Domů     Zajímavosti
Vítězové Prémie Otta Wichterleho
Pavel Polcar 24.6.2020
oznorMB

Tři výrazné vědecké talenty z českobudějovického Biologického centra ocenila Akademie věd ČR prestižním oceněním.

Andrea Bednářová, Jan Klečka a Tomáš Korytář obdrželi v úterý 23. června 2020 v pražské Lannově vile Prémii Otto Wichterleho. Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním do 35 let věku, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech. Letos Prémii získalo celkem 22 mladých badatelů z celé republiky.

Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno prof. Otto Wichterleho (1913-1998) na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, který vynalezl měkké kontaktní čočky a po listopadu 1989 se stal prezidentem Československé akademie věd.

Uděluje se od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let.

RNDr. Andrea Bednářová, Ph.D.

Andrea Bednářová zkoumá stresové hormony u hmyzu a jejich úlohu při zvládání oxidačního stresu. Na octomilkách také studuje dopamin, významný neuropřenašeč, který je důležitý pro mozkové funkce. Andrea zkoumá, jak tento hormon pomáhá v reakci na stres a v procesech neurodegenerativních onemocnění.

Výsledky, které ve své práci shrnuje, jsou potenciálně cenné i pro vypracování léčebných postupů nemocí, jako je např. Parkinsonova choroba.

Na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR pracuje Andrea Bednářová od roku 2011. Pět let se zabývala výzkumem oxidačního stresu na Mississippi State University, kde přednášela a také vedla chod celé laboratoře.

Na dalších místech ve Spojených státech (Alabama State University, Mayo Clinic v Rochesteru) měla zvané přednášky. Andrea byla také vybrána, aby se zúčastnila prestižního setkání laureátů Nobelových cen (The 70th Lindau Nobel Laureate Meeting), jehož se mělo možnost účastnit pouze 650 vysoce kvalifikovaných a excelentních mladých vědců z celého světa.

RNDr. Jan Klečka, Ph.D.

Jan Klečka se věnuje výzkumu ekologických sítí, zejména se zabývá vztahy rostlin a opylovačů a také vztahy mezi dravým hmyzem a jeho kořistí. Zabýval se potravními vztahy vodních bezobratlých živočichů, spolupracoval také na výzkumech ekologie horských motýlů.

Ve své práci kombinuje terénní výzkum, laboratorní experimenty s matematickým modelováním i molekulárními analýzami.

Jan Klečka absolvoval studium ekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde také úspěšně a v krátké době necelých tří let dokončil doktorské studium, v současné době vede vlastní laboratoř na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR s několika doktorskými studenty.

Postgraduální stáž absolvoval ve výzkumném ústavu Eawag: Swiss Federal Institute of Aquatic Science and Technology ve švýcarském Kastanienbaumu.

Mgr. Tomáš Korytář, Ph.D.

Tomáš Korytář studuje imunitní systém u ryb. Ve své práci na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR zkoumá, jak se imunitní systém ryby brání parazitům, konkrétně rybomorkám, které způsobují velké škody ve velkochovech ryb.

Obecně Tomáše Korytáře zajímá i evoluční historie imunity, tedy jak se imunitní systém vyvíjel a specializoval v průběhu evoluce, a také to, jak se dnes liší imunitní obranné mechanismy u různých druhů živočichů, vč. člověka.

Doktorské studium absolvoval na Institutu Friedricha Loefflera v německém Greifswaldu. Postdoktorandský pobyt jej zavedl na veterinární fakultu Pennsylvánské univerzity v USA.

Kromě vědecké práce Tomáš Korytář přednáší o imunitním systému pro veřejnost i studenty středních škol. Na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity, kde také v současné době působí, je garantem předmětu pro doktorské studenty Imunologie v akvakulturách.

Z mezinárodního odborného časopisu Frontiers Immunology byl osloven, aby se stal hlavním editorem speciálního vydání věnovaného rybí imunologii a parazitologii.

Předchozí článek
Související články
Nejrozlehlejší světový kontinent ukrývá mnoho měst, paláců a dalších míst, které i po několik staletí halí závoj tajemna. Podíleli se na jejich vzniku bohové, andělé nebo snad démoni? Od chvíle, kdy byla na dálném východě založena říše, která se svou mocí vyrovnala těm největším civilizacím historie uplynulo již mnoho let. Khmérská civilizace po více než […]
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen zpřístupnila zajímavou, bezmála stoletou historii budovy knihovny na Mariánském náměstí, ale umožňuje i pohlédnout na knihovnu a její služby novýma očima. Městská knihovna v Praze zahájila projekt před […]
Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“… Role otce před 100 lety byla někde úplně […]
Larvy potemníka moučného, kterému se přezdívá moučný červ, patří mezi potravinové a skladištní škůdce. V domácnostech se s nimi naštěstí, na rozdíl od potravinových molů, setká málokdo. Larvy totiž potřebují velké zásoby potravin, protože se vyvíjejí dlouho. Podle českých vědců by se však v budoucnosti mohly právě ony stát základem našeho jídelníčku. Vzhledem k rostoucí […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz