Úroveň finanční gramotnosti Čechů se mírně zvýšila

Ministerstvo financí provedlo měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace. Sběr dat probíhal v lednu 2020 na reprezentativním vzorku 1003 lidí v celé České republice. Výzkum navazuje na předchozí šetření v letech 2010 a 2015 a byl realizován i v dalších zemích světa.

Výsledky měření OECD ukazují, že úroveň finanční gramotnosti Čechů odpovídá průměru testovaných zemí. Společně s Rakušany patříme mezi národy nejvíce si spořící na budoucí spotřebu, naopak máme poměrně silnou averzi k půjčování peněz a méně často si sestavujeme finanční plány.

Dnešním dnem MF také spouští očekávaný Národní registr pro finanční vzdělávání obsahující prvních 20 schválených projektů. Měření finanční gramotnosti a registr projektů jsou součástí Národní strategie finančního vzdělávání 2.0, ve které se MF nově zaměřuje i na ohrožené skupiny dospělých, jako jsou senioři, lidé v hmotné nouzi a nezaměstnaní.

Úroveň finanční gramotnosti se mírně zvyšuje

Narostla zejména míra ekonomické zodpovědnosti občanů, kterou mají vyšší dvě třetiny dotázaných, zatímco úroveň finančních znalostí spíše stagnuje. Vyšší finanční znalosti vykázala jen necelá polovina Čechů (48 %). Finanční gramotnost jako výsledek finančních znalostí a ekonomického odpovědnosti pak dle očekávání narůstá s dosaženým vzděláním a s vyššími příjmy.

„Pozitivním zjištěním je 44 % Čechů, kteří v obou kategoriích vykazují vyšší úroveň a jsou tak bezproblémovou skupinou. Čtvrtina občanů (26 %) bohužel v obou kategoriích finanční gramotnosti významně zaostává a patří mezi ekonomicky nejvíce ohroženou část populace,“ komentuje výsledky měření Lenka Dupáková, náměstkyně ministra financí pro mezinárodní vztahy a finanční regulaci. "Rovná čtvrtina dotázaných pak vykázala vyšší ekonomickou zodpovědnost, ale nízké finanční znalosti. Právě ti jsou pro nás klíčovou cílovou skupinou z pohledu finančního vzdělávání,“ dodává.

Podceňujeme se ve finančních znalostech?

Zajímavým výsledkem měření je sebehodnocení finančních znalostí Čechů. Jako dobré je hodnotíme jen ve 12 % případech, zatímco 45 % z nás vidí své finanční znalosti jako průměrné. Špatně by se v této disciplíně naopak ohodnotilo 39 % Čechů.

Jak stále (ne)umíme počítat

I nadále zaostáváme v počítání jednoduchých matematických příkladů a často si neporadíme s procenty, trojčlenkou ani jednoduchým úročením. „Bohužel jedinou ucelenější oblastí, která dopadla oproti předchozímu měření hůře, je právě počítání jednoduchých příkladů,“ upozorňuje Lenka Dupáková. Konkrétně 13 % lidí nedokázalo spočítat jednoduchý příklad na dělení a jen polovina Čechů umí správně aplikovat úrokovou sazbu u vkladu na spořicím účtu (složenému úročení rozumí pouhá třetina dotázaných). Naopak 61 % Čechů správně spočítalo zhodnocení investované částky a 72 % respondentů rozumí, jak inflace znehodnocuje jejich peníze.

Ve vztahu k penězům jsme aktivnější a zodpovědnější

Lidé začali aktivněji spořit, oproti roku 2015 tak činí dvojnásobek Čechů. Častěji si také stanovujeme dosažitelné finanční cíle a omezili jsme některé své zbytné výdaje. Rovné dvě třetiny domácností si dnes vytváří finanční rezervu pro případ ztráty příjmu. „Rostoucí individuální odpovědnost každého z nás je cesta správným směrem. Současná krize jasně ukázala, jak rychle a nenadále se může finanční situace změnit,“ říká Lenka Dupáková.

Neumíme posoudit (ne)výhodnost úvěru

Přetrvává nízké povědomí o ukazateli nákladovosti spotřebitelských úvěrů. Pouze pětina lidí si rozumí s roční procentní sazbou nákladů (RPSN), zatímco zbytek Čechů nedokáže toto klíčové kritérium pro správný výběr úvěru popsat ani prakticky použít. „Dlouhodobá neznalost toho, podle čeho by se měli spotřebitelé rozhodovat při sjednávání úvěru, je varovná. Jde o jasný signál, kam zacílit další úsilí ve finančním vzdělávání,“ uvádí Lenka Dupáková.

Tři čtvrtiny Čechů využívají služeb elektronického bankovnictví

Jedná se o zlepšení o 20 procentních bodů oproti roku 2015. „Výrazný rozvoj elektronického bankovnictví v posledních deseti letech je pozitivním zjištěním. Široká dostupnost spolehlivých a uživatelsky přívětivých nástrojů digitální komunikace s finančními institucemi je důležitá nejen z hlediska komfortu obsluhy osobních či rodinných financí, ale stává se klíčovou i při omezeních, které s sebou přináší mimořádné situace, současnou epidemii nevyjímaje,“ připomíná Lenka Dupáková. K využití digitálních prostředků přitom bude v budoucnu stále více směřovat i samotné finanční vzdělávání.

Drtivá většina z nás se spoléhá i na státní důchod.

Celkem 95 % dotázaných osob předpokládá, že část jejich důchodu bude financována státem (v roce 2015 to přitom bylo o 10 procentních bodů méně). Více lidí má také zodpovědnější alternativní plán a svůj důchod plánují financovat i z vlastních úspor (např. z penzijního plánu) nebo přivýdělkem.

Pětina Čechů vnímá svou finanční situaci spíše tíživě a sotva vychází s penězi.

Každý desátý má přitom dlouhodobě starosti s placením i běžných životních nákladů a přiznává příliš velké dluhy. „Oproti roku 2015 výrazně klesl počet osob, které uváděly obavy ohledně placení běžných životních nákladů. Více zejména mladých lidí nicméně přiznalo, že chtějí žít dneškem a vydělané peníze rychle utrácet,“ uvádí Lenka Dupáková.