Schovávat vlastní fobie za boj proti neexistujícím ideologiím je jako schovávat Agrofert za svěřenské fondy
Komentář Jana Moláčka: Pojmy jako „genderová ideologie“ nebo „ideologie LGBT“ se staly pevnou součástí veřejné debaty, málokdo se nad nimi pozastaví. Jsou přitom klasickou ukázkou argumentačního faulu zvaného slaměný panák. Je to jen slovní vata bez reálného obsahu, kterou bojovníci proti těmto údajným ideologiím označují vlastní smyšlené koncepty, s nimiž se jim bojuje snadněji než s reálnými požadavky na rovnoprávné postavení žen či sexuálních menšin. Jejím jediným dalším smyslem je skrýt, že ve skutečnosti jde pořád o stejné, staré a známé fobie a nenávist.
Naposledy to byl polský prezident Andrzej Duda bojující o znovuzvolení. Na předvolebním mítinku opakoval mantru o „ideologii LGBT“. Pozornost, mimo jiné i v zahraničí, to přitom vyvolalo pouze proto, že ji označil za nebezpečnější než komunismus.
Samotné sousloví „ideologie LGBT“, podobně jako třeba „genderová ideologie“, je už tak běžnou součástí veřejné debaty ve všech západních společnostech, že pozornost vyvolává jen v obdobně výjimečných případech. Dalším takovým, příznačně také polským, je třeba oficiální označování obcí a okresů jako „zón bez LGBT“, proti němuž se zvedla vlna mezinárodního odporu a solidarity s polskými příslušníky sexuálních menšin.
