O tom, jaká data auta a automobilky sbírají, se začalo víc mluvit v souvislosti s novým nařízením Evropské unie, podle kterého musejí mít od letošního roku všechna nově homologovaná vozidla zabudováno zařízení sledující skutečnou spotřebu a v případě potřeby ji „hlásit“.
Od 1. ledna 2021 bude tato povinnosti platit pro všechna nově prodávaná vozidla. EU chce rozdíly mezi papírovou a reálnou spotřebou zveřejňovat, není však jasné, co bude dál. Po testovací fázi, která bude běžet do roku 2026, chce přijít s návrhem určitých postihů a případně nějakou formou uhlíkové daně.
To pravděpodobně dopadne nejvíc na majitele plug-in hybridů, které mají nízkou spotřebu, jen pokud se pravidelně dobíjejí, což velká část majitelů nedělá, přesto čerpá výhody typu bezplatného parkování v modrých zónách. Nechme stranou otázku, proč EU volí pro zavedení uhlíkové daně tak složitou metodu, a místo toho, aby zavedla nějakou daň na litr prodaného paliva, bude využívat tento sledovací systém, který musí někdo navrhnout, vyrobit, zpracovat data a pak daně vymáhat.
Report každé dvě minuty
Tato novinka otevřela otázku, co všechno o nás dnešní auta vědí. Je toho víc, než tušíte. Samotné automobilky o tom příliš mluvit nechtějí. Německý autoklub ADAC počátkem letošního roku podrobil analýze automobily Mercedes-Benz třídy B a Renault Zoe.
ADAC zjistil, že Mercedes vybavený aplikací „me connect“ sleduje:
- GPS polohu a aktuální stav vozu (počet najetých kilometrů, spotřebu paliva, stav nádrže, tlak v pneumatikách, hladinu chladicí či brzdové kapaliny) – to vše posílá do databáze Mercedesu zhruba každé dvě minuty.
- Počet napnutí bezpečnostních pásů, z čehož lze odvodit například údaje o prudkém brzdění a agresivní jízdě.
- Hlášení o nezvykle vysokých otáčkách a teplotě motoru.
- Kilometry ujeté po dálnicích, okresních silnicích a ve městě.
- Využití světel – kdy a jak dlouho se používá různý režim světlometů.
- Posledních 100 cyklů autobaterie včetně přesného času, data a ujetých kilometrů.
Podobně na tom byl Renault Zoe, který údaje odesílá „jen“ každých 30 minut, ale zato může na dálku zabránit nabíjení baterie.
Mluvčího českého zastoupení Mercedesu Jan Kuhn k tomu IDNES řekl: „Služba Mercedes me connect se objevila už v roce 2011 v nové třídě B a postupně se rozšířila do všech modelů. Umožňuje zákazníkům řadu komfortních funkcí jako vzdálenou kontrolu uzamčení nebo temperování vozidla. Další informace o provozu vozidla zaznamenávají standardně řídicí jednotky a využívají se převážně v autorizovaných servisech při napojení vozidla na diagnostiku při řešení případných problémů.“
Něco do Čech, něco do Německa
Řadu informací, které automobily sbírají, jim lidé poskytují dobrovolně a rádi v rámci služeb konektivity a celkem jasně při tom potvrzují, že jsou si tohoto úkonu vědomi. To platí třeba při spárování infotainmentu s mobilním telefonem nebo používání různých aplikací pro navigaci a měření spotřeby. Různé aplikace přímo od výrobce vozu třeba automaticky upozorňují na plánované servisní prohlídky, končící STK a podobně. Jak jsou však všechna tato data chráněna?
„Ke zpracování a sběru osobních dat dochází u automobilky KIA dvěma způsoby,“ říká PR manažerka českého zastoupení této korejské značky Kateřina Vaňková Jouglíčková. „Tím prvním je poskytnutí údajů samotným majitelem vozidla při jeho registraci do aplikace MojeKIA. Pro využívání této aplikace vyplňuje zákazník své základní údaje, jejichž poskytnutím dává souhlas s Podmínkami užívání. Údaje slouží výhradně a pouze pro účely českého zastoupení značky KIA,“ popisuje.
„Druhým způsobem je sběr dat pomocí aplikace UVO – Kia Live, která se nachází přímo v automobilu. UVO poskytuje uživateli například dopravní sdělení, parkovací možnosti, upozornění na kamery/nebezpečné zóny, bod zájmu - čerpací, popř. nabíjecí stanice a řadu dalších údajů. V tomto případě se zpracovávají kategorie - GPS (poloha), online identifikátory a identifikátory zařízení (např. IP adresa), geolokační údaje, apod. Správcem výše uvedených osobních údajů je Kia UVO Connected GmbH se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem.“
Některé vozy Kia však uchovávají i hlasové nahrávky, které umožňují uživateli ovládat vozidlo pomocí slovních pokynů a psát a posílat textové zprávy prostřednictvím připojeného mobilního zařízení. Vzorky hlasu a údaje GPS jsou uchovávány po dobu až 90 dní pro účely poskytování a zlepšování služby online rozpoznávání hlasu.
