Pravdivý příběh „zámečku“ Cikánka u Radotína - bez ruského šlechtice, lovu a 18. století.

Usedlost/statek č.p. 99/3 Na Cikánce, Radotín (hlavní město Praha), dnes nazývaný zámeček Cikánka, byl statkem a objektem bydlení s původně historizujícími eklektickými architektonickými prvky (dnes je na základech zdemolovaného objektu v roce 2018 vystavěna hmotově podobná stavba). Provází jí více legend než skutečnosti, zejména ohledně doby vzniku a stavitele. Uvádí se 18. století, že se jednalo o lovecký zámek, a že jí postavil jakýsi ruský šlechtic (pozn. 1).

Pravda je zcela jiná a prozaičtější. Datace vzniku původní stavby dle dochované dokumentace je rok 1906 (pozn. 2). Objekt byl rozložen na část hospodářskou a část obytnou, jak bylo typické pro statky nebo usedlosti té doby. Dle otisku císařské mapy v roce 1840/ 1843 v místě dnešního objektu čp 99 ještě nic nestojí, je zde pouze plocha zeleně v lokalitě označené na Curandě/Kurandě (pozn. 3). Rok 1906 odpovídá i historizujícímu eklektickému dekoru původní stavby. Tento dekor pronikl na drobnější venkovské stavby individuálního bydlení až po uplatnění ve větších městských centrech. Zmíněného roku 1906 vznikla nynější podoba objektu, a to nákladem majitele, jímž byl Josef Horn. Stavitelem byl Bedřich Sochr z Dušník (pozn.2). Pozdějšími majiteli byla Božena Poláková a Jozefína Ježková a jejich synovec Milan Horn (pozn.4).

Statek Cikánka (stav před demolicí) 5 fotografií

Charakterem byla stavba statek s hospodářským zázemím, kterých tehdy vznikalo podél údolí Berounky více. Velmi se velikostí a stavebním charakterem podobá četným usedlostem/statkům u tehdejších obcí kolem Prahy. Stejně tak v těchto lokalitách vznikaly i letní hotely/pensiony určené k odpočinku méně zámožných obyvatel Prahy, kteří si nemohli dovolit letní vilu, ale již měli možnost uplatnění velmi cenného kapitálu té doby – volného času. Samotná stavba začala chátrat po roce 1945, v roce 1983 se uvažovalo o demolici, ale nedošlo k ní, nicméně desítky let chátrání pokračovaly dál. Samotná stavba neměla větší uměleckohistorickou a památkovou hodnotu, ale velmi vhodně dotvářela dané místo. Nicméně staticky byla velmi narušená a její stav jí bohužel předurčoval k demolici.

Dovolím si vyslovit domněnku, že se alespoň později mohlo přechodně jednat i o využití jako hotelové letní ubytování, a to dle pohlednice po roce 1900, která je označena „Villa Moskva“, kdy vidíme před vchodem postavy patřící dle oděvu k personálu statku, jedná se o typickou „souvenirovou“ fotografii oblíbenou tehdy i dnes, kdy je nafocen objekt, ve kterém návštěvník bydlí, takových fotografií hotelů, pensionů, gasthausů, restaurací či hostinců z té doby najdeme bezpočet.

Samotný název objektu Villa Moskva a starší název U Kozáků vedl veřejnost k četným romantickým úvahám o staviteli ruském šlechtici, kozáckém atamanu nebo velvyslanci v Rusku. Vedl k tomu zejména název „U Kozáků“. Nicméně byl zcela pominut fakt, že kozák je vcelku běžný místní název nebo české příjmení, které nemá nic společného se zejména ruskými jízdními oddíly, ale jednalo se o označení pastevce koz nebo tolik známý druh houby. Zeměpisně se tak často označovalo místo, kde žili pastevci koz nebo měly kozy svoji pastvu. Taktéž se vyskytla ojedinělá domněnka, že se jedná stavbu bývalého diplomata (hlavy diplomatické mise v tehdejším Rusku). Pokud se podíváme blíže na velvyslance rakouského císařství v Petrohradě v 19. století a na počátku 20. století, tak uvidíme jména jako Karl-Ludwig Reichsgraf von Ficquelmont nebo Leopold hrabě Berchtold, bylo by těžko představitelné, aby si nechali stavět statek u Radotína a na památku svého pobytu v Rusku ho nazvali Vila Moskva. Nicméně všechny tyto úvahy jsou spíše jen dokladem toho, jak místní název může velmi jednoduše vést k romantickým legendám o daném místě, byť by zněly nepravděpodobně pro danou dobu a místo. Název Cikánka je novodobý převzatý od nedaleké stejnojmenné osady. 

Závěrem je tedy nutno říci, že „zámeček“ Cikánka u Radotína dlouhé roky provázejí četné pověsti bez jakýchkoliv faktografických podkladů, které pronikly do široké veřejnosti. Objekt ale nebyl loveckým zámkem, není z 18. století, ani nemá nic společného se šlechtou, ruskou či jakoukoliv jinou. Jedná se o novostavbu z roku 1906, kterou nechal vystavět pan Josef Horn jako hospodářský statek a objekt bydlení a stavbu provedl pan Bedřich Sochr z Dušník. Nicméně samotná stavba je nyní bohužel zaniklá, připomíná jí pouze hmotově podobná stavba, která byla postavena na jejích základech.

Děkuji panu Jiřímu Bártovi z Letopisecké komise Radotín za cenné konzultace a poskytnutí dobového pohledu Villa Moskva a panu Jaroslavu Česenekovi (DN-foto) za poskytnutí fotografií objektu před demolicí

Poznámky k textu

Poznámka 1:

Utajené hrady a zámky II. (aneb Prahou podruhé po stopách panských ..., Svazek 2, od autorů: Otomar Dvořák, Josef Pepson Snětivý

Všechny mýty kolem objektu jsou hojně přebírány a rozšířené na internetu různými autory, stačí zadat příslušný objekt do vyhledavače

Poznámka 2:

Nálezová zpráva operativního průzkumu a dokumentace Národního památkového ústavu Cikánka (Praha 5 - Radotín), zámeček čp. 99. Akce OPD (08/2009). Julie Lišková                     

Poznámka 3:

https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html?lastextent=-751497.4637767,-1052060.9862311,-750860.85900216, 1051748.4862311&layvisib=prehled,cio_sm5_gen,kat4,zbg_naz

Poznámka 4:

Vzpomínky paní Hendrychové, která objekt obývala, zaznamenané Letopiseckou komisí Radotína (Jiří Bárta)