Mlejnek: Prezidentské volby v Polsku mohou přinést zásadní zlom

Jak hodnotíte první kolo prezidentských voleb?

Myslím, že se víceméně potvrdily předběžné výzkumy. Hlavní výsledek je ten, že bude druhé kolo, do něhož postupuje stávající prezident Andrzej Duda a varšavský primátor Rafał Trzaskowski. To není překvapivé. Zajímavá je vysoká volební účast, která svědčí o tom, že Poláci berou zápas o prezidenta vážně. Je to dané i tím, že polský prezident má o něco více pravomocí než český.

Co naznačují předběžné výsledky pro druhé kolo?

Mírně svědčí podle mě pro Andrzeje Dudu, když přepočteme výsledky kandidátů, kteří jsou další v pořadí. Nelze ale přepočítávat jen mechanicky výsledky prvního kola. Druhé kolo je vždy specifický souboj, důležité je například téma kampaně. Voliči se nemusí chovat podle předpokladů, mohou zareagovat jinak. Přirovnal bych to k posledním českým prezidentským volbám, kdy po prvním kole favorizoval mechanický přepočet hlasů ostatních kandidátů Drahoše, přičemž nakonec zvítězil Miloš Zeman. Je to zkrátka otevřené do poslední chvíle.

Proč ostatní neměli šanci?

Myslím, že kvůli tomu, že polská politická scéna je vyprofilovaná. Vládnoucí strana PiS má trvalou dlouhodobou podporu mezi 35-40 procenty, takže bylo víceméně jasné, že postoupí její kandidát. A to i přesto, že Dudu mnoho Poláků kritizuje za přílišnou povolnost vůči Kaczyńskemu, přezdívá se mu „Propiska“ za to, že údajně pouze podepisuje, co mu Kaczyński předloží. I kandidátovi Občanské koalice a Občanské platformy a dalších subjektů Trzaskowskimu určitě mu hodně pomohlo, že je kandidátem silné opoziční strany a tudíž může počítat s tím, že mu její voliči dají hlasy. Další kandidáti také mají nějakou stranickou afiliaci. Ten, který velmi pravděpodobně skončí na třetím místě Szymon Hołownia, je nezávislý kandidát, který představuje liberální křídlo polské katolické církve. Je autorem řady knih s náboženskou tematikou. Ukazuje, že nefunguje rozdělení na souboj mezi národoveckými katolíky a liberály, ale je to daleko složitější. Spor o hodnoty v politice není v linii katolíci versus ostatní. Ten spor jde i napříč katolickou církví. Tento kandidát ovšem nebyl spojen s nějakou silnou politickou stranou, o to je jeho výsledek zajímavý, má přes 13 procent. Je otázkou, jak se teď zachovají jeho voliči. Prohlásil, že bude podporovat Trzaskowskeho, přesto část z nich může přejít k Dudovi. Když vezmu Trzaskowskeho, přičtu Hołowniu a k tomu Roberta Biedrońa , který má dvě procenta, je to stále méně než Duda spolu s Krzysztofem Bosakem, kandidátem pravicové Konfederace, který má skoro sedm procent. Těžko lze ale odhadnout, co voliči Hołowni udělají. Záleží, jak bude vymezena kampaň. Pokud se Dudovi podaří ji uchopit tak, že hlavním tématem budou svazky osob stejného pohlaví a tyto hodnotové otázky z tzv. kulturní války, pak si myslím, že má šanci na úspěch. Pokud se ale Trzaskowskemu podaří uchopit téma voleb jinak, hlavně ve smyslu omezení mocenského vlivu PiSu, může to být úspěšná strategie. Mohl by přesvědčit Poláky, že je dobré rozdělit moc, tzn., že PiS bude mít vládu a většinu v parlamentu, zatímco opozice prezidenta, což přispěje k zlepšení politické kultury v Polsku a omezí to politické choutky PiSu sahající až k oslabení demokracie. V další kampani bude důležité, který ze dvou kandidátů uspěje v prosazení své agendy jako hlavní agendy kampaně.

Mají mezi sebou tito dva kandidáti nějaké styčné body?

Těžko říct, jestli se někde potkávají. V Polsku je politický boj velmi vyhrocený. Trzaskowski dokonce řekl, že Poláci jsou teď na stejné křižovatce jako v roce 1989, respektive že poměry nastolené PiSem, jsou jako za komunismu. To je samozřejmě velmi silné vyjádření. Když toto vysloví v kampani, znamená to, že tábory jsou velmi znesvářené, že je mezi nimi velké napětí a polarizace. Pokud jde o vztah k EU, je PiS označován za euroskeptickou stranu, a to oprávněně. Přesto Poláci podle výsledků veřejného mínění podporují Unii více než Češi. Je to dané historickou zkušeností, Poláci jsou více ostražití vůči hrozbě ze strany Ruska. EU vnímají jako důležité ukotvení polské suverenity a jsou si dobře vědomi, že Polsko je velkým příjemcem evropských dotací. Polsko za posledních 10-20 let zaznamenalo velký vzestup, pokud jde o materiální stránku života. Je to patrné i na tom, že např. síť dálnic je spolufinancovaná z EU. Byť je PiS vůči EU v některých aspektech velmi kritická, rozhodně z ní nehodlá Polsko vyvést. Polská zahraniční politika se velmi orientuje na těsnou spolupráci s USA. Pokud jde o PiS,  je velmi kritická k liberální politice EU. Současná vláda je samozřejmě s EU v rozporu kvůli soudní reformě. Polská opozice se v něm staví spíše na straně Unie. Tematizuje to tak, že vláda porušila ústavu EU a má zhoršené postavení právě kvůli svým zásahům do soudnictví.

Jaké výzvy nyní stojí před budoucí hlavou státu?

Pokud bude zvolen Duda, pak se nic moc nezmění. Nedá se očekávat, že by výrazně zasahoval do vládní politiky. Je politikem vládnoucí strany a ani v uplynulém volebním období neprojevoval nějaký vážný odpor. Proto si vysloužil onu hanlivou přezdívku Propiska. Pokud by ovšem vyhrál Trzaskowski, může to být zásadní zlom. Jednou z nejvýznamnějších pravomocí polského prezidenta je totiž právo veta, které je silnější než u nás. Když polský prezident vetuje zákon, musí ho parlament přehlasovat třípětinovou většinou, tedy 60 procenty a víc. Vláda PiSu nemá v parlamentu takovou sílu, má jen něco málo přes 50 procent. Prezident by tedy mohl vládě jít pěkně „po krku“, vetovat její legislativu a zásadním způsobem narušit představy PiSu. Případně by ji mohl donutit k tomu, že bude řadu zákonů muset předjednávat. Tím opozice získá prostřednictvím prezidenta výrazný podíl na ovlivňování vládní politiky. Proto má předseda Kaczyński velké obavy z výsledků voleb a kampaň tak byla velmi agitační. Trzaskowského vítězství ve volbách je velkým odhrožením mocenských pozic Kaczyńskeho strany.