„Údaje jsou uchovávány po dobu nezbytnou k naplnění účelů, pro které jsou osobní údaje shromažďovány, a to v souladu s příslušnými právními předpisy na ochranu osobních údajů,“ hájí postup Kateřina Vaňková Jouglíčková. „Jakmile již nebudou zapotřebí, jsou ze systémů vymazány, nebo řádně anonymizovány tak, aby na jejich základě nebylo možné identifikovat uživatelovu osobu. Pokud uživatel vyjádřil svůj souhlas s jakýmikoliv činnostmi zpracování osobních údajů, může tento souhlas kdykoliv s účinností do budoucna odvolat.“
Smazat, pokud chcete
Do velkých podrobností nechtěla ohledně nakládání s daty zabíhat značka BMW. „Při zakoupení nového vozu u autorizovaného dealera je každý zákazník detailně seznámen s uceleným přehledem dat, která vůz shromažďuje – jedná se zejména o údaje o stavu vozidla (počet najetých km, napětí baterie,…), jeho údržbě (stav oleje, příští servisní prohlídka, opotřebování brzd), pohybu (čas, pozice nebo rychlost) o situaci na silnici (dopravní zácpy, překážky, značení, parkovací místa) nebo počasí (teplota, déšť). Zákazník má vždy možnost poskytnutí těchto údajů odmítnout s vědomím, že pak BMW Group není schopna zajistit příslušné služby. Záleží pouze na zákazníkovi, v jakém rozsahu chce služeb, které BMW Group nabízí, využívat. Jakým způsobem jsou data chráněna, bohužel nelze specifikovat, jedná se o interní know-how, proto tyto informace nelze poskytnout,“ uvedl David Haidinger z českého zastoupení BMW.
Ještě stručnější byla česká Škoda, která se nevyjádřila k tomu, jaké údaje její vozy sbírají, ale k ochraně dat uvedla: „Data senzorů vozu posílaná do Škoda Auto – například údaje pro systém tísňového volání e-Call, povinný v rámci celé EU – jsou uchovávána centrálně a zpravidla uložena v anonymizované formě. Zákazníci se navíc mohou svobodně rozhodnout, zda nám své osobní data zpřístupní. O těchto záležitostech jsou podrobně informováni. K přenosu dat dochází pouze na základě existující smlouvy nebo s výslovným dodatečným souhlasem zákazníka. Zákazníci rovněž mají možnost kdykoliv blokovat přístup k osobním datům. Pokud je to přáním zákazníka, všechna relevantní data jsou smazána, přesně podle platných zákonných ustanovení.“
Problém ve shromažďování dat nevidí ani Radka Matthey z českého Peugeotu: „Je zřejmé, že přijede-li řidič do značkového servisu, může se náš technik dostat k informacím o spotřebě, nebo má-li řidič připojený telefon a spárované kontakty, může technik vidět i to, ale klient vždy může před příjezdem do servisu vymazat palubní počitadlo a vymazat spárované kontakty. Nejedná se o informace, které bychom shromažďovali. U elektromobilů vzniká určitý záznam o tom, jak klient dobíjí vůz, ale jedná se ovšem o poměrně jednoduchou statistiku – počet nabití v rychlodobíjecí stanici, počet nabití ve stanici se standardním dobíjením. Neshromažďujeme informace o tom kde a kdy k nabití vozu došlo, pouze info, které má vliv na kapacitu baterie,“ uvádí.
„Některé vozy mohou shromažďovat informace o poloze vozu - u Peugeotu v ČR zatím jen Peugeot 2008 od úrovně Allure a výš a dále elektromobily Peugeot e-208 a e-2008 a všechny hybridy (3008 i 508 ve všech verzích). Tyto informace jsou zabezpečené a uchovávané v centrále Peugeotu ve Francii. Nedostanou se k nim ani servisy, ani my jakožto dovozce. Získáme je jen na základě žádosti doplněné protokolem od policie, že auto bylo odcizeno, a v tom případě můžeme požádat centrálu ve Francii o informaci o poloze vozu.“
Úřad jednal jen dvakrát
S nasbíranými informacemi automobilky buď skutečně nakládají správně, nebo na problém ještě nikdo neupozornil. „Je pravdou, že dnešní auta sbírají velké množství dat, což však nemusí automaticky znamenat problém,“ řekl IDNES.cz Tomáš Paták, tiskový mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů.
„Stačí, aby byl kupující o této věci informován, včetně toho, co se s jeho daty (obzvláště těm, které se někam odesílají) děje. I tady jde o obhajitelný účel – ten může být třeba technický, nezbytný pro provoz funkcionality či marketingové účely. Náš úřad do celé věci vstupuje ve chvíli, kdy kupující má vážné podezření, že je s jeho daty nakládáno nad rámec účelu, se kterým byl transparentně seznámen. Toto téma není v naší agendě příliš časté. Za poslední dva roky u něj registrujeme pouhé dva méně závažné podněty.“
