7°C
„Neví, proč zdrávku studují.“ Experti popsali problém sester, chtějí je motivovat seminárkou
Koronavirová epidemie ještě více ukázala, jak je povolání zdravotní sestřičky důležitou a nedílnou součástí společnosti. Experti se proto nyní zaměřují na to, jak do profese nahnat více motivovaných studentů, kteří v oboru zůstanou i po pár letech praxe. Podle prezidenta Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiřího Horeckého si studenti možná nepoložili nikdy otázku, proč vlastně zdrávku studují. Nachystal tak spolu s Českou asociací sester a ministerstvem zdravotnictví motivační seminárku.
Nedostatek personálu, šílené přesčasy, hory administrativy, ale i složitý a zdlouhavý proces vzdělávání. To jsou základní a největší problémy zdravotních sestřiček v Čechách. Všechny zmíněné střípky se musí řešit ruku v ruce, jak zmiňují experti napříč oborem. Začít se ale musí už na školách, shoduje se ministerstvo zdravotnictví i oslovená zdravotní sestřička, která si přála zůstat v anonymitě.
„Trvá hrozně dlouho, než můžete vykonávat i základní úlohy sám. Na všeobecnou zdravotní sestru potřebujete aspoň pět let a pak čekáte další roky, než budete mít vyhovující plat,“ popisuje pražská sestra. Člověka tak podle ní musí obor bavit, aby jej dostudoval a pak v něm i vydržel pracovat. „Musíte se sedřít z kůže na přesčasech, abyste dosáhli na normální plat,“ dodává pohoršená sestra.
„Neví, proč na škole jsou“
Spíš než délka samotného studia je však podle prezidentky České asociace sester Martiny Šochmanové a prezidenta Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiřího Horeckého větším problémem spíše motivace samotných studentů. „Řada z nich si možná za dobu svého studia nepoložili otázku, proč na škole vlastně jsou,“ poznamenal na tiskové konferenci, která byla věnovaná novému projektu, který by měl u studentů nalézt lásku k oboru. I podle škol někteří studenti jen chtějí maturitní vysvědčení.
Šochmanová na to konto poznamenala, že se musí zdravotnictví a především oboru zdravotních sester opět dodat prestiž. „Mělo by se navrátit i těžší přijímací řízení,“ dodala. „Nedomnívám se, že by to studenty odehnalo. S tím, co tato profese obnáší, jsou přijímací zkoušky logickým krokem,“ řekla na dotaz Blesk Zpráv, jestli to novou krev naopak neodradí.
„Nemyslím si, že by způsob vzdělávání mohl za jejich (sester) nedostatek. S rozvojem medicíny a technologií se nedá naučit obor po všech stránkách za pouhé čtyři roky,“ konstatovala dále s tím, že cílem všech škol je nyní to, aby byli studenti co nejdříve na praxi.
Odpovídající vzdělání na výkon profesionální zdravotní sestry a ošetřovatele má nyní podle zprávy Světové zdravotnické organizace jen 19,3 milionu lidí z celkem 27,9 milionu lidí na celém světě, kteří si tuto profesi vybrali.
Vedle Sestry roku se bude psát seminárka
Zjednodušeně řečeno, experti chtějí na školách oddělit „zrno od plev“. Pokud totiž student vlastně neví, proč na škole studuje, nejspíše v oboru po dostudování dlouho nezůstane. Stejně tak nebude mít nejspíše potřebu ze střední školy pokračovat na vysokou, kde se z praktické sestry stane sestrou všeobecnou.
Loni v lednu byla podle průzkumu Asociace zdravotnických škol ČR situace takováto: Kupříkladu v Ústí nad Labem šla do oboru jen čtvrtina dostudovaných maturantů. V Hradci pak 75 procent lidí pokračuje na vyšší odbornou nebo vysokou školu. Nadále pak platí, že v českých nemocnicích chybí 3 tisíce sester.
Čísla z roku 2016 jsou ale více pozitivní. V tomto roce totiž vydal Národní ústav pro vzdělávání statistiku o shodě dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání. „Z hlediska hodnocení shody zaměstnání a získaného vzdělání má tato skupina oborů jednoznačně nejpříznivější výsledky hodnocení. Až 77 procent pracuje v úplné shodě se svým vzděláním, se svou kvalifikací ze střední školy,“ uvádí výzkum.
