Mistři, kteří nebyli na oslavách
Slavia si vítězstvím proti Plzni ve druhém kole skupiny o titul zajistila historicky 20. ligové prvenství. Mezi mistry však nepatří jen ti, kteří sezonu dohrávají v sešívaném dresu, kteří porazili Plzeň, a ti, které si všichni budeme pamatovat prostřednictvím fotek z pozápasových oslav. Bylo by velkou chybou opomenout hráče, kteří sešívaným rovněž k titulu svými výkony na začátku sezony pomohli. Pojďme si herní příspěvky těch, kteří nejsou aktuálně v kádru, ale jejichž jména budou po právu navždy uvedena mezi mistry ročníku 2019/20, připomenout.
Alexandru Baluta
Alex Baluta se v přípravě před sezonou prezentoval skvělými výkony, do základní sestavy Jindřicha Trpišovského ovšem na startu ročníku nakoukával obtížně. Kromě utkání Česko-Slovenského Superpoháru nastoupil do domácího utkání s Bohemians, ve kterém sešívaným pomohl k jednoznačnému vítězství 4:0. Na konci přestupového období se tak odebral s vidinou většího herního vytížení na hostování do Liberce. V něm si okamžitě vybudoval jasné místo v základní sestavě. Z podhrotu se postaral o čtyři ligové branky, ke kterým přidal dalších pět asistencí. Další gól a asistenci zaznamenal v modrém dresu v MOL Cupu. Aktuálně s Libercem bojuje o 4. místo v ligové tabulce, které zaručuje Play-Off: Finále o místo v předkole Evropské ligy.
Jakub Hora
Teplický kapitán posílil Slavii na konci letního přestupního okna, když přišel na hostování. Pro Jakuba Horu se však rozhodně nejednalo o premiéru v sešívaném dresu. Ve Slavii působil už jednou, v ročníku 2011/12, kdy zde hostoval z Mostu. Hned ve svém prvním utkání po návratu do červenobílých barev si Kuba Hora, který oblékl dres s číslem 23, doma proti Slovácku připsal asistenci na gól Lukáše Provoda. O dva týdny později zaznamenal i asistenci v poháru proti Slavoji Vyšehrad. Celkově naskočil v lize do čtyř utkání, v poháru pak do dvou. Po skončení hostování se jeho další kariérní kroky ubraly do lotyšské Rigy.
Jakub Hromada
Kuba Hromada pomohl Slavii na začátku sezony v Trnavě k zisku Česko-Slovenského Superpoháru, následně nastoupil také v MOL Cupu proti Slavoji Vyšehrad, kde z pozice stopera dovedl Slavii k vysokému vítězství 8:0. Většinu podzimu ale věnoval návratu do optimální herní kondice po vleklém zranění kolene, a v lize tak nenastoupil. Jako právoplatná součást kádru však s sebou nese část úspěchu i on. Po podzimu zamířil společně s Alexem Balutou na hostování do Liberce, kde dostal konečně prostor k tolik kýženým ligovým minutám.
Josef Hušbauer
Sešívaná desítka, mozek slávistické zálohy Pepa Hušbauer v první polovině sezony utvořil skvěle fungující duo s Nicem Stanciem, které připravovalo gólové situace pro útočníky jako na běžícím páse. V lize si stihl připsat pět branek, z toho hned čtyři byly vítězné. V úvodním kole ve Zlíně se postaral o jedinou branku utkání, na konci srpna doma pak proti Bohemians otevíral skóre fantastickým přímým kopem. Stejně tak otevřel gólový účet vítězného utkání proti Slovácku. Svou jednoznačně nejdůležitější ligovou branku sezony si však schoval na konec října, kdy se postaral o jediný gól klíčového utkání v Plzni. Po podzimní jízdě v Lize mistrů a české nejvyšší soutěži odešel do hostování do Drážďan.
Alex Král
O podpis Alexe Krále byl mezi evropskými kluby enormní zájem už po půlročním působení ve Slavii na jaře minulého roku, kdy se do řad sešívaných vrátil z Teplic. Skvělé výkony proti slavnějším soupeřům v Evropské lize a vítězné proplutí jarní částí ligy až k historickému doublu tento zájem zcela jistě opravňovaly. Alex Král Slavii ještě stihl pomoci k zisku Česko-Slovenského Superpoháru, dále k bodům v úvodních šesti kolech domácí soutěže, ale především k vysněné kvalifikaci do základní skupiny Ligy mistrů. Následně zamířil za částku převyšující 300 milionů korun do jednoho z nejtradičnějších ruských klubů, do Spartaku Moskva.
Tomáš Souček
Pokud nebyl na hřišti na podzim Milan Škoda, pásku byste pravděpodobně úspěšně hledali na paži Tomáše Součka. A zcela zaslouženě. Dominantní, vůdcovské výkony, vyzrálý herní projev a na středního záložníka úchvatná ofenzivní čísla – tak by se dal popsat Sukův podzim. Během něj stihl Tomáš Souček v lize osm branek a tři asistence, další dva góly pak přidal v Lize mistrů doma proti Interu a v posledním utkání na hřišti Dortmundu. Nebylo tak divu, že se v zimě dočkal zájmu představitelů klubů z nejlepších evropských soutěží. Jeho podpis nakonec ulovil londýnský West Ham United, kam zamířil na hostování s automatickou opcí v případě záchrany v Premier League.
Milan Škoda
Pět gólů a tři asistence během pouhých 554 minut herního času, čtyři góly do sítě Slavoje Vyšehrad a asistence na gól Tomáše Součka v Dortmundu. Takto významná byla podzimní stopa kapitána Milana Škody, která Slavii především pomohla k vybudování klíčového náskoku před plzeňským rivalem. Hlavně finiš a rozloučení se sešívaným dresem bylo impozantní a zasluhuje nejvyšší stupeň uznání i na obvyklá měřítka Milana Škody. V 18. kole doma proti Karviné naskočil na závěrečných 34 minut a stihl pojišťovací branku na 2:0. V dalším kole v Liberci nechyběl v základu a postaral se o gól, ke kterému přidal asistenci. V Dortmundu pak nahrál Tomáši Součkovi na gól a sladkou tečku za svou slávistickou kariérou přidal ve 20. kole dvěma góly a asistencí do sítě Českých Budějovic. Střelecká chuť ho neopustila ani v tureckém Rize, kam následně zamířil. Zatím si na břehu Černého moře stihl připsat šest branek a jednu gólovou asistenci.
Mick van Buren
Na začátku sezony patřil Mick k pravidelným článkům sestavy Jindřicha Trpišovského. V lize nastoupil v každém z úvodních devíti kol, celkově si pak na svůj účet připsal 14 startů. Během nich stihl jeden gól a asistenci na jedinou, vítěznou branku domácího utkání proti Olomouci. Jednalo se o centr z levé strany před zakončením „nekonečnou špičkou“ Vladimíra Coufala. Po vypadnutí z evropských pohárů zamířil obdobně jako výše zmínění na hostování. Mick v lednu posílil řady nizozemského Den Haagu, kterému měl pomoci k záchraně místa v Eredivisie. Ročník nizozemské nejvyšší soutěže, stejně jako obavy ze sestupu ale předčasně ukončila pandemie nového typu koronaviru. Na jaře tak stihl jen čtyři starty.
Jaroslav Zelený
Jarda Zelený si i v konkurenci nynějšího kapitána na levém beku stihl na podzim připsat sedm ligových startů, ze kterých pramenilo celkově 19 bodů za šest výher a jednu remízu. Má tak bez pochyb významný podíl na úspěšném startu a vybudování náskoku před druhou Plzní, který byl nakonec přeměněn ve 20. mistrovský titul. Mimo jeho podzimní ligové působení zůstane ale všem fanouškům zcela jistě v hlavě jeho střela před gólem Petera Olayinky na Interu, nebo první gól v sešívaném dresu v MOL Cupu proti Slavoji Vyšehrad. Po vypadnutí z evropských pohárů zamířil v rámci zúžení kádru na hostování do Mladé Boleslavi, kde se stal ihned neodmyslitelnou součástí základní sestavy.
Jaromír Zmrhal
Odchovanec sešívaných, který v klubu strávil dlouhých 15 let, se se Slavií rozloučil po úvodních třech kolech aktuálního ligového ročníku, po kterých zamířil do italské Serie A, konkrétně do lombardské Brescie. Na startu ligy, který Slavii přiřkl utkání ve Zlíně, v Teplicích a doma proti Olomouci nechyběl na hřišti ani minutu a pomohl tak výrazně k úvodním devíti bodům, které Slavii nastartovaly k obhajobě. Sám osobně načal brankou pětigólovou demolici Teplic, proti kterým si připsal i asistenci.
