Nepotřební a nezaměstnaní humanitní absolventi? Prestižní deník ukázal fakta

NÁZOR - Zkratka STEM (science, technology, engineering, mathematics), tedy věda, technologie, konstrukce a matematika, se objevila v roce 2001 ve Spojených státech a její myšlenkou bylo integrovat a propagovat dovednosti považované za "turbodmychadlo" prosperity, připomíná editorial serveru The Guardian. Renomovaný server kritizuje, že na úkor toho v posledních letech docházelo k upozaďování humanitních oborů.

Garance dobré mzdy a stability

Koncept STEM rychle zakořenil a rozšířil se za hranice Spojených států, i díky své metaforické síle (stem znamená v angličtině "kmen"), protože vědu, technologii, konstrukci a matematiku prezentuje jako základ, ústřední téma a vše ostatní odsouvá do ústraní, konstatuje britský deník. Dodává, že v atmosféře vratkých pracovních vyhlídek, vysokého školného a úměry mezi titulem a nástupním platem se tyto obory její jako garant zaměstnání, dobré mzdy a stability.

Někdejší britská ministryně školství Nicky Morganová kdysi prohlásila, že lidé, kteří dříve nevěděli, co chtějí v životě dělat, šli studovat umění a humanitní vědy, protože byly údajně užitečné, což se ale ukázalo jako nanejvíc vzdálené od pravdy, připomíná editorial. Podotýká, že podle Morganové pouze obory STEM mohly udržet otevřené možnosti pro mladé.

Počet britských studentů, kteří se věnují jazykovědným oborům tak loni ve srovnání se stavem před dvěma lety poklesl o 20 % a počet studentů uměleckých škol se propadl o celých 53 %, uvádí prestižní server. Odkazuje též na čísla z roku 2017, která ukázala, že počet studentů jazykových oborů na britských univerzitách za poslední dekádu klesl o 35 %, zatímco počet těch, kteří studují biologii, matematiku a medicínu stoupl o 47 %, 26 % a 11 %.    

"Kmen (tedy STEM, pozn. redaktora) kvete, ale to je důvod k obavám, že další součásti stromu vzdělání nejsou v tak dobré kondici," deklaruje The Guardian. Upozorňuje, že například propad vystudovaných angličtinářů se ve Spojeném království brzy setká s početně silnými ročníky, které nastoupí na střední školy, tudíž bude potřeba o zhruba 50 tisíc více učitelů pro základní předměty, včetně takových jako jsou občanská výchova, ekonomie či dějepis.

Protesty Black Lives Matter ostatně podle britského deníku ukázaly, jak fatálně zůstávají nepochopeny například dějiny. Nehledě na praktické otázky se také nabízí širší diskuze o tom, co vlastně znamená "dobrý život", píše editorial.

Listy nejsou na okrasu

Skupina britských akademických institucí, zahrnující například prestižní London School of Economics či Arts Council England, v uplynulém týdnu nabídla svou odpověď v podobě paralelní zkratky SHAPE (social sciences, humanities and the arts for people, economy) - společenské vědy, humanitní a umělecká studia pro lidi a ekonomie, poukazuje The Guardian. Dodává, že obory od filozofie přes psychologii po ekonomii nám pomáhají řídit sami sebe, pochopit, jak jsme se vyvíjeli v čase, a přinášet podněty ke zlepšení.  

"Argument ve prospěch SHAPE může být, pokud je třeba, ekonomický," pokračuje renomovaný server. Připomíná, že ve Velké Británii loni umělecký a kulturní sektor překonal v poměru na HDP zemědělství, když dosáhl ročního objemu 10,8 miliardy liber.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Údajný nedostatek zjevných odborných dovedností u studentů humanitních oborů může být ve skutečnosti výhodou, protože v současné ekonomice se cení flexibilita a podnikavost, tvrdí prestižní deník. Dodává, že mýtus o nízké zaměstnatelnosti absolventů oborů SHAPE neodpovídá faktům - v roce 2017 dosahovala jejich zaměstnanost 88 %, což je o pouhé procento méně než v případě absolventů oborů STEM.

Obory SHAPE budou klíčové pro řešení nejnaléhavějších otázek, kterým dnes čelíme, uvádí editorial. Konstatuje, že věda je například základem pro pochopení klimatických změn, ale sama o sobě nepřinese politickou a spotřebitelskou změnu nezbytnou k dosažení uhlíkové neutrality.  

Věda také nedokáže předvídat a tvarovat budoucnost, připomíná britský server. Odkazuje na historika Erica Hobsbawma, který se podivuje nad tím, že někteří módní návrháři občas dokážou předpovídat další vývoj lépe než profesionální analytici. "Kmen stromu je koneckonců vyživován, nikoliv pouze zdoben listy," uvádí The Guardian s odkazem na zkratku STEM.

Neměli bychom se stydět tvrdit, že důvěra a zvědavost, radost a otevřenost jsou dobré samy o sobě, uvádí prestižní deník. Konstatuje, že spolu s technickými a přírodovědnými obory mají ty humanitní a umělecké potenciál otevřít plný rozměr našeho lidství a mohou přispět ke plnohodnotné, empatické a přizpůsobivé politice. Boj za rovný přístup k technickým, přírodoběvdným a humanitním oborům tak označuje nejen za správný, ale také za nutný.

Související

Ilustrační fotografie.

Školní rok v minulosti nezačínal v září. Co se dříve děti učily?

Žákům v září začal školní rok a pravidelné vyučování. Jeho struktura a složení prošly za staletí mnohými proměnami. Jaké předměty se v minulosti na školách vyučovaly? A kdy začínal školní rok? Žáci dříve neusedali do školních lavic dne 1. září a učili se zcela jiné věci než dnešní děti.
Školství, ilustrační fotografie.

Podzimní prázdniny 2023 nebudou prvním volnem v novém školním roce

Školou povinné děti si ještě užívají poslední dny nejdelších prázdnin v roce, než příští týden po dvou měsících opět usednou do lavic. První volný den v novém ročníku připadá díky státnímu svátku na září. Na konci října budou následovat dvoudenní podzimní prázdniny. 

Více souvisejících

vzdělání věda Školství Velká Británie

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300

Řecko nemůže poslat Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot nebo S-300. Uvedl to podle DPA řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy