Kuřáků mezi dětmi do 15 let ale ubývá. Zatímco v roce 2010 zkusilo cigaretu aspoň jednou za svůj krátký život více než 70 procent českých školáků a minimálně jednou týdně po cigaretě tehdy sáhl každý čtvrtý 15letý teenager, je nyní situace příznivější. Podíl dětí, které aspoň jednou kouřit zkusily, klesl pod 40 procent a „pouze“ 11 procent kouří pravidelně minimálně jednu cigaretu týdně.
Vyplývá to z podrobného výzkumu rizikového chování, který na vzorku 14 tisíc dětí (anonymně vyplňovaných dotazníků) z 230 základních škol po celém Česku provádí pro mezinárodní projekt Světové zdravotnické organizace – The Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) – tým z Univerzity Palackého v Olomouci. Nyní zveřejněné výsledky vycházejí po podrobné analýze ze šetření v roce 2018.
Obrat trendu
Zatímco výrobci se od kuřácké praxe dětí distancují a trvají na tom, že tabákové výrobky nabízejí v souladu se zákonem výhradně dospělým a poučeným lidem, nezanedbatelná část jejich produkce u dětí končí. „Ještě v roce 2010 patřila česká mládež v pravidelném kouření cigaret k evropské špičce. Údaje z let 2014 a 2018 ale přinesly výrazný obrat trendu a, řečeno sportovní terminologií, posun do klidných vod středu evropských tabulek. Snížení počtu kuřáků je dobrou zprávou především z toho důvodu, že pravidelné kouření je rizikovým faktorem pro vznik závislosti,“ komentují výsledky autoři studie.
Ještě v roce 2010 patřila česká mládež v pravidelném kouření cigaret k evropské špičce. Údaje z let 2014 a 2018 ale přinesly výrazný obrat trendu a, řečeno sportovní terminologií, posun do klidných vod středu evropských tabulek. Snížení počtu kuřáků je dobrou zprávou především z toho důvodu, že pravidelné kouření je rizikovým faktorem pro vznik závislosti. |
Kouření byla a je pro mnohé školáky frajeřina. A skutečnost, že jí poněkud ubývá, platí podle odborníků nejen v Česku. Příčiny zkoumají sociologové i psychologové. „Zdá se, že jde o souběh více faktorů. Často se odklon od kouření u adolescentů vysvětloval přesunem k zájmu o sociální média, což se potvrzuje, ale samo o sobě nevysvětluje propad kuřáctví,“ reaguje Ladislav Csémy, vedoucí Centra epidemiologického a klinického výzkumu závislostí při Národním ústavu duševního zdraví. Má k dispozici i další důvody.
„Působí kulturní proměna obrazu kuřáctví, kdy ve společnosti ztrácí pozitivní image. Dále hrají roli vyšší úroveň zdravotní gramotnosti rodičů i dětí, přinejmenším co se týká kouření a jeho dopadů na zdraví, vliv výchovy ke zdraví na školách, ale také omezení reklamy a vyšší cena cigaret,“ připomíná Csémy. Novým zjištěním je i vyrovnaný podíl dívek a chlapců ve skupině pravidelných kuřáků. Ve všech předchozích sledovaných letech (2006, 2010 a 2014) převládaly dívky. Poněkud děsivě ale působí, že dle tohoto reprezentativního průzkumu poměrně velká skupina mladých lidí kouří denně.
V roce 2018 šlo o téměř osm procent chlapců a sedm procent dívek ve věku 15 let. „Přesto i zde je od roku 2010 patrný významný pokles z 15 procent u chlapců a z 20 procent u dívek,“ uvádí studie. Tabákové firmy dávají od této praxe ruce pryč. „To je hodně špatně, tabákové výrobky do rukou dětí nepatří,“ reaguje Tomáš Tesař, mluvčí společnosti British American Tobacco, dvojky tuzemského trhu. „Máme vlastní mezinárodní marketingový kodex, který je leckdy přísnější než legislativa řady zemí. Důsledně cílíme výhradně na dospělé a poučené uživatele,“ dodává.
Mírný pokles
Podle jednatele společnosti Imperial Tobacco v Česku Kamila Provazníka nemají výrobci a prodejci příliš dalších možností, jak kouření dětí zabránit. „V každé prodejně jsou cedule o zákazu prodeje mladistvým, ověřením věku se hlídá i dálkový prodej přes internet, důsledně prezentujeme, že cigarety jsou určeny výhradně pro dospělé. Každý, kdo je dětem prodá, zásadním způsobem porušuje zákon,“ uvedl Provazník. Pokles počtu nezletilých kuřáků pravděpodobně souvisí i poklesem kouření v celé české populaci.
Z výzkumu, který nedávno zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ), vyplývá, že ze skupiny 1800 zkoumaných respondentů bylo loni 24,9 procenta kuřáků. V roce předchozím jich bylo 28,5 procenta. „Ve srovnání s předchozím rokem tedy kuřáctví mírně pokleslo, ale spíše jde o projev náhodného meziročního kolísání, které pozorujeme několik let. Navzdory tomu trend kuřáctví od roku 2012 sleduje trvalý pokles. Prevalence kuřáctví v roce 2019 je oproti prevalenci v roce 2012 významně nižší,“ uvádí se ve studii SZÚ.
Ve zmíněném roce 2012 zaznamenal výzkum ústavu, že v Česku kouří (nárazově i pravidelně) 31,3 procenta lidí. SZÚ vyhodnocuje respondenty starší 15 let, ale výzkumníci zdravotního ústavu dokládají i riziko toho, když lidé začínají kouřit v mladistvém věku. Ze současných kuřáků i těch, kteří už našli vůli přestat, začalo 6,7 procenta kouřit před svými 14. narozeninami.
