Označení "máslo" je přípustné pouze pro výrobek výhradně z mléčného tuku. "V případě másla hovoříme o obsahu tuku minimálně 80 procent, zatímco o obsahu vody maximálně 16 procent. Ve výrobku zároveň nesmí být přimíchán žádný rostlinný tuk," upozorňuje Marek Bartík z oddělení komunikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Českým standardem pro máslo je přitom 82 procent mléčného tuku.
Oproti tomu v takzvaných směsných tucích či margarínech - tedy v máselných náhražkách - je část mléčných tuků částečně nebo úplně nahrazena rostlinnými či jinými živočišnými tuky.
Pravé máslo se obsahem mléčného tuku na obalu nechlubí. "A ani nesmí, neb je-li něco dáno zákonem, tak se tím nesmí chlubit a je to jen uvedeno v popisu u složení běžným písmem," upřesňuje pro Aktuálně.cz ředitelka projektu Fér potravina Hana Střítecká. "Nesmí v něm být žádný rostlinný ekvivalent ani žádný škrob nebo nějaké zahušťovadlo. U těch ostatních, kde slovo máslo chybí, je na zákazníkovi, aby si přečetl, co vše v tom je," upozorňuje.
"Snadno roztíratelné" směsný tuk
Ten, kdo si v obchodě složení neověří, tak může být po příchodu domů nepříjemně překvapen. Někteří výrobci máselných náhražek totiž čarují se slovy a čísly takovým způsobem, aby v zákazníkovi vzbudili prvotní dojem, že o máslo jde.
Používají přitom nejrůznější zdrobněliny tohoto slova či sugestivní obraty jako "82 procent", "snadno roztíratelné" nebo "lahodné", aniž by se slovo máslo na obalu vůbec objevilo.
Při pohledu na složení výrobku ale vyjde najevo, že se jedná třeba o směsný produkt, který sice skutečně obsahuje oněch "magických" 82 procent tuku, ovšem většinu tvoří tuk rostlinný nebo živočišný, nikoliv mléčný.
To je i případ směsného tuku od společnosti Milkpol, který se v uplynulých dnech dočkal kritiky na sociálních sítích za to, že svým vzhledem snadno zmate nezkušeného zákazníka.
"Je to hyenismus na té nejslabší části spotřebitelstva. Já si to nekoupím, že jo. Ale teta Jindra z návsi, co má kolem devadesáti a je zvyklá, že v kostce je máslo, a ještě když tam je těch 82," komentuje výrobek autorka příspěvku a food blogerka Petra Pospěchová.
"Muž mi ho půl roku zpátky taky nadšeně přinesl domů, tak jsem ho poučila, že tohle je chyták… a to to není starý člověk. Zrovna dneska jsem na to v krámě koukala, že to je ta samá potvora, co nechceme," reaguje další uživatelka.
"Domníváme se, že v tomto případě je použité balení svým vzhledem velmi podobné máslu a této podobnosti nahrávají i grafické prvky použité na obalu - zejména číslovka informující o obsahu tuku," podotýká pro on-line deník Aktuálně.cz šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest Eduarda Hekšová.
"Každý výrobce se pochopitelně snaží prezentovat svůj produkt v co nejlepším světle. Jednání podobné tomu z vámi přiloženého facebookového příspěvku sice není příliš časté, zároveň však ani výjimečné," uvádí Bartík ze SZPI.
Hledejte "máslo", radí inspekce
Zákazníci by podle Bartíka neměli přikládat zásadní váhu vzhledu obalu, který může být v některých případech zavádějící. Všímat by si měli výhradně toho, zda jsou na obalu uvedena slova jako "máslo" či "mléko" - tedy zákonné názvy, které lze užívat pouze v případě, splňuje-li potravina zákonem určené složení.
"S obaly, které se snaží zamaskovat skutečnou podstatu potraviny, se nesetkáváme příliš často. Nicméně když se takový výrobek vyskytne, obvykle pracuje s nejednoznačným - nedořečeným - názvem. Například pokud lahev připomínající červené víno nese pouze název 'červené' bez slova víno, může jít o výrobek, který vínem není," upřesňuje Hekšová z dTestu.
"Také doporučujeme nespoléhat při výběru na anglické názvy. V minulosti jsme například narazili na kakaovou tukovou polevu s anglickým názvem obsahujícím slovo 'chocolate', přitom šlo o výrobek založený na rostlinných tucích, což je u čokolády nepřípustné," dodává Hekšová.
Autorka: Pavla Adamcová
Zdroj: Aktualne.cz