Mladí lidé kouří méně cigaret, jsou ale více ohroženi jejich náhražkami. I kvůli sociálním sítím
V roce 2019 bylo v Česku 24,9 procenta kuřáků starších 15 let, oproti roku předtím to je o 3,6 procentního bodu méně. Mladí lidé méně často sahají po cigaretách, zato jsou ohroženi jejich náhražkami.
Průzkum Státního zdravotního ústavu (SZÚ) potvrdil v České republice trend snižování kouření i u nejnižší věkové skupiny 15–24 let. „Těší mě, že se celkově počet kuřáků v Česku snižuje, a to jak mezi dospělými, tak i mladistvými. Zároveň se zvýšilo celkové povědomí o škodlivosti kouření. Už 60 procent obyvatel si všímá informací v médiích o rizicích užívání tabákových i nikotinových produktů, v roce 2018 jich nebyla ani polovina. V dnešní době je totiž – více než dříve – důležité mít schopnost rozpoznat reklamy a účelová sdělení v mediálním prostoru,“ řekl k tomu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Jak ale vysvětlují odborníci, problémem je nyní takzvaný zahřívaný tabák a elektronické cigarety. Ty totiž na mladé lidi působí mnohem atraktivnějším dojmem než klasické cigarety. „Slouží také jako statusový symbol, který mezi sebou vrstevníci chtějí sdílet, a proto tyto produkty začnou užívat. V případě nikotinu je pak cesta od příležitostného užívání k závislosti velmi krátká,“ popisuje Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle Kulhánka regulace reklamy, propagace a sponzorování u těchto výrobků pomáhá snižovat jejich atraktivitu.
Tabákové firmy oslovují novou generaci
Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové je důležité, aby Češi, a především česká mládež, věděli o všech rizicích užívání tabákových i nikotinových výrobků a byli zběhlí i v rozklíčování reklamy na tyto výrobky cílené především na sociální sítě.
„Když váš výrobek zabije každý rok osm milionů lidí, potřebujete oslovit novou generaci. Kromě klasických metod jsou to v poslední době hlavně sociální média, kde působí placení influenceři, aniž by byla jejich videa označená jako reklama. Snaží se vzbudit dojem, že kouření či užívání zejména zahřívaného tabáku, tedy tlení, znamená zdravý životní styl nebo že kouření vodní dýmky neškodí. Podporují dostupnost cigaret z prodejních automatů či přes internet. Představují kouření jako dospělé rozhodnutí či symbol svobody – ačkoli přesný opak je pravdou,“ říká vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze a předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.
Dospělí kouřit v podstatě nezačínají
Jak profesorka Králíková dodává, dospělí kouřit prakticky nezačínají – jen jeden z deseti kuřáků si zapálil první cigaretu po svých 18. narozeninách. To platí prakticky ve všech zemích. Vedralová v této souvislosti připomíná, že nedávná studie výzkumníků Univerzity Palackého v Olomouci například ukázala, že významným mezníkem z pohledu expozice návykovým látkám je přechod ze základní na střední školu. „Není to tak, že hlavním skokem je plnoletost. Nejvyšší skokový nárůst v kouření zaznamenáváme kolem 15. roku, kdy děti mění školy,“ uvádí Vedralová.
Zatímco na základní škole kouřilo 15 procent dětí, při přechodu na střední už 27,1 procent, proto je podle Vedralové potřeba posilovat osvětu a primární prevenci zejména na druhém stupni základních škol.