Horecký z Unie zaměstnavatelů chce čísla ještě více zlepšit, a tak představuje projekt Hartmann school awards. Ten by se měl zaměřit právě na studenty ze zdravotnických škol, především pak třetího ročníku.
„Tento projekt není zaměřen na to, aby primárně získal nové absolventy, na to jsou jiné. Toto je pro lidi, kteří už se pro to rozhodli. Chceme, aby přemýšleli nad tím, proč studují a aby byli motivováni se posouvat v oboru dále,“ vysvětluje vizi projektu, který je v podstatě motivační soutěžní seminárkou.
Od konce března tohoto roku mají studenti třetího ročníku možnost se přihlásit do soutěže, kdy budou muset zaslat seminárku na téma „Personální krize ve zdravotnictví“, „Struktura lůžkové péče“ nebo „Nedostatek finančních zdrojů“. Nejlepší práce o rozsahu 3 500 - 5 000 slov pak postoupí do dalšího kola, kdy studenti svou práci odprezentují. Podle expertů psaní práce pomůže studentům si uvědomit, jak důležitou práci chtějí v budoucnu vykonávat.
Studentka: Na tohle není čas
Podle oslovené studentky je sice podobná aktivita chválihodná, ničemu to ale podle ní zvlášť nepomůže. „Znám hodně dostudovaných holek. Kdyby je to nebavilo, nedělaly by to dál,“ zmiňuje spolu s tím, že i ve třetím ročníku je spoustu práce na studiu a na praxi a stačí i školou zadávané úkoly.
„Já myslím, že čas by mít měli. I proto je to zaměřené na studenty třetího ročníku, kteří už se věnují praxi a připravují se na maturitní ročník. Škola na ně v tuto dobu neklade takové nároky a tato soutěž je svým rozsahem seminárkou,“ argumentuje na to konto Horecký Blesk Zprávám.
Podle něj podobné projekty pomáhají ve zvyšování prestiže povolání a je to motivací jak pro zájemce o obor, tak i pro stálice, aby v profesi zůstaly. „Vedle toho bych vytáhl i projekt Sestra roku a Studujzdrávku,“ dodává Blesk Zprávám.
Na tiskové konferenci ovšem zaznělo, že motivování studentů je jen jednou částí skládačky. Kromě samotného uvědomění, co práce zdravotní sestry znamená, je důležitá i motivace peněžní. Podle letošního průzkumu Indeed, který sebral údaje od více jak 100 zaměstnanců, se plat sestřiček pohybuje okolo 29 tisíc korun.
„To jsou známé věci, které je trápí. Pracovní prostředí, finanční prostředí a benefity. Jsou to věci, které se neustále probírají dokola, ale na všech se pracuje a zlepšuje se to,“ zmínila pro Blesk Zprávy Martina Šochmanová.
Koronavirová epidemie navíc mnoho z těchto věcí postavila do popředí a i podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je před zdravotnictvím plno výzev, které vláda musí vyřešit. „Ať to budou vzdělávání sester a lékařů, snížení byrokracie, jejich motivace, investice, přístroje, věda, výzkum a prevence. To jsou hlavní nohy, které chci propagovat, jsem přesvědčen, že resort je extrémně důležitý,“ uvedl Babiš začátkem června.
„Jsem si jistá, že se pozice povolání sestry změní. Celý národ a celý svět viděl práci zdravotníků, jak jsou nepostradatelní. Lidé si doma řekli, že ta práce má obrovský smysl,“ dodala na tiskové konferenci Šochmanová.
Témata:
Související
To, že je málo zdravotních sester je především výukou. Zdravotnické školy byly převedeny pod min. školství, výuku odborných předmětů vedou většinou sestry s titulem Mgr, kterým většinou chybí praxe. Kdysi přednášeli odborné předměty lékaři,nyní zbytečná přebujelá administrativa a v neposlední řadě zbytečné studování po maturitě. Sestry, které zůstavají v oboru se vzdělávají průběžně.