Hlavní obsah

Policie odložila oznámení na miliardáře Vítka

Právo, Matěj Říha

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili po více než roce trestní oznámení, které směřovalo na obchodní aktivity druhého nejbohatšího Čecha Radovana Vítka. Policie věc podle zjištění deníku Právo uzavřela s tím, že nezjistila skutečnosti, které by nasvědčovaly spáchání trestného činu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Druhý nejbohatší Čech Radovan Vítek na snímku z roku 2011

Článek

Oznámení z loňského května tvrdilo, že miliardář Vítek obral své dva někdejší obchodní partnery Marka Čmejlu a Jiřího Diviše o více než devět miliard korun.

Podle detektivů se to ale při jejich prověřování nepotvrdilo, a není tedy důvod vůbec zahajovat trestní řízení.

Postup policie a státního zastupitelství shledáváme naprosto nestandardním
Katarína Oboňová, advokátka

Rozhodnutí policie ve středu zkritizovala advokátka Katarína Kožiak Oboňová, která Čmejlu s Divišem zastupuje. Chce podat stížnost. „Postup policie a státního zastupitelství shledáváme naprosto nestandardním,“ sdělila Právu Oboňová.

Advokátce vadí průtahy při řešení trestního oznámení, kterým se policisté začali zabývat až půl roku poté, co bylo podáno. Takovou dobu se totiž řešilo, než se rozhodlo, jaké složky policie a státního zastupitelství budou případ řešit. Podle Oboňové to mělo negativní vliv na řádné vyšetření.

„Vyplnila se naše obava z toho, že orgány činné v trestním řízení pouze využily dílčí poskytnuté informace k jiným účelům, avšak nemají z nějakého důvodu chuť se věcí vůbec zabývat,“ dodala Oboňová.

Bývalý mluvčí druhého nejbohatšího Čecha si zachraňuje kůži výpovědí proti němu

Krimi

Případ v minulých týdnech provázelo řešení námitky podjatosti, kterou Oboňová podala proti šéfce pražského vrchního státního zastupitelství Lence Bradáčové. Vedly ji k tomu informace z jiného trestního řízení, ve kterém čelí obžalobě někdejší mluvčí Vítkovy realitní skupiny CPI Jan Burian.

Ten tvrdil, že v minulosti pomáhal zprostředkovat jednání mezi Vítkem a Bradáčovou, a potvrzoval také některé informace z trestního oznámení. Vrchní státní zástupkyně s tím nesouhlasila. V usnesení, kde podjatost odmítla, zdůraznila, že se s Vítkem ani Burianem nikdy nesetkala. Na její stranu se postavilo i Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ), které zamítlo následnou stížnost jako nedůvodnou.

Pumpovali peníze do CPI

„Stížnostní orgán nemá žádný důvod pochybovat o tom, že vrchní státní zástupkyně Radovana Vítka osobně nezná, nikdy se s ním nesetkala a ani s ním nebyla v žádném kontaktu,“ stojí v usnesení NSZ, do kterého mělo Právo možnost nahlédnout.

Zhruba dva týdny po verdiktu NSZ byl případ tzv. uložen ad acta, tedy bez zmíněného zahájení úkonů trestního řízení.

CPI miliardáře Vítka stoupl zisk o devět procent

Ekonomika

Trestní oznámení na Vítka popisovalo příběh z let 2008 až 2016. Jde v něm o to, že firmy spojené s Divišem a Čmejlou investovaly do CPI, za což měli získat poloviční podíl ve firmě. To se ale nikdy nestalo.

Čmejla s Divišem, kteří patří mezi obžalované v kauze Mostecké uhelné společnosti, i přesto do CPI pumpovali další peníze. Byznysmeni v oznámení tvrdili, že Vítek podnikal takové právní kroky, aby je přesvědčil, že jsou rovnocennými partnery.

Všechno ale bylo jen naoko a ve skutečnosti prý žádné partnerství neexistovalo.

Plán, jak je měl Vítek o peníze obrat, pak byl podle trestního oznámení dokončen v dubnu 2016. Tehdy prý přislíbil, že Čmejlu s Divišem vyplatí třinácti miliardami korun.

To ale následně oddaloval, existenci partnerství popřel a zamezil, aby Čmejlova a Divišova společnost Investhold byla zapsána na seznam akcionářů. Tím zabránil, aby jeho „obchodní partneři“ měli jakýkoliv vliv na chod impéria. Vítkova CPI trestní oznámení od počátku odmítala.

Reklama

Výběr článků

Načítám