Když se v zatím posledních dvou soutěžních zápasech objevil v brance FC Vysočina devatenáctiletý Michal Lancman, vypadalo to, že se trenér Radim Kučera rozhodl dávat už s výhledem na další sezonu víc prostoru mladým odchovancům.
Jenže ke změně měl ještě jeden důvod - stávající brankářská jednička Luděk Vejmola totiž ladila dohodu s norským FK Haugesund.
„Byli jsme s trenérem a vedením klubu domluveni, že během jednání do žádného zápasu nenastoupím. A nebudu raději ani trénovat, abych se případně nezranil,“ vysvětloval rodák z Vyškova. „Nemělo smysl riskovat.“
Chyběl jste ve dvou utkáních, což momentálně znamená, že vás tým postrádal zhruba týden. To bylo rychlé jednání...
Máte pravdu. Ono ani víc času na nějaké rozmýšlení nebylo. Kontaktoval mě přímo trenér brankářů FK Haugesund, což byl pro mě jasný signál, že má fakt zájem.
Kdy jste tedy oficiálně opustil Jihlavu?
Ve středu dopoledne jsem odlétal z Prahy do Osla a v Haugesundu jsem byl někdy po sedmé hodině večer. Hned jsem absolvoval první rozhovory s trenéry a sportovním ředitelem. A druhý den jsem se pak sešel s fyzioterapeutem, který zkoumal můj zdravotní stav.
A tím přijímací proces skončil?
Ne, ještě mě čekají testy, které mají potvrdit, že mám v pořádku srdce, krev a podobně. Pak teprve bude definitivně hotovo.
Půjde podle vás jen o rutinu, nebo se může objevit nějaký problém, jako například nedávno u vašeho bývalého spoluhráče Mohameda Tijaniho, který nakonec přišel o angažmá ve Spartě?
Věřím, že bude všechno v pořádku. Ale uvidíme, nikdy nevíte, co se může stát.
Věděl jste něco víc o FK Haugesund, případně o nejvyšší norské lize?
Rychle jsem si zjišťoval spoustu věcí. Taky jsem volal klukům, kteří v Norsku působili. Konkrétně jsem mluvil třeba s Bořkem Dočkalem, který hrával za Rosenborg Trondheim.
A co vám o norské soutěži řekl?
Vychválil mi ji. Doslova řekl, že pokud mám takovouhle možnost, ať vůbec neváhám.
Překvapilo vás něco při zmiňovaném prověřování?
Třeba to, kolik chodí na zápasy v Haugesundu diváků. Je to opravdu spousta lidí. I když teď to samozřejmě nejde, protože i tady platí omezení kvůli koronaviru.
A jak se zatím vašemu novému klubu daří výsledkově?
Doposud Haugesund odehrál tři zápasy a je pravda, že se mu moc nevydařily. Každopádně by tady chtěli hrát spíš nahoře. V minulosti dokonce bojovali v předkole Evropské ligy. Myslím, že to bude zajímavé působiště.
Má FK Haugesund víc cizinců, nebo jste spíš výjimka?
Tým je složen převážně z Norů. Trenér mi říkal, že nechtějí pouštět do klubu moc cizinců, protože si zakládají na tom, aby bylo mužstvo spíš rodinné a charakterově dobře poskládané. Tak snad zapadnu. Časem bych se chtěl naučit i norsky.
Brankář Jihlavy Luděk Vejmola vyhazuje míč.
Už jste nějaká slova zkoušel vyslovit?
Jo, našel jsem si jich pár na internetu, abych nebyl za úplného nýmanda. (směje se) Ale všichni mi říkali, že devadesát procent Norů mluví perfektně anglicky, takže s komunikací by neměl být problém.
Jaká norská slova či věty jste si hledal? Bylo mezi nimi i „vracejte se“?
(usmívá se) Přesně tak. A taky nějaký ten pozdrav. Samozřejmě se budu snažit pochytit hlavně fotbalové věci, i když na nějaké velké rozhovory to nikdy moc nebude. No a časem se možná naučím i nějaké to sprosté slovo.
Zmínil jste, že hned po příjezdu do Haugesundu jste měl pohovor s trenérem i sportovním ředitelem, co vám řekli? Že s vámi počítají na post jedničky?
To vám nikdy nikdo takhle neřekne. Jdete do klubu, který obvykle už má dva nebo tři vyrovnané gólmany, takže vždycky bude záležet jen na vás, jestli využijete šanci. A tu mi slíbili.
Už máte představu, kdy budete moct absolvovat zápasovou premiéru v novém působišti?
Ono je to trochu složitější, protože jako cizinec musím být po příjezdu deset dnů v karanténě. Ale klub se mi snaží vyřídit test. Tady vám totiž jen tak testy na koronavirus neudělají. Musíte mít příznaky a splňovat ještě spoustu dalších kritérií.
Takže zatím budete trénovat hlavně trpělivost, je to tak?
Já doufám, že to nějak půjde a že bych se k týmu mohl připojit co nejdřív.
Víte, jak v klubu přišli právě na vás?
Můj kamarád, který spolupracoval s norským agentem, se mi ozval s tím, že mě nějakou dobu sledovali a jestli bych měl případně zájem jít na půlroční hostování. A pak už šlo všechno strašně rychle.
Přijal byste nabídku z Norska i v případě, že by byla Vysočina stále reálně ve hře o postup do první ligy?
Stoprocentně by to moje rozhodování bylo mnohem těžší. Musím přiznat, že se mi neodcházelo lehce, protože jak kluci, tak i trenérský štáb je v Jihlavě výborný. Takže pokud by byla šance prohánět třeba i Pardubice na čele tabulky, hodně bych váhal.
Třeba se ještě do Jihlavy vrátíte...
Velmi rád. Vysočina mi přirostla k srdci, budu na ni mít jen samé hezké vzpomínky. Ale teď prostě přišla nabídka, která už by se třeba nemusela opakovat. Chtěl bych poděkovat vedení jihlavského klubu, že mi vyšlo vstříc.
Už jste se trochu zabydlel? Mimochodem jste v bytě, nebo někde na hotelu?
V bytě, který mi klub zajistil a hned mě do něj zavezli. Já jsem vlastně přijel na konec zápasu, takže hned po něm mě zdravilo i několik fanoušků, kteří měli štěstí a na zápas se dostali. Vítali mě, aniž by asi pořádně věděli, kdo jsem. (směje se)
Jste připravený se o sebe postarat po všech stránkách? Konkrétně mám teď na mysli například vaření?
To byla moje podmínka, abych dostal byt s plotnou. (směje se) Jsem zvyklý si vařit a měnit to nebudu. Taky proto, že tady je stravování v restauracích děsně drahé.
Norsko je pro našince hlavně synonymem lyžařských sportů. Přibalil jste si potřebnou výbavu?
Abych pravdu řekl, zatím to moc na zimní zemi nevypadá. (usmívá se) Když jsem přiletěl do Osla, bylo tam 29 stupňů. A tady v Haugesundu kolem šestadvaceti.
