Změnily historii. Íránky se dostaly po čtyřiceti letech v Teheránu na fotbal

Fatima Rahimi

Po tragické smrti fanynky, která si vzala život během vyšetřování poté, co se v převleku za muže pokusila dostat na fotbal, se konečně probrala FIFA. A po čtyřiceti letech ženy v Teheránu mohly na fotbal.

Čtvrteční fotbalový zápas mezi Íránem a Kambodžou který íránské národní fotbalové mužstvo vyhrálo nad Kambodžou vysoko 14:0, se zapsal do historie. Ne počtem gólů či kvůli skvělému výkonu Karima Ansarifarda, který — mimochodem — hrál krásný fotbal a dal čtyři branky.

Zápas se zapsal do historie sportu a historie lidských práv tím, že po čtyřiceti letech íránské ženy vybojovaly další kousek svobody. Mohly na teheránském stadionu Ázádí — to je v perštině svoboda — sledovat nejoblíbenější íránský sport, fotbal.

Írán zakázal ženám sledovat na stadionech fotbal a jiné sporty ihned po islámské revoluci, a to s argumentem, že „ženy musí být chráněný před pohledem na polooděné, polonahé muže“. Vládnoucí muži chtěli opět „chránit“ ženy.

Řídící orgán světového fotbalu FIFA však minulý měsíc nařídila Íránu umožnit ženám přístup na stadiony, a to bez omezení. Nátlak se vystupňoval po tragické smrti fanynky teheránského tymu Esteghlal Sahry Chodájáriové. Fanynka dnes všeobecně přezdívaná „Modrá dívka“ zemřela poté, co se zapálila před soudní budovou v Teheránu ze strachu z vězení, kam měla putovat právě za to, že se v převlečení za muže pokusila dostat na fotbal. Smutná zpráva obletěla celý svět a nátlak na íránský režim vzrostl konečně i ze strany FIFA.

Když se Íránky dověděly, že se mohou zúčastnit kvalifikačního zápasu na Mistrovství světa 2022 v Kataru proti Kambodži, chopily se šance a začaly kupovat vstupenky. První šarže byla vyprodaná ani ne za hodinu. A ani další lístky nezůstaly v prodeji dlouho. Podle mluvčí íránského ministerstva sportu a tělovýchovy se ženám prodalo dohromady více než tři a půl tisíce lístků.

Podle reportáže Al Džazíry se o všechen vzruch v ochozech staral pouze jeden sektor — fanynky. Repro DR

A prodalo by se ještě víc. Íránská fotbalová asociace se však rozhodla, že přístup na stadion umožní pouze omezenému počtu žen, přitom stadion Ázádí má kapacitu bezmála osmdesát tisíc a patří mezi jeden z největších na světě. Během zápasu bylo vidět, že na stadionu zůstala spousta prázdných míst.

Stadion byl přísně rozdělen na mužskou a ženskou sekci. Ženy hlídalo sto padesát policistek v černém čádoru (íránský oděv pro ženy, většinou černé barvy, zakrývající celé tělo). Navzdory tomu se fanynky během zápasu dobře bavily a slavily výkon reprezentace.

Fotbal má v íránské společnosti speciální místo. Afšín Ghotbí, trenér íránského národního týmu v letech 2009 až 2011, v roce 2013 pro televizi Al Džazíra komentoval postavení fotbalu takto: „Fotbal v Íránu hraje důležitou roli v politických, sociálních, a dokonce ekonomických záležitostech. Lidé, kteří rozhodují o směřování země, neustále používají a zneužívají fotbal pro svůj politický program. Má to své klady i zápory. Vládní finanční prostředky jsou ohromné a pomáhají fotbalu růst, ale zároveň se fotbal stává politicky manipulovanou hrou. Stává se příliš závislým na politickém systému a penězích a začíná fungovat jako politický podnik.“ Politické vazby jsou vidět také ve vztahu k ženám.

Tělesná cvičení a kolektivní sporty mají v íránské kultuře tisíciletou tradici. I íránské ženy sportují. Teheránské či isfahánské parky jsou po ránu plné žen, které cvičí bojové umění.

V Íránu existuje také dlouhá historie fotbalu žen. Ženy v Íránu fotbal hrají, a jsou k tomu dokonce vybízeny. Ale donedávna ho nesměly sledovat přímo na stadionech. Íránské političky, umělkyně i umělci, bývalé i současné fotbalové hvězdy jako Ali Karimi či Masúd Šojáeí, iniciativu podporují a žádají po vládě zlepšení situace.

Alireza Bíránvánd, současný brankář a hvězda národního týmu pro jedny íránské noviny řekl: „Můj fotbalový sen se splnil. Moje žena mohla být přítomná na stadionu a sledovat, jak hraju. Doufám, že jednoho dne budeme sedět vedle sebe na stadionu a sledovat fotbal spolu.“

Džáfar Panáhí, světoznámý íránský režisér, už v roce 2006 natočil o tématu film. Hrdinkou jeho sportovní tragikomedie je íránská dívka, která by ráda viděla, jak dopadne kvalifikační zápas na mistrovství světa mezi Íránem a Bahrajnem. A není jedinou íránskou ženou, která se v mužských šatech pokouší proniknout mezi diváky a je kvůli tomu zatčena. 

O totéž se pokoušela i Sahra Chodájáriová, Modrá dívka. Vypadá to, že Íránky i díky jejímu tragickému osudu vyhrály, dostaly se na fotbalový stadion.

Dokonce i mluvčí vlády, Ali Rabií řekl, že ženy budou moci do budoucna být přítomné na stadionech. Není však zatím jasné, zda se jedná pouze o mezinárodní zápasy nebo též o utkání íránské ligy.

Teď však Íránky slaví. 14:0. Malé vítězství pro íránský fotbal, ale velké pro tamější ženy